Kdo zavraždil Kennedyho? Zveřejnění tajných dokumentů se blíží, CIA tomu brání, tvrdí kongresman

Daniel Anýž Daniel Anýž
Aktualizováno 18. 10. 2017 20:21
Už 54 let se Američané dohadují, proč byl v šedesátých letech minulého století zavražděn prezident USA John Fitzgerald Kennedy. Většina lidí nevěří, že jeho vrah Harvey Lee Oswald byl jediným strůjcem atentátu, který výrazně zasáhl do amerických i světových dějin. Nejpozději za týden by měly být podle zákona z roku 1992 zveřejněny všechny dosud tajné dokumenty k případu Kennedyho vraždy. Dozví se Amerika po více než půl století o zlomové události svých dějin celou pravdu? Jediný, kdo to může zastavit, je teď prezident USA Donald Trump.
Americký prezident John F. Kennedy se svojí manželkou Jacqueline.
Americký prezident John F. Kennedy se svojí manželkou Jacqueline. | Foto: Reuters

Washington - Ovlivnila Moskva během studené války zásadním způsobem vnitřní politiku USA

A mělo by se po půl století od vraždy prezidenta Kennedyho zveřejnit vše, co o tom americké tajné služby případně vědí?

O odpovědích se právě v těchto dnech rozhoduje v Bílém domě. Padesát čtyři let stará událost poutá v Americe pořád mimořádnou pozornost.

Kvůli řadě neobjasněných okolností kolem ní krouží pořád řada pochybností, spekulací i konspiračních teorií. 

Byl Oswald jen osamělý vlk?

Jednal Kennedyho vrah Lee Harvey Oswald 22. listopadu 1963 v texaském Dallasu skutečně sám? Nebo byl součástí širšího plánu, řízeného z Moskvy?

A pokud ano, co o tom věděly americké tajné služby?

Fotografie atentátu na prezidenta Kennedyho 22.11.1963 v texaském Dallasu.
Fotografie atentátu na prezidenta Kennedyho 22.11.1963 v texaském Dallasu. | Foto: Profimédia

"Američané si zaslouží úplný obraz toho, co se onoho osudného dne v listopadu 1963 stalo," napsal minulý týden republikánský senátor Chuck Grassley.

Zdůvodnil tak svou senátní rezoluci, která požaduje okamžité odtajnění všech dosud nezveřejněných dokumentů k případu vraždy JFK.

V dolní komoře amerického Kongresu, Sněmovně reprezentantů, s obdobným požadavkem přišel jiný republikán, kongresman Walter Jones.

"Doufám, že FBI, CIA a ministerstvo spravedlnosti chápou, že americký lid má na tyto informace právo," napsal kongresman Jones.

Pro list Kansas City Star byl ale zároveň skeptický.

"Vím, že ředitel CIA Mike Pompeo naléhá na prezidenta, aby zveřejnění těchto záznamů o dalších dvacet pět let odložil," prohlásil kongresman Jones. 

Archivy se otvírají

Při pohledu zvenčí vypadá lehce zvláštně, že se američtí politici při všech aktuálních problémech - včetně ruského vměšování do loňské prezidentské kampaně - najednou vracejí tak daleko do minulosti.

Vražda populárního amerického prezidenta s přezdívkou JFK byla v šedesátých letech doslova zlomovou událostí a její rozluštění dodnes zajímá velký počet Američanů.

Zvlášť v momentě, kdy se možná blíží objasnění řady jejích důležitých detailů.  

Za týden totiž vyprší termín, daný zákonem z roku 1992, do kdy by měly být zveřejněny všechny dokumenty k atentátu.

Legislativa, kterou před pětadvaceti lety podepsal tehdejší prezident George Bush starší, konkrétně stanoví, že Národní archiv ve Washingtonu, kde jsou materiály ke Kennedyho vraždě uloženy, by tak měl udělat nejpozději do 26. října.

Zmíněný zákon ale zároveň dodává, že o jejich dalším případném utajení rozhodne úřadující americký prezident. 

Řada Američanů se teď bojí, že přesně k tomu se možná schyluje. Donald Trump totiž možná nechá archivy dál zavřené.

Proč by to dělal?

Důvodem může být neutuchající tlak amerických tajných služeb, snažících se zakrýt vlastní chyby. 

Tyto spekulace živí události těsně před osudným atentátem.

Konkrétně šest dní, které několik týdnů před 22. listopadem 1963 strávil budoucí Kennedyho vrah v mexickém hlavním městě Mexico City.

Od roku 1992 byly k atentátu na JFK zveřejněny už statisíce stran dokumentů. Z nich a z prací historiků už Američané vědí, že Oswald se v Mexiku setkal s příslušníky kubánských a sovětských zpravodajských služeb.

A že už v Mexiku zároveň mluvil o svém záměru zabít Kennedyho.

Taky je známo, že americká tajná služba (CIA) v Mexiku podezřelého Oswalda sledovala. Zároveň to ale později nepřiznala tzv. Warrenově komisi (vládnímu výboru, který v šedesátých letech oficiálně vyšetřoval Kennedyho vraždu - pozn.red.). 

Proč to neudělala, zůstává stále záhadou. A prázdný prostor si přímo říká o dohady a spekulace.

Někdo je přesvědčen, že šlo o spiknutí, které v USA sahalo až k tehdejšímu  Kennedyho viceprezidentovi a jeho nástupci v úřadě Lyndonu B. Johnsonovi.

Kromě jiných to naznačil režisér Oliver Stone ve svém ikonickém snímku JFK z roku 1991.

Právě konspirační vlny, které tento film v Americe vyvolal, vedly v roce 1992 americký Kongres k přijetí výše zmíněného zákona o zveřejnění všech dostupných dokumentů k případu po vypršení 25leté lhůty. 

Podle střízlivějších, při zemi se držících názorů zní klíčová tajenka Kennedyho vraždy jinak.

"Pomáhal někdo Osvaldovi? Nebo šlo jen o to, že někteří lidé věděli, ale neohlásili to včas na to, aby Kennedymu zachránili život?" uvedl před pár dny známý politolog Larry Sabato z University of Virginia v televizi FOX News.

Svědci už jsou mrtví

Podle Sabata není možné, aby v americké veřejnosti nadále zůstávalo "široce sdílené přesvědčení, že je zatajována pravda o přelomovém okamžiku historie naší země".

V roce 2013, na padesáté výročí atentátu, podle průzkumu Pew Research Center přes 60 procent Američanů věřilo, že Lee Harvey Oswald nebyl jediným strůjcem osudné Kennedyho vraždy. 

V devadesátých letech minulého století šlo podle Sabata ještě obhájit, že některé dokumenty, které by mohly odhalit identitu v té době stále žijících zpravodajců, aktivních v roce 1963, by měly zůstat v tajnosti.

"O desítky let později logika říká, že takřka všichni jsou už mrtví," psal Sabato letos v červenci ve Washington Post.

Už v létě ale zároveň uvedl, že prezident Trump je stále "pod tlakem", aby zbývající dokumenty nezveřejňoval.

Proč a od koho?

Americký Národní archiv v každém případě nedodržel svůj původní plán, kdy měl dokumenty průběžně zveřejňovat v průběhu letošního léta a podzimu.

Podle mluvčí archivu Miriam Kleimanové, jak ji v úterý citoval web Politico, archiv se "svým IT týmem řeší", jak materiály zveřejnit bez toho, že by pod vlnou zájmů historiků, ale i obyčejných Američanů následně zkolabovala webová stránka.

"Je čas zveřejnit, co se stalo toho příšerného odpoledne v roce 1963. Transparentnost vlády je nejen klíčová pro její důvěryhodnost, ale je to i zásadní pro porozumění historii naší země," napsal senátor Grassley.

Na dodržení lhůty dle zákona z roku 1992 má archiv ještě týden.

Pokud nezasáhne prezident Trump.

Výpovědi svědků o pobytu Kennedyho vraha Lee Harveyho Oswalda v sovětském Minsku. 

Více než půlstoletí po smrti J. F. Kennedyho poskytli Rádiu Svobodná Evropa rozhovor tři lidé, kteří poznali H.L.Oswalda (muže, který byl označen za Kennedyho vraha) během jeho pobytu v Minsku. | Video: Rádio Svobodná Evropa
 

Právě se děje

před 1 minutou

Zaorálek zrušil projekt portálu Czechiana jako megalomanský a nadbytečný. Stál by 449,5 milionu Kč. Požadavkům EU lze podle něj dostát za méně peněz

Další zprávy