Atény - Navzdory výzvám socialistického premiéra Jorgose Papandrea, který se snaží Řeky přesvědčit o nezbytnosti úsporných opatření své vlády, zahájily ve středu odbory ve státním i soukromém sektoru osmačtyřicetihodinovou generální stávku.
Nepracují vládní úřady, nefungují veřejné služby, zastavila se doprava. Zemi, jejíž parlament má ve čtvrtek vládní škrty schválit, čeká nejrozsáhlejší protest veřejnosti za poslední roky.
Před branami největšího řeckého přístavu v Pireu se ráno shromáždilo na čtyři sta dokařů, před ministerstvem spravedlnosti začala v deset hodin demonstrace tisícovky vězeňských dozorců. V centru Atén protestují proti vlně výpovědí, které čekají zaměstnance státní televize, novináři.
U parlamentu se sešly tisíce studentů s nápisy: "Dejte moc lidu!" a "Vláda musí padnout!" Po poledni se na centrálním aténském náměstí Syntagma střetla s mladými demonstranty policie, která použila slzný plyn. Na náměstí přišly desetitisíce osob všech věkových kategorií, mladí zakuklenci házeli na policisty kamení a zápalné lahve.
"Koho se snaží oblbnout?" rozčiloval se před parlamentem padesátiletý úředník akis Papandopoulos. "Díky těmto opatřením budou chudí ještě chudší a bohatí ještě bohatší!"
Zavřeny zůstaly dnes v metropoli země i dalších městech dokonce obchody a pekárny poskytující základní potraviny.
Na letištích byly zrušeny veškeré lety společností Aegean Airlines a Olympic Air, stávka leteckých dispečerů postihla i spoje zahraničních aerolinek.
Prostí Řekové jsou v tak zoufalé situaci, že vládní opatření nechápou. Strach z budoucnosti opanoval všechny a projevuje se to i na letošním nárůstu sebevražd.
"Nemáme tady žádnou budoucnost, všichni mladí lidé chtějí vycestovat do zahraničí," řekla agentuře Reuters sedmnáctiletá studentka gymnázia Anastasia Kolokotsová.
"Trojka" čeká na verdikt parlamentu
Dopad dnešní stávky na leteckou dopravu by byl ještě horší, letečtí dispečeři se ale nakonec rozhodli přerušit práci jen na dvanáct namísto původně plánovaných osmačtyřicet hodin.
"Od úterní půlnoci do středečního poledne bylo zrušeno 150 domácích a mezinárodních letů, šestnáct dalších bylo posunuto," citovala Reuters mluvčí aténského letiště.
V Aténách kromě veřejné dopravy nejezdí ani taxíky a zavřeny zůstaly čerpací stanice. V ulicích řecké metropole se dál hromadí odpadky, protože ve stávce jsou i ti, kdo mají na starosti jejich odvoz.
Papandreu nepřestává svým spoluobčanům zdůrazňovat, že pokud země nepřijme další úsporná opatření, nedostane další tranši z úvěru schváleného Evropskou unií, Evropskou centrální bankou a Mezinárodním měnovým fondem.
"Máme před sebou tvrdá vyjednávání, je třeba, abychom se postavili čelem ke svým povinnostem, a já vás proto žádám o podporu," zdůraznil premiér.
Na konci týdne se jeho vláda opětovně setká se zástupci "trojky" tvořené EU, ECB a MMF, aby rozhodla o osudu osmi miliard eur, které má Řecko dostat, pokud splní požadavky Bruselu. Ten se obává, že by se řecká krize mohla v celém svém rozsahu rozšířit také do dalších zemí eurozóny, jako je Portugalsko či Irsko.
Papandreova vláda má v třísetčlenném parlamentu většinu 154 poslanců. Pravicová opozice z Nové demokracie úsporná opatření odmítá podpořit a chce předčasné volby, aby mohla prosadit svůj "lék na krizi", kterým je v jejích očích snížení daní firmám.
Čím dál zoufalejší situace
Premiér odmítá, že by zemi mohl stihnout bankrot, ten ale naopak nevylučují ekonomičtí experti i některé vlády EU. Drtivá většina řeckých občanů ovšem nechápe, proč by za krizi, kterou sami nezpůsobili, měli platit ztrátou zaměstnání, snížením mzdy či tvrdšími podmínkami pro důchod.
"Chceme vyslat vládě a politickému systému hlasité poselství," tvrdí šéf největší odborové centrály v zemi ADEDY Costas Tsikrikas. "Věříme, že účast na stávce bude obrovská."
Řecko je v čím dál zoufalejší situaci. Státní dluh, který byl v roce 2009 na úrovni 125 procent, se mezitím podle odhadů vyšplhal na 162 procent hrubého domácího produktu. Vládě se navzdory úsporným opatřením nepodařilo snížit rozpočtový deficit tak, jak slíbila Bruselu, a nezaměstnanost v zemi vzrostla na 16,5 procenta práceschopného obyvatelstva.
Ačkoliv socialistická vláda hněv Řeků chápe, má svázané ruce. Pouze další peníze od EU umožní zemi přežít příští týdny. Hrozí kupříkladu, že ministerstvo práce nebude mít na listopadové výplaty zaměstnanců státního sektoru.
"Nikdo z mých kolegů nebude riskovat, aby se nám země vymkla z rukou a zbankrotovala," prohlašuje ministr pro místní rozvoj Mihalis Chrysohoidis.
Ministr zdravotnictví Andreas Loverdos v pondělí uveřejnil zprávu, že počet Řeků, kteří si v prvních devíti měsících tohoto roku sáhli na život, je o čtyřicet procent vyšší než loni. Strach z budoucnosti drtí nejenom řadové zaměstnance, ale také manažery firem ohrožených krachem.
V půlce září vyřešil slepou uličku, v níž se ocitl, skokem z okna výkonný ředitel společnosti Vitamin Ad Michael Kridadis. Jeho firma měla dluhy ve výši 400 tisíc eur.
Podle průzkumu, který si nechala vypracovat brokerská společnost Meryll-Lynch, je 85 procent dotazovaných finančníků a expertů přesvědčeno, že Řecko na konci prvního čtvrtletí příštího roku, skutečně zkrachuje.
