Praha - Spojené státy dnes slaví svůj Svátek práce, pro běžné Američany neoficiální konec letních prázdnin, pro politiky i jejich aparáty ve volebním roce start ostrého finiše tradičně dlouhého souboje o hlasy.

Jak si osm týdnů před volbami celé Sněmovny reprezentantů, třetiny Senátu a většiny guvernérů stojí obě strany?

Prezident Obama a jeho demokraté podle současných nálad Američanů míří k porážce, která se bude citovat v učebnicích historie. Republikáni naopak chovají naději na comeback, jenž se před necelými dvěma lety zdál nemožný: mají reálnou šanci získat většinu ve sněmovně, o něco méně reálnou, přesto možnost, že srovnají síly v Senátu a skoro jistě ovládnou většinu guvernérských funkcí.

Politolog Larry Sabato, který patří k nejrespektovanějším "rosničkám" americké politiky, nově předpověděl, že republikáni mohou ve sněmovně přetáhnout demokratům 47 křesel, přičemž k získání většiny jim stačí získat o osm méně.

Padne i Senát?

K většině v Senátu vede pro republikány trnitější cesta: aby si diktovali podmínky i v horní komoře Kongresu, potřebují oproti současnému stavu vyhrát navíc 10 senátních soubojů (z 36, o něž se povede bitva). Podle Sabata mají v tuto chvíli reálnou šanci získat o osm až devět křesel víc, i většina v Senátu je tak při maximální souhře příznivých okolností v jejich dosahu.

„Nevyhnutelný závěr je, že na začátku září se situace jen lehce přiklání k tomu, že si demokraté udrží v Senátu většinu," napsal ve svém blogu nazvaném příznačně Křišťálová koule Sabato.

Pokud by se skutečně republikánům podařilo ovládnout obě komory Kongresu, půjde o jeden z největších volebních zvratů v moderních dějinách USA.

Co jsou důvody, které napovídají mohutné republikánské vlně, a k čemu mohou upínat naději Obamovi demokraté?

Proč se mohou těšit na volby republikáni?

1. Zcela nejspolehlivěji předpovídá zisky či ztráty v kongresových volbách uprostřed funkčního období prezidenta jeho popularita. Pokud se v okamžiku voleb pohybuje pod 50 procenty, jeho strana zaznamenává citelné ztráty (v průměru přichází ve sněmovně o 36 křesel). Podle posledního měření Gallupova ústavu souhlasí s tím, jak si Barack Obama v úřadu počíná, pouze 43 procent Američanů. Pro demokraty jde o mimořádně nebezpečnou hladinu.

2. Aby měli demokraté šanci na úspěch, potřebují dostat k volebním urnám ty skupiny Američanů, kteří před dvěma lety masivně hlasovali pro Obamu. Jak ve svém dalším šetření zjistili analytici Gallupova ústavu, mladí voliči, Afroameričané a ženy se tentokrát k volbám nepohrnou. Právě mobilizaci těchto tří skupin přitom sám Obama označil za klíčovou pro úspěch ve volbách.

3. Všechny zásadní reformy, které Kongres na návrh Obamy a zásluhou demokratů schválil, jsou mezi Američany široce nepopulární. Demokraté na jaře prosadili největší zdravotnickou reformu za poslední půl století a slibovali si, že to Američané ocení. Většina však dnes žádá její zrušení. Ani jeden z 219 demokratů, který nyní usiluje o zvolení či znovuzvolení, svůj hlas pro tuto reformu nezařadil do svých předvolebních spotů. Pět ze zhruba třech desítek, které hlasovaly proti, si naopak na svém nesouhlasu staví kampaň.

4. Zhruba dvě třetiny Američanů nejsou spokojeny s tím, jakým směrem se situace v zemi vyvíjí. Za takových podmínek mají historicky ve zvyku trestat stranu, která je u moci. Demokraté ovládají jak Bílý dům, tak Sněmovnu reprezentantů a Senát.

5. Za nejvážnější problém současnosti považují Američané nezaměstnanost. Statistici minulý týden oznámili, že se s koncem srpna zvedla na 9,6 procenta. Do voleb, které se konají 2. listopadu, už bude vydána jen jedna aktualizace, a pravděpodobnost, že by ukázala jakkoli významné zlepšení, je mizivá.

Foto: Aktuálně.cz

Čtěte blog o americké politice

6. Většina demokratů, kteří byli do Kongresu zvoleni v posledních dvou volbách, získala mandát v tradičně konzervativních obvodech, kde je obzvlášť mohou poškodit ekonomické reformy prosazené Obamou. Deník New York Times už o víkendu napsal, že to jsou právě tyto obvody, odkud už se demokraté rozhodli stáhnout peníze na předvolební kampaň.

7. Když jsou Američané v průzkumu dotázáni, pro koho hodlají ve volbách hlasovat (aniž by znali jména kandidátů), o 10 procent víc z nich podle zjištění Gallupova ústavu odpovídá, že budou volit republikány. Pro demokraty o to horší zpráva, že republikánští příznivci jsou při kongresových volbách tradičně disciplinovanější.

Z čeho mohou čerpat naději demokraté?

1. Republikánské primárky v řadě míst vyhráli velmi konzervativní kandidáti s často až kuriózními názory. Demokraté sázejí na to, že se jim je podaří v očích voličů vykreslit jako nebezpečné extrémisty podle hesla: Nás zřejmě nemáte rádi, ale to, co byste dostali místo nás, se vám bude líbit ještě míň.

2. Výbory Demokratické strany, které mají na starost vedení kampaně, disponují na účtech více penězi než republikánští konkurenti. V obvodech, kde se očekává těsný výsledek, může hrát finanční výhoda rozhodující roli.

3. Demokraté mají k dispozici mimořádně rozsáhlou síť sympatizantů, kteří se před dvěma lety aktivizovali kvůli zvolení Obamy. Obamova kampaň stála na bezprecedentním zapojení příznivců prostřednictvím sociálních sítí, databázi s kontakty na ně je možné oživit.

4. Lidé si stále ještě pamatují, jak si republikáni počínali, když měli v Kongresu většinu oni.  Přišli o ni teprve před čtyřmi lety, a to do značné míry kvůli sérii skandálů, jimž čelila řada republikánských zákonodárců. Dvě dvouletá volební období mohou být pro voliče málo, aby zapomněli.

5. Republikánská strana je ještě méně populární než Demokratická, jako straně ji vyjadřuje podporu historicky nejméně Američanů. Demokraté se pokusí postavit volby jako výběr mezi dvěma alternativami a předejít tak tomu, aby voliči u uren vystavovali vysvědčení jejich čtyřleté vládě nad Kongresem a dvouletému panování v Bílém domě.

6. Stane se něco nepředvídatelného, co zvrátí to, jak jsou Američané v tuto chvíli odhodláni hlasovat.

Diskutujte se mnou na Facebooku, sledujte mě na Twitteru