Spisy o vraždě Kennedyho ukazují na kontakty střelce s komunisty. Rusové ale podíl odmítají

Zahraničí Zahraničí
27. 10. 2017 12:23
Američané s napětím očekávali zveřejnění více než tří tisíc dokumentů o vyšetřování vraždy amerického prezidenta Johna F. Kennedyho. Nakonec jich ale úřady odtajnily jen 2800. Přesto odborníci varují, že ani utajovaný zbytek zřejmě neobjasní, kdo byl v pozadí atentátu na Kennedyho. Americká média mezitím analyzují alespoň ty dokumenty, které byly zveřejněny. Spisy například ukazují, že střelec Lee Harvey Oswald pobýval v Mexiku v září 1963, tedy dva měsíce před svým činem. CIA a FBI se tehdy snažily získat informace o jeho vazbách na komunisty. Podíl SSSR nebo Kuby na atentátu ale vyšetřovatelé nikdy neprokázali.
Prezident JFK s manželkou v Dallasu krátce před tím, než Lee Harvey Oswald vystřelil.
Prezident JFK s manželkou v Dallasu krátce před tím, než Lee Harvey Oswald vystřelil. | Foto: Reuters

Washington - Zhruba 2800 dokumentů o vyšetřování vraždy amerického prezidenta Johna F. Kennedyho je od čtvrtka přístupných veřejnosti.

Odtajnil je svým podpisem současný prezident Donald Trump. Ten ale zároveň nechal část stále neveřejnou, celkově jde o tisíce různých spisů a záznamů.

Podle amerických médií Trump ustoupil tlaku tajných služeb a o zablokování části dokumentů rozhodl na poslední chvíli. Žádaly ho o to především Ústřední zpravodajská služba (CIA) a Federální úřad pro vyšetřování (FBI).

Kdo tak čeká převratný objev a odpovědi na otázky, kdo "vedl" ruku vraha Leeho Harveyho Oswalda, bude zklamaný.

Žádnou z teorií odtajněné dokumenty nevyvrátí, ale ani nepotvrdí, předpovídají odborníci podle agentury AP.

"Tajemné" zablokované dokumenty

Zbytek dokumentů bude podle Bílého domu postupně uvolněn nejpozději do 26. dubna 2018. Trump je nechal neveřejné kvůli obavám o národní bezpečnost.

Teď bude následovat přezkoumání, na jehož konci by měly být dokumenty utajené jen ve výjimečných případech.

Zbylé spisy jsou z velké většiny výsledky vyšetřování z pozdější doby, konkrétně ze 70. a 90. let. Utajovány jsou hlavně kvůli ochraně zdrojů.

"Rozhodně tam jsou složky týkající se zdrojů a metod, které tyto úřady žádají ponechat v utajení," cituje agentura AP představitele americké Národní bezpečnostní agentury (NSA).

První zjištění z dokumentů jsou venku

Média mezitím analyzují ty dokumenty, které úřady uvolnily. Některé z nich se týkají snahy CIA a FBI získat informace o kontaktech střelce Oswalda s komunisty.

Konkrétně pak se sovětským a kubánským velvyslanectvím v mexické metropoli Mexico City v září 1963.

Zároveň jsou mezi spisy odposlechy amerických komunistů a úvahy vyšetřovatelů, že za atentátem může stát Kuba v odvetě za plán USA na likvidaci kubánského lídra Fidela Castra.

V odtajněných dokumentech je například údaj o odměně, kterou kubánští exulanti v USA byli ochotni vyplatit za zabití havanských revolucionářů. Za smrt Fidela Castra to bylo 100 000 dolarů (dnes odpovídá hodnotě 17,5 milionu korun), za zabití jeho bratra Raúla a za smrt revolucionáře Ernesta Che Guevary po 20 000 dolarech.

Podle televize CNN dokumenty potvrzují, že atentát na Fidela Castra se začal připravovat už v prvních dnech Kennedyho úřadování v Bílém domě.

Ve spisech je ale zároveň zpráva amerického Kongresu, která uvádí, že teorie o smrti Kennedyho jako odplatě za pokusy zabít Castra jsou nepravděpodobné.

Střelec s otazníkem

Lee Harvey Oswald zastřelil prezidenta Kennedyho v Dallasu 22. listopadu 1963.

Pátraní ale nevedlo k žádnému výsledku a účast Moskvy či Havany na atentátu nikdy nebyla prokázána. Z odposlechů však vyplynulo, že Oswald hovořil v mexické metropoli se sovětským diplomatem Valerijem Kostikovem, který byl pracovníkem sovětské zpravodajské služby KGB.

Od roku 1959 žil Oswald v Minsku. O tři roky později se vrátil do USA s odůvodněním, že realita života v Sovětském svazu nesplnila jeho očekávání.

Více než půlstoletí po smrti J. F. Kennedyho poskytli Rádiu Svobodná Evropa rozhovor tři lidé, kteří poznali H.L.Oswalda (muže, který byl označen za Kennedyho vraha) během jeho pobytu v Minsku. | Video: Rádio Svobodná Evropa
 

Právě se děje

před 20 minutami

Útočník v Afghánistánu zastřelil tři pracovnice televizní stanice

Neznámý ozbrojenec v úterý ve východoafghánském Dželálábádu zastřelil tři zaměstnankyně místní televizní stanice. Čtvrtá žena byla zraněna a v nemocnici bojuje o život. Místní policie uvedla, že zadržela hlavního podezřelého. Jde o další ze série útoků proti pracovníkům v médiích v této oblasti za poslední měsíce, píše agentura Reuters.

Tři ženy ve věku 18 až 20 let ozbrojenec střelil do hlavy, když se vracely domů z práce, uvádí vládní zdroje. Místní televizní stanice potvrdila, že se jednalo o její zaměstnankyně.

Afghánistán se v posledních měsících potýká s vlnou útoků vůči novinářům, lékařům, bojovníkům za lidská práva či státním zaměstnancům. Na začátku prosince byla v Dželálábádu zastřelena moderátorka stejné stanice Malala Majvandová. V lednu zemřel novinář a bojovník za lidská práva Adil Ajmak, na jehož auto zahájili palbu neznámí střelci.

Afghánská vláda a některé zahraničí mocnosti z podobných útoků viní hnutí Tálibán. V provincii Nangarhár, jejíž je Dželálábád hlavním městem, rovněž působí teroristická organizace Islámský stát; ta se přihlásila k útoku na Majvandovou i některým dalším. Kdo stál za dnešním incidentem zatím není jasné. Podle policie má zadržený střelec vazby na Tálibán, mluvčí tohoto povstaleckého hnutí však jakýkoliv podíl Tálibánu na dnešním útoku odmítl.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Slalomové tituly na MS snowboardistů mají Nadyršinová a Karl

Ruská snowboardistka Sofia Nadyršinová získala na mistrovství světa v Rogle po pondělním stříbru v paralelním obřím slalomu titul ve slalomu. Mužům ve Slovinsku kraloval pětatřicetiletý Rakušan Benjamin Karl, jenž získal už pátý titul v kariéře.

Teprve sedmnáctiletá Nadyršinová, která vyhrála už kvalifikaci, dnes v semifinále oplatila pondělní finálovou porážku šampionce v obřím slalomu Selině Jörgové a v závěrečné jízdě o zlato pak porazila i další Němku Ramonu Hofmeisterovou. Jörgová nakonec v paralelním slalomu brala bronz.

Karl vyhrál finálový duel s krajanem Andreasem Prommeggerem o devět setin sekundy. V jízdě o světový titul se spolu utkali už potřetí, oba předchozí souboje ve slalomu i v obřím slalomu v roce 2017 v Sierra Nevadě vyhrál Prommegger. Bronz dnes získal stejně jako v pondělí Rus Andrej Sobolev.

Čeští snowboardisté se ani ve druhém závodu na šampionátu, který kvůli zranění v pondělí musela opustit Ester Ledecká, ve vyřazovacích jízdách nepředstavili. Mladé závodnice Klára Šonková a Adéla Keclíková skončily v kvalifikaci na 38. respektive 40. místě. Adam Počinek a Viktor Brůžek se seřadili na 48. a 49. příčce.

Další zprávy