reklama
 
 

Obama zatím jaderné hlavice z Evropy nestáhne

15. 3. 2010 9:44
I přes svůj loňský pražský projev o světě bez atomových zbraní prezident nespěchá

Washington - Americký prezident Barack Obama v nejbližších měsících a patrně ani letech nestáhne z Evropy jaderné zbraně. A to přesto, že loni při projevu v Praze vyzval ke světu bez atomových zbraní a že jej k odvozu nukleárních hlavic z Německa tlačí část německé vlády.

Agentura AP s odvoláním na zdroje z Bílého domu napsala, že Američané chtějí věc podrobně konzultovat se všemi partnery v NATO. Demontáž hlavic a jejich odvoz zatím ale každopádně není na pořadu dne.

Kromě Německa mají USA atomový arzenál také v Belgii, Nizozemsku, Itálii a Turecku. Oficiálně však existence zbraní na území těchto států nebyla nikdy potvrzena.

Proto loni překvapila nizozemská Strana práce požadavkem, aby Spojené státy své zbraně z Nizozemska stáhly.

Veřejným tajemstvím je, že zbraně jsou skladovány na vojenské letecké základně Volkel v provincii Severní Brabantsko. Pravděpodobně se jedná o bomby typu B61, které jsou vypouštěny z letadel. Odhaduje se, že na základně jich může být mezi deseti až dvaceti.

Stažení nukleárních hlavic z Německa má v programu německá liberální FDP, menší koaliční partner křesťanských demokratů Angely Merkelové.

Zhruba dvacet bomb uložených na základně v Büchelu by FDP viděla ráda za hranicemi Německa. Šéf FDP Guido Westerwelle považuje zbraně na německém území za relikt studené války.

Podle Merkelové je však předčasné mluvit o stažení zbraní. Zvláště v době, kdy se hovoří o možné budoucí nukleární hrozbě z Íránu.

Podle zbrojního experta Hanse Kristensena z Federace amerických vědců má vláda v úmyslu jaderný arzenál z Evropy odstranit, ale chce to udělat opatrně.

 

"Obamova vláda se zavázala upevnit vztahy se spojenci a poslední, co by chtěla, je vyvolat dojem, že se rozhoduje bez jejich souhlasu," řekl Kristensen. "Kdyby bylo jen na ní, stáhne zbraně z Evropy zítra."

Jednou z očividných překážek takového rozhodnutí je názor nových členských zemí NATO, zejména těch, které leží blízko Ruska, jako například pobaltské státy. Tyto země považují americké jaderné zbraně za důležitý symbol záruk Severoatlantické aliance, že jejich územní celistvost nebude ohrožena.

V dubnu se má o osudu amerických atomových zbraní v Evropě jednat na summitu ministrů zahraničí členských zemí NATO. "Letos ani příští rok se ale žádné zbraně patrně stěhovat nebudou," píše agentura AP s odvoláním na svůj zdroj.

autor: Zahraničí | 15. 3. 2010 9:44

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama