Ndola (Zambie) - Psalo se 17. září 1961, když tehdejší generální tajemník OSN Dag Hammarskjöld odletěl na mírovou misi do Afriky.
Chtěl vyjednat konec občanské války, která v té době sužovala Kongo. Příležitost k tomu ale už nedostal.
V noci na 18. září se letadlo se 16 lidmi na palubě zřítilo. Stroj spadl k zemi poblíž města Ndola v Zambii (tehdejší Severní Rhodesie). Nikdo nepřežil.
Vyšetřování případ uzavřelo jako pochybení pilota. Už tehdy se ale ozývaly hlasy, že mohlo jít o plánovaný útok. Nově to naznačuje i čerstvá zpráva, kterou ve středu zveřejnil tým vyšetřovatelů pověřených OSN.
Americký list The New York Times připomíná, že během let se vyrojilo hned několik teorií o pozadí smrti švédského diplomata. Mluvilo se o únosu i bombovém atentátu.
O rozuzlení případu se snažila také sama Organizace spojených národů. V březnu 2015 požádala o pomoc při vyšetřování Mohameda Othmana, významného soudce z Tanzanie.
Othman dal dohromady 63 stránek dlouhou zprávu, která k jedné z největších záhad 20. století přináší nové důkazy.
Ty ukazují, že někdo měl letadlo s Hammarskjöldem asi skutečně v hledáčku. Othman o této hypotéze mluví jako o "dost pravděpodobné".
Ve své středeční zprávě pak píše o "přímém útoku" nebo o tom, že někdo "záměrně rozrušil pilota".
Západ jako viník?
Už dříve se objevovaly spekulace, že za pádem letadla mohly stát některé západní velmoci. Ty tehdy podporovaly separatisty v konžské provincii Katanga, kteří bojovali za samostatnost.
Do případu jsou podle zveřejněných dokumentů zapleteny Velká Británie, Spojené státy, Francie i Belgie, pod niž Kongo jeden čas spadalo jako kolonie.
Západ o Katangu velmi stál, protože se oblast pyšnila nerostným bohatstvím včetně mědi a uranu, tvrdí The New York Times. OSN, a tedy i Hammarskjöld ale s těmito plány nesouhlasili.
Podle vyšetřovatele Othmana navíc západní země držely všechny důkazy pečlivě v utajení. Nechtěly říct, co všechno o kauze vědí.
Othmanovi se ale některé dokumenty podařilo získat. Dosud tajné složky mu podle švédského serveru The Local odhalily Německo a Kanada.
Dokumenty ukazují, že Británie a USA měly v Kongu a okolí nasazené agenty i odposlechy.
Záhadné druhé letadlo
Jedním z hlavních zjištění Othmanova týmu je, že Britové před pěti desítkami let "zařídili", aby vyšetřovací komise uvedla jako příčinu pádu letadla chybu pilota. Podle Othmana by měl být tento závěr prohlášen za chybný.
"Mnoho svědků tvrdí, že ve vzduchu zahlédli více než jen jedno letadlo. A že to druhé letadlo mohl být tryskáč," citují Othmanovu zprávu americká média. Vyšetřovatel také tvrdí, že podle jiných výpovědí letadlo hořelo ještě dříve, než havarovalo.
Hammarskjöld: Former UN chief likely killed – report https://t.co/pYubqyLTR3 pic.twitter.com/nENmkPgiFU
— Pulse Nigeria (@PulseNigeria247) October 25, 2017
Právě to, že v době tragédie kroužilo na nebi další letadlo, je jedna z nejklíčovějších informací.
Dřívější vyšetřování se těmito svědectvími nezabývala, protože panovalo přesvědčení, že separatisté neměli moc letadel.
Othman ale přišel se zjištěním, že nějakou vzdušnou sílu přece jen vlastnili. Separatisté podle něj v roce 1961 koupili od Francie tři tryskáče typu Fouga Magister. Jedno jejich letadlo zase údajně pocházelo z bývalého západního Německa.
Jeden z těchto letounů tak teoreticky mohl pronásledovat let se švédským diplomatem.
Podle Othmana nelze vyloučit ani další variantu smrti Hammarskjölda, a sice že šlo o bombový útok. Ten měl být pojmenovaný operace Celeste a na svědomí ho mohly mít paramilitantní jednotky z Jihoafrické republiky.
Klíčové složky k operaci Celeste ale drží pod pokličkou JAR.
Další pátrání
Někteří jsou ale k novým zjištěním skeptičtí. Například podle současného generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese nepřišel Othman s ničím, co by po 56 letech případ objasnilo.
Na stranu bývalého šéfa tanzanského nejvyššího soudu se ale naopak přiklání Susan Williamsová, která v roce 2011 vydala knihu Kdo zabil Hammarskjölda.
Podle britské akademičky čerstvá zjištění podporují i její podezření, že nešlo o nehodu.
"Nyní leží povinnost na straně Velké Británie, USA, Belgie, Francie a Jihoafrické republiky, aby zveřejnily všechny důležité dokumenty. A to včetně tajných nahrávek jejich bezpečnostních a zpravodajských služeb," vzkázala Williamsová.
Stejně tak Othman uvedl podle americké televize Fox News, že další vyšetřování jsou nezbytná.
Hammarskjöld byl v roce 1961 posmrtně oceněn Nobelovou cenu míru. Bývalý americký prezident John F. Kennedy ho označil za největšího státníka 20. století.
