Budapešť - Pravicová vláda Viktora Orbána vede Maďarsko nejen do mezinárodní izolace, ale i do velkých hospodářských potíží. V důsledku jeho ekonomických reforem vzrostl během jediného čtvrtletí maďarský dluh o téměř šest procent hrubého domácího produktu a forint ztratil bezmála pětinu své hodnoty vůči euru.
Jak oznámila agentura Reuters, činilo zadlužení země na konci třetího kvartálu 2011 82,6 procenta HDP, když ještě ve druhém čtvrtletí to bylo 76,8 procenta. Euro se ve středu prodávalo za 317,9 forintu, což je vůbec nejnižší hodnota od zavedení společné evropské měny.
Úroky ze státních dluhopisů s pětiletou a desetiletou lhůtou splatnosti se navíc vyšplhaly na značku 10,4 procenta, což je o 3,5 procenta více než v případě druhé nejzadluženější země EU, Itálie.
"Podle našeho názoru existuje jen jeden důvod pro eskalaci situace na trzích s maďarskými dluhopisy, a tím je čím dál zmatenější kurs Budapešti," citoval Reuters analytiky kodaňské Danske Bank.
"Rétorika maďarské vlády se stává čím dál nepřátelštější vůči mezinárodním investorům, Evropské unii, Mezinárodnímu měnovému fondu, ratingovým agenturám i vlastní centrální bance."
Připomeňte si, jak Maďaři protestují proti Orbánovi:
Maďarsko si nezbytně potřebuje půjčit peníze u MMF a Evropské centrální banky, obě instituce však naznačují, že země dostane další úvěr jen za předpokladu, že bude dodržovat mezinárodně platné normy.
MMF se nelíbí speciální daň uvalená na banky s cílem snížit zadlužení, ani fakt, že vláda zkonfiskovala aktiva soukromých penzijních fondů, odpovídající podle agentury Bloomberg přibližně třinácti miliardám dolarů.
Na výzvu Evropské komise, aby vládní kabinet stáhl spornou novelu zákona omezujícího nezávislost centrální banky, kterou parlament kontrolovaný vládním Fideszem schválil minulý týden, odvětil Orbán s tím, že si od Bruselu nenechá nic diktovat.
Zrušení republiky
Ještě tvrději postupuje Orbán vůči opozici. Krátce poté, co se Fidesz po triumfálně vyhraných volbách v dubnu 2010 chopil moci, schválil parlament zákon, s jehož pomocí podřídil vládní kontrole všechna státní média a nechal vyhodit z práce novináře, kteří se vůči jeho politickému uskupení vyjadřovali kriticky.
Koncem loňského roku pak Orbán zlikvidoval také jedinou opoziční stanici, Klubrádio, kterému vládou ovládaná Rada pro rozhlasové a televizní vysílání odebrala přidělenou vlnovou frekvenci.
Obětí vládních reforem se stal také Ústavní soud, jehož nezávislost nechal premiér také zásadním způsobem omezit. Prvního ledna tohoto roku pak v zemi začala platit nová ústava, na jejímž základě se oficiální název země změnil z Maďarské republiky na Maďarsko.
V pondělí proto protestovaly proti Orbánově vládě v centru Budapešti desetitisíce lidí, i když mluvčí kabinetu - po vzoru někdejších komunistických vládců země - tvrdil, že se jednalo pouze o "pět až osm tisíc osob".
Příznačné na druhé straně bylo, že organizátoři protestu nenechali na mítinku hovořit zástupce socialistické opozice, která ve velké míře může za hospodářské potíže země, protože před Orbánem byla u moci po téměř osm let.
Podle průzkumů klesla popularita Fideszu od voleb, kdy stranu podpořilo 53 procent těch, kdo se dostavili k urnám, na polovinu. Maďaři, znechucení politikou, ale nevěří ani socialistům a dalším formacím. Téměř polovina z nich dnes neví, komu dá v příštích volbách svůj hlas.
