Jak bylo možné brexit odložit?
Poslanci z několika stran předložili návrh, aby Británie z EU nemusela odejít už 29. března, ale aby měla čas až do konce roku. Dolní sněmovna ale v úterý večer odmítla na debatu o návrhu vyhradit čas.
Proč někteří poslanci chtěli odchod z EU odložit?
Velká většina poslanců je proti takzvanému "divokému" brexitu, tedy odchodu z unie bez jakékoliv dohody, což by zásadně narušilo vzájemný obchod a Británie by kvůli tomu mohla v příštích 15 letech zchudnout skoro o desetinu oproti stavu, kdyby v EU zůstala. Britští politici se ale momentálně nejsou schopni na žádné podobě brexitu shodnout. V tom případě Spojené království z unie automaticky odejde 29. března - a nastal by tak zmiňovaný "divoký" brexit. Návrh na odsunutí jeho data má zajistit, aby politici v Londýně dostali víc času na domluvu.
Nebylo skutečným cílem návrhu, aby nakonec žádný brexit nebyl?
Část politiků, kteří ho podporují, po tom touží. Doufali, že odklad brexitu by nakonec vedl k vyhlášení nového referenda. Argumentují takto: Poslanci se nejsou schopni domluvit na žádné podobě vystoupení z EU. Ať tedy rozhodnou voliči, a to s tím, že na hlasovacím lístku by měli mít i možnost, že by Spojené království nakonec v unii zůstalo. Takový názor ale v parlamentu momentálně nemá většinovou podporu.
Co na to vše říká premiérka Theresa Mayová?
Druhé referendum jednoznačně odmítá. Odklad brexitu taky, ale ne tak zásadně. Poslancům připomíná, že kdyby odhlasovali její plán podoby vystoupení z EU, úvahy o posunutí brexitu by vůbec nebyly nutné.
Poslanci ale plán Mayové jednoznačně odmítli - je možné, že změní názor?
Mayová při tomto hlasování utrpěla nejvýraznější porážku, jakou britská vláda v parlamentu v moderní historii zažila. Aby dosáhla svého, muselo by názor změnit víc než 100 poslanců. Kritikům dohody, kterou premiérka vyjednala s unií, vadí hlavně její pasáže týkající se irského ostrova.
Proč otázka Irska tak komplikuje brexit?
Mayová v dohodě s unií souhlasila s tím, že Spojené království v budoucnu za určitých okolností zůstane po omezenou dobu členem evropské celní unie, i když už nebude součástí EU. V rámci celní unie by muselo respektovat evropská pravidla, například o právech zaměstnanců, ochraně životního prostředí nebo státní pomoci firmám. A to přesto, že o nich - na rozdíl od členů EU - už nebude moci hlasovat. Toto uspořádání přitom Británie nebude moci ukončit sama, ale jedině po dohodě s unií. To vše je nepřijatelné pro domácí odpůrce Mayové - podle nich jde o "vazalský status".
Jaký plán mají tito kritici?
Žádný konkrétní nemají. Radikální zastánci brexitu se na něm shodnout nedokázali. Tvrdí, že by Británie měla s EU dojednat obchodní dohodu podobnou té, jako má Kanada. Nevysvětlili ale, jak by si představovali vyřešení některých sporných otázek, které takové dohodě brání - především otázky hranice na irském ostrově. Právě kvůli tomu, aby taková hranice nevznikla, slíbila Mayová za určitých okolností zůstat v evropské celní unii.
Jak chce Mayová kritiky přesvědčit?
Svůj plán brexitu Mayová odmítla "pohřbít". Místo toho chce v příštích dnech či týdnech v Bruselu jednat o jeho úpravách, díky kterým by byl pro odpůrce přijatelnější. Například o stanovení přesného data, kdy by Spojené království mohlo z evropské celní unie vystoupit, i kdyby v té době ještě nebyla na světě definitivní obchodní dohoda s EU. Státy unie to ale zatím odmítají. Pozici Mayové může posílit přijetí jiného pozměňovacího návrhu. Ten stanovuje, že parlament dohodu, kterou premiérka uzavřela s EU, podpoří, pokud uspořádání, které má zajistit absenci hranic na irském ostrově, bude vypadat jinak. Tedy že Británie nezůstane v evropské celní unii, ale využije například moderní technologie, které budou kontrolovat pohyb zboží na hranici. EU to ale odmítá a upozorňuje na to, že taková pokročilá technologie, která by úplně nahradila pohraničníky a celníky, nikde na světě neexistuje.
Je možné, že domácí kritici Mayové "vyměknou"?
Nedá se to vyloučit. Premiérka je upozorňuje, že pokud budou dál podporovat pouze svůj vysněný co nejrazantnější brexit a odmítnou přistoupit na jeho kompromisní podobu, kterou vyjednala ona, hrozí jim, že zbytek parlamentu odhlasuje odklad vystoupení z EU nebo dokonce svolání druhého referenda.
Proč se vlastně Britové o brexitu pořád dohadují?
Když občané v červnu 2016 v referendu odhlasovali odchod z EU, zastánci této varianty nepředložili žádnou konkrétní představu o tom, jak by Spojené království mělo fungovat mimo unii. A nemají ji dodnes. Jediný plán, který je na stole, předložila premiérka Mayová. Ale tvrdým zastáncům brexitu není dost dobrý. Jiní politici by naopak chtěli, aby Spojené království po brexitu zůstalo k EU ještě blíž, než jak vyjednala Mayová, nebo aby na brexit vůbec nedošlo. Výsledkem je paralýza a neschopnost se domluvit.
Co by "divoký" brexit bez dohody znamenal?
Na pozemní hranici i v přístavech či na letištích by začaly fungovat podrobné kontroly podle pravidel Světové obchodní organizace. Experti se shodují, že to povede ke kolonám, které například v přístavech Calais či Dover dosáhnou mnoha desítek kilometrů, auta v nich můžou stát dokonce několik dní. To by vážně narušilo obchod mezi Británií a EU. V těchto kolonách by nejspíš uvízli také tisíce občanů, kteří by zrovna chtěli do nebo z Británie jet vlakem nebo letět.
Pokud by obě strany striktně trvaly na mezinárodním právu, letecký provoz mezi Spojeným královstvím a EU by se úplně zastavil, protože pro jeho pokračování by nebyl žádný právní rámec. Evropská komise už ale dala najevo, že si pro tento případ přeje dojednat krizové opatření, aby letadla mohla dál létat. Musela by s tím souhlasit i Británie, což se předpokládá.
Kolik by "divoký" brexit stál Brity nebo Čechy?
Britská vláda i centrální banka odhadly, že by Británie v příštích 15 letech mohla zchudnout až o desetinu oproti situaci, kdyby v EU zůstala. Britští euroskeptici to označují za strašení. Česká spořitelna tvrdí, že "divoký" brexit by v Česku připravil o práci až 40 tisíc lidí a růst české ekonomiky by byl o 1,1 procentního bodu nižší.
Premiér Andrej Babiš (ANO) to označil za nesmysl, jeho vláda ale žádnou vlastní analýzu nepředložila. Pro Česko je klíčová hlavně otázka automobilového průmyslu - pro Škodu Auto je Británie třetím nejvýznamnějším trhem, který se dá svou velikostí srovnat s českým. Pro kolínskou automobilku TPCA je Spojené království dokonce nejdůležitějším odbytištěm. Dlouhé kontroly na hranicích by výrazně narušily existující obchodní vztahy.
Koho bude brexit bolet nejvíc?
Jednoznačně Brity. Podle všech analýz bude odchod z unie stát výrazně víc je než ostatní státy EU. A to bez ohledu na to, jakým způsobem Británie z EU vystoupí.
A co se stane okamžitě po brexitu, pokud nebude "divoký", ale domluvený na základě podmínek, které premiérka Mayová vyjednala s EU?
Vlastně nic. Británie přestane být členem EU letos 29. března, ale sama požádala, aby okamžitě začalo platit přechodné období - Spojené království tak bude mít až do konce roku 2020 práva a povinnosti, jako by stále bylo členem unie. Ale s tím rozdílem, že už nebude moci hlasovat o nových evropských zákonech, i když se jimi bude muset až do konce přechodného období řídit. Jeho platnost je možné po vzájemné dohodě prodloužit až do konce roku 2022. Během přechodného období budou Britové a země unie vyjednávat o zmíněné definitivní dohodě o volném obchodu.
Co to znamená pro Čechy, kteří by chtěli jet do Británie pracovat?
Během přechodného období to nebude žádný problém. Za prací do Británie budou moci jezdit stejně jako dnes. Stejně tak firmy budou s Británií obchodovat bez jakékoliv změny. Podmínkou pro to všechno je ale schválení dohody o brexitu - bez ní žádné přechodné období nebude a dojde ke zmiňovanému "divokému" brexitu.
Na čem se vlastně Mayová s EU dohodla, kromě přechodného období a otázky hranic na irském ostrově?
Občané EU žijící v Británii a Britové, kteří bydlí na kontinentu, si zachovají svá dosavadní práva. Británie zaplatí vše, co unii už dřív slíbila, což je odhadem 40 až 45 miliard liber (až 1,3 bilionu korun). Bude moci skončit s volným pohybem občanů ze zemí EU. To znamená, že už nemusí Čechům a dalším občanům unie dovolit, aby na ostrovy jezdili za prací.
