Spisy o vraždě Kennedyho ukazují na kontakty střelce s komunisty. Rusové ale podíl odmítají

Zahraničí Zahraničí
27. 10. 2017 12:23
Američané s napětím očekávali zveřejnění více než tří tisíc dokumentů o vyšetřování vraždy amerického prezidenta Johna F. Kennedyho. Nakonec jich ale úřady odtajnily jen 2800. Přesto odborníci varují, že ani utajovaný zbytek zřejmě neobjasní, kdo byl v pozadí atentátu na Kennedyho. Americká média mezitím analyzují alespoň ty dokumenty, které byly zveřejněny. Spisy například ukazují, že střelec Lee Harvey Oswald pobýval v Mexiku v září 1963, tedy dva měsíce před svým činem. CIA a FBI se tehdy snažily získat informace o jeho vazbách na komunisty. Podíl SSSR nebo Kuby na atentátu ale vyšetřovatelé nikdy neprokázali.
Prezident JFK s manželkou v Dallasu krátce před tím, než Lee Harvey Oswald vystřelil.
Prezident JFK s manželkou v Dallasu krátce před tím, než Lee Harvey Oswald vystřelil. | Foto: Reuters

Washington - Zhruba 2800 dokumentů o vyšetřování vraždy amerického prezidenta Johna F. Kennedyho je od čtvrtka přístupných veřejnosti.

Odtajnil je svým podpisem současný prezident Donald Trump. Ten ale zároveň nechal část stále neveřejnou, celkově jde o tisíce různých spisů a záznamů.

Podle amerických médií Trump ustoupil tlaku tajných služeb a o zablokování části dokumentů rozhodl na poslední chvíli. Žádaly ho o to především Ústřední zpravodajská služba (CIA) a Federální úřad pro vyšetřování (FBI).

Kdo tak čeká převratný objev a odpovědi na otázky, kdo "vedl" ruku vraha Leeho Harveyho Oswalda, bude zklamaný.

Žádnou z teorií odtajněné dokumenty nevyvrátí, ale ani nepotvrdí, předpovídají odborníci podle agentury AP.

"Tajemné" zablokované dokumenty

Zbytek dokumentů bude podle Bílého domu postupně uvolněn nejpozději do 26. dubna 2018. Trump je nechal neveřejné kvůli obavám o národní bezpečnost.

Teď bude následovat přezkoumání, na jehož konci by měly být dokumenty utajené jen ve výjimečných případech.

Zbylé spisy jsou z velké většiny výsledky vyšetřování z pozdější doby, konkrétně ze 70. a 90. let. Utajovány jsou hlavně kvůli ochraně zdrojů.

"Rozhodně tam jsou složky týkající se zdrojů a metod, které tyto úřady žádají ponechat v utajení," cituje agentura AP představitele americké Národní bezpečnostní agentury (NSA).

První zjištění z dokumentů jsou venku

Média mezitím analyzují ty dokumenty, které úřady uvolnily. Některé z nich se týkají snahy CIA a FBI získat informace o kontaktech střelce Oswalda s komunisty.

Konkrétně pak se sovětským a kubánským velvyslanectvím v mexické metropoli Mexico City v září 1963.

Zároveň jsou mezi spisy odposlechy amerických komunistů a úvahy vyšetřovatelů, že za atentátem může stát Kuba v odvetě za plán USA na likvidaci kubánského lídra Fidela Castra.

V odtajněných dokumentech je například údaj o odměně, kterou kubánští exulanti v USA byli ochotni vyplatit za zabití havanských revolucionářů. Za smrt Fidela Castra to bylo 100 000 dolarů (dnes odpovídá hodnotě 17,5 milionu korun), za zabití jeho bratra Raúla a za smrt revolucionáře Ernesta Che Guevary po 20 000 dolarech.

Podle televize CNN dokumenty potvrzují, že atentát na Fidela Castra se začal připravovat už v prvních dnech Kennedyho úřadování v Bílém domě.

Ve spisech je ale zároveň zpráva amerického Kongresu, která uvádí, že teorie o smrti Kennedyho jako odplatě za pokusy zabít Castra jsou nepravděpodobné.

Střelec s otazníkem

Lee Harvey Oswald zastřelil prezidenta Kennedyho v Dallasu 22. listopadu 1963.

Pátraní ale nevedlo k žádnému výsledku a účast Moskvy či Havany na atentátu nikdy nebyla prokázána. Z odposlechů však vyplynulo, že Oswald hovořil v mexické metropoli se sovětským diplomatem Valerijem Kostikovem, který byl pracovníkem sovětské zpravodajské služby KGB.

Od roku 1959 žil Oswald v Minsku. O tři roky později se vrátil do USA s odůvodněním, že realita života v Sovětském svazu nesplnila jeho očekávání.

Více než půlstoletí po smrti J. F. Kennedyho poskytli Rádiu Svobodná Evropa rozhovor tři lidé, kteří poznali H.L.Oswalda (muže, který byl označen za Kennedyho vraha) během jeho pobytu v Minsku. | Video: Rádio Svobodná Evropa
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 2 minutami

Nová albánská vláda, kterou tvoří z většiny ženy, získala důvěru parlamentu

Důvěru parlamentu v pátek dostala nová albánská vláda premiéra Ediho Ramy, jehož Socialistická strana (PS) letos na jaře ve volbách získala absolutní většinu, a může tak vládnout bez koaličního partnera. V kabinetu ženy obsadily 12 ze 17 křesel, čímž se Albánie dostala na přední místa světového žebříčku v zastoupení žen ve vládních pozicích, napsala agentura AP.

V parlamentu pro vládu hlasovalo 77 poslanců, 53 ji nepodpořilo. Rama v dubnových volbách obhájil už třetí, pro postkomunistickou Albánii rekordní, mandát předsedy vlády za sebou. Jeho strana získala v zákonodárném sboru 74 ze 140 křesel. Hlavní opoziční protivník, Demokratická strana (DS), má v Lidovém shromáždění 59 poslanců.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Berlín koupí 15 000 bytů od firem Vonovia a Deutsche Wohnen, město za ně zaplatí 2,4 miliardy eur

Město Berlín koupí za 2,46 miliardy eur (62,2 miliardy Kč) téměř 15 000 bytů od společností Vonovia a Deutsche Wohnen, které nabízejí nájemní bydlení. Firmy to v pátek oznámily v tiskové zprávě. Akvizice přichází jen několik dní před volbami do zastupitelstva německého hlavního města, a nedostatek bytů a rychle rostoucí nájmy se staly žhavým předvolebním tématem. Spolu s volbami do městského zastupitelstva se má konat i poradní referendum o vyvlastnění obou bytových společností.

Deutsche Wohnen prodá městu 10 700 bytů, Vonovia pak 4250 bytů. Vonovia je v Německu největší firma zaměřená na pronájem bytů a nyní je v procesu převzetí svého menšího konkurenta Deutsche Wohnen. Spojením obou podniků má vzniknout bytový gigant zhruba s 550 000 byty v hodnotě více než 80 miliard eur.

S cílem získat pro transakci politickou podporu, obě společnosti slíbily, že omezí pravidelné zvyšování nájmů v Berlíně. Rovněž nabídly k prodeji městu zhruba 20 000 bytů za dvě miliardy eur. Skupina, která stojí za vyhlášením referenda, ale tyto návrhy kritizovala a v pátek zopakovala nesouhlas s transakcí. Ta byla oznámena v květnu.

Ředitel Vonovie Rolf Buch ale tvrdí, že cena je spravedlivá. "Tímto prodejem bytového fondu v Berlíně městským bytovým podnikům plníme hlavní slib daný berlínskému senátu. Prodáváme byty za spravedlivou cenu."

Transakce je v hlavním městě Německa považována za největší svého druhu za dlouhou dobu. Fond obecních bytů se zvýší přibližně na 355 000, což je zhruba pětina z 1,67 milionu nájemních bytů v Berlíně. 

Zdroj: ČTK
Další zprávy