Spisy o vraždě Kennedyho ukazují na kontakty střelce s komunisty. Rusové ale podíl odmítají

Zahraničí Zahraničí
27. 10. 2017 12:23
Američané s napětím očekávali zveřejnění více než tří tisíc dokumentů o vyšetřování vraždy amerického prezidenta Johna F. Kennedyho. Nakonec jich ale úřady odtajnily jen 2800. Přesto odborníci varují, že ani utajovaný zbytek zřejmě neobjasní, kdo byl v pozadí atentátu na Kennedyho. Americká média mezitím analyzují alespoň ty dokumenty, které byly zveřejněny. Spisy například ukazují, že střelec Lee Harvey Oswald pobýval v Mexiku v září 1963, tedy dva měsíce před svým činem. CIA a FBI se tehdy snažily získat informace o jeho vazbách na komunisty. Podíl SSSR nebo Kuby na atentátu ale vyšetřovatelé nikdy neprokázali.
Prezident JFK s manželkou v Dallasu krátce před tím, než Lee Harvey Oswald vystřelil.
Prezident JFK s manželkou v Dallasu krátce před tím, než Lee Harvey Oswald vystřelil. | Foto: Reuters

Washington - Zhruba 2800 dokumentů o vyšetřování vraždy amerického prezidenta Johna F. Kennedyho je od čtvrtka přístupných veřejnosti.

Odtajnil je svým podpisem současný prezident Donald Trump. Ten ale zároveň nechal část stále neveřejnou, celkově jde o tisíce různých spisů a záznamů.

Podle amerických médií Trump ustoupil tlaku tajných služeb a o zablokování části dokumentů rozhodl na poslední chvíli. Žádaly ho o to především Ústřední zpravodajská služba (CIA) a Federální úřad pro vyšetřování (FBI).

Kdo tak čeká převratný objev a odpovědi na otázky, kdo "vedl" ruku vraha Leeho Harveyho Oswalda, bude zklamaný.

Žádnou z teorií odtajněné dokumenty nevyvrátí, ale ani nepotvrdí, předpovídají odborníci podle agentury AP.

"Tajemné" zablokované dokumenty

Zbytek dokumentů bude podle Bílého domu postupně uvolněn nejpozději do 26. dubna 2018. Trump je nechal neveřejné kvůli obavám o národní bezpečnost.

Teď bude následovat přezkoumání, na jehož konci by měly být dokumenty utajené jen ve výjimečných případech.

Zbylé spisy jsou z velké většiny výsledky vyšetřování z pozdější doby, konkrétně ze 70. a 90. let. Utajovány jsou hlavně kvůli ochraně zdrojů.

"Rozhodně tam jsou složky týkající se zdrojů a metod, které tyto úřady žádají ponechat v utajení," cituje agentura AP představitele americké Národní bezpečnostní agentury (NSA).

První zjištění z dokumentů jsou venku

Média mezitím analyzují ty dokumenty, které úřady uvolnily. Některé z nich se týkají snahy CIA a FBI získat informace o kontaktech střelce Oswalda s komunisty.

Konkrétně pak se sovětským a kubánským velvyslanectvím v mexické metropoli Mexico City v září 1963.

Zároveň jsou mezi spisy odposlechy amerických komunistů a úvahy vyšetřovatelů, že za atentátem může stát Kuba v odvetě za plán USA na likvidaci kubánského lídra Fidela Castra.

V odtajněných dokumentech je například údaj o odměně, kterou kubánští exulanti v USA byli ochotni vyplatit za zabití havanských revolucionářů. Za smrt Fidela Castra to bylo 100 000 dolarů (dnes odpovídá hodnotě 17,5 milionu korun), za zabití jeho bratra Raúla a za smrt revolucionáře Ernesta Che Guevary po 20 000 dolarech.

Podle televize CNN dokumenty potvrzují, že atentát na Fidela Castra se začal připravovat už v prvních dnech Kennedyho úřadování v Bílém domě.

Ve spisech je ale zároveň zpráva amerického Kongresu, která uvádí, že teorie o smrti Kennedyho jako odplatě za pokusy zabít Castra jsou nepravděpodobné.

Střelec s otazníkem

Lee Harvey Oswald zastřelil prezidenta Kennedyho v Dallasu 22. listopadu 1963.

Pátraní ale nevedlo k žádnému výsledku a účast Moskvy či Havany na atentátu nikdy nebyla prokázána. Z odposlechů však vyplynulo, že Oswald hovořil v mexické metropoli se sovětským diplomatem Valerijem Kostikovem, který byl pracovníkem sovětské zpravodajské služby KGB.

Od roku 1959 žil Oswald v Minsku. O tři roky později se vrátil do USA s odůvodněním, že realita života v Sovětském svazu nesplnila jeho očekávání.

Více než půlstoletí po smrti J. F. Kennedyho poskytli Rádiu Svobodná Evropa rozhovor tři lidé, kteří poznali H.L.Oswalda (muže, který byl označen za Kennedyho vraha) během jeho pobytu v Minsku. | Video: Rádio Svobodná Evropa
 

Právě se děje

před 59 minutami

Slávistická devatenáctka na Interu schytala čtyři góly

Fotbalistům Slavie do 19 let nevyšel vstup do Youth League, která je mládežnickou obdobou Ligy mistrů. Pražané v úvodním duelu skupiny v Miláně proti Interu zaostávali a favoritovi podlehli vysoko 0:4. Domácí dali dva góly z penalt a dvakrát se trefil Sebastiano Esposito.

Sedmnáctiletý útočník otevřel skóre v 29. minutě, kdy se obtočil kolem obránce a střelou mezi nohy překonal slávistického gólmana Surovčíka, který už v sedmé minutě nahradil zraněnou jedničku Sirotníka.

Inter soupeře jasně přestřílel a po změně stran přidal další tři branky. V 58. minutě Esposito s přehledem proměnil penaltu po zákroku Štětky a o 20 minut později se povedenou střelou zpoza vápna prosadil Oristanio. V 86. minutě byl po druhé žluté kartě vyloučen Hošek a už v nastavení z dalšího pokutového kopou překonal Surovčíka Vergani.

V dalších zápasech skupiny se slávističtí mladíci stejně jako A-tým v Lize mistrů utkají s Dortmundem a Barcelonou. České maximum v Youth League drží Příbram, která v sezoně 2015/16 došla do osmifinále.

Aktualizováno před 1 hodinou
Další zprávy