Washington - Američané se už brzy můžou dozvědět pozadí jedné z nejznámějších vražd ve svých novodobých dějinách.

Související

Kdo zavraždil Kennedyho? Zveřejnění tajných dokumentů se blíží, CIA tomu brání, tvrdí kongresman

Útočil vrah prezidenta Johna F. Kennedyho Lee Harvey Oswald v listopadu 1963 opravdu sám, nebo za ním někdo stál? Věděly o tom tajné služby?

Národnímu archivu ve Washingtonu 26. října vyprší 25letá lhůta, do které má otevřít přístup ke všem dostupným dokumentům, které se zde přes 50 let ukrývají. Podle zákona z roku 1992, který tehdy podepsal George Bush starší, o dalším utajení dokumentů mohl rozhodnout jen úřadující prezident.

Donald Trump ale na Twitteru ujistil, že blokovat zveřejnění informací nehodlá.

Tragická vražda v Dallasu 

Populárního 35. amerického prezidenta J. F. Kennedyho zastřelil v Dallasu 22. listopadu 24letý mladík Lee Harvey Oswald. Podle závěrů tehdejší Warrenovy vyšetřovací komise jednal Oswald sám a jeho čin neměl žádnou spojitost s vnitrostátním nebo zahraničním spiknutím.

Už během vyšetřování se ale objevila řada nejasností, které celých 54 let dávaly prostor pro nejrůznější pochybnosti a konspirační teorie o zapojení tajných služeb. Některé z nich začlenil americký režisér Oliver Stone do svého slavného oscarového snímku JFK z roku 1991.

Ještě v roce 2013, přesně 50 let po atentátu, věřilo podle průzkumu Pew Research Center přes 60 procent Američanů, že Lee Harvey Oswald byl součástí spiknutí proti Kennedymu.

Skutečně o chystaném atentátu tajné služby nevěděly? Chtěl se ho někdo zbavit? Nebo se jen stala někde chyba a CIA ani FBI prezidenta nestihly včas ochránit?

Tři tisíce tajných dokumentů

Světlo do případu nyní podle odborníků vnese zhruba 3100 doposud nikdy nezveřejněných dokumentů z amerického Národního archivu ve Washingtonu.

Ty obsahují desítky tisíc stran materiálu, které se ještě nedostaly badatelům do ruky. Kromě toho archiv ukrývá dalších 30 000 stran, které byly doposud zveřejněny jen částečně.

Související

Trump umožní zveřejnění tajných materiálů o atentátu na Kennedyho

Očekává se, že doposud neodtajněné dokumenty zřejmě odhalí jednu z největších záhad atentátu.

Podle listu Washington Post by mohly informace odpovědět na otázku, co o plánech Leea Harveyho Oswalda dopředu věděla americká zpravodajská služba CIA.

Objevovaly se totiž spekulace, že americké tajné služby se snaží zakrýt vlastní chyby.

Harvey Oswald několik týdnů před atentátem odcestoval do Mexico City. V mexické metropoli se uprostřed studené války setkal s příslušníky kubánských a sovětských zpravodajských služeb.

Už tehdy mluvil o svém záměru zavraždit amerického prezidenta.

K pochybám o tom, že Oswald byl jen pomatený mladík, který jednal zcela sám, přispívá i jeho pobyt v Sovětském svazu.

Tam emigroval poté, co v roce 1959 vystoupil z armády. Zpět do USA se vrátil rok před osudovým atentátem v Dallasu.

Informace o Oswaldově cestě do Mexico City se ale začaly objevovat až v 80. letech. Ukázalo se, že CIA o ní věděla a Oswalda v Mexiku sledovala.

Proč to ale před vyšetřovací komisí nepřiznala, zůstalo záhadou.

Zda byl skutečně mladík součástí rozsáhlého spiknutí proti Kennedymu, nebo ne, mohou definitivně rozhodnout až nově zveřejněné archivní dokumenty.  

Spisy o důstojnících CIA

Právě vlny konspiračních teorií donutily americký Kongres v roce 1992 k vydání zmíněného zákona o odtajnění všech dokumentů po vypršení 25leté lhůty.

Podle tehdejšího reportéra Washington Post Jeffersona Morleyho mohou tajné dokumenty obsahovat spisy o tehdejších důstojnících CIA, kteří pravděpodobně znali detaily o sledování Oswalda v Mexiku.

"To, co je v těch dokumentech, nám může ukázat, jak tito muži vykonávali svou práci," tvrdí Morley.

"Je v nich nějaký materiál o JFK? Mohl by být. Mohlo by nám to pomoci chápat, proč jsme v té době měli takový zájem o kubánský konzulát, jak jsme ho sledovali a proč jsme sledovali Oswalda do Mexika," přemýšlí.

"Oswald nepřišel odnikud," dodává.

Podle Marthy Murphyové z washingtonského Národního archivu ale čeká všechny, kdo doufají v zásadní posun v případu, zklamání.

Americký časopis Time už loni upozornila, že naprostá většina dokumentů je už zveřejněná. Ty, které stále čekají na odkrytí, byly klasifikovány jako "pravděpodobně nerelevantní".

Cokoliv, co by do atentátu na Kennedyho mohlo vnést nové světlo, by podle zákona JFK Act muselo být zveřejněno už mnohem dříve.

Badatelé a historici i přesto na odtajněné dokumenty velmi netrpělivě čekají.

"Věci, které v letech 1997 a 1998 nevypadaly jako příliš vzrušující, by dnes mohly mít mnohem větší význam," nechal se pro deník New York Post slyšet americký investigativní novinář Gerald Posner.

8:03

Více než půlstoletí po smrti J. F. Kennedyho poskytli Rádiu Svobodná Evropa rozhovor tři lidé, kteří poznali H.L.Oswalda (muže, který byl označen za Kennedyho vraha) během jeho pobytu v Minsku. | Video: Rádio Svobodná Evropa