Nad jadernými zbraněmi USA v Evropě se stahují mračna

Roman Gazdík
1. 3. 2010 18:30
Pětice evropských zemí požaduje, aby se plán na stažení amerických bomb projednával v NATO
Foto: Reuters

Berlín - Německo, Nizozemsko, Belgie, Norsko a Lucembursko požadují, aby Spojené státy stáhly své jaderné zbraně z Evropy. Chtějí, aby se situací zabývalo NATO na svém dubnovém summitu.

V době vrcholící studené války měly Spojené státy na území svých západoevropských spojenců až 7000 nukleárních bomb. Dnes se počet amerických jaderných bomb ve státech NATO, které nejsou jadernými mocnostmi, odhaduje na 200.

Spojené státy, které jsou jediným státem aliance, jenž na území dalších členských zemí zbraně rozmisťuje, je mají v Itálii, Německu, Belgii, Nizozemsku a Turecku. Některé prameny udávají i Velkou Británii.

Svět bez jaderných zemí v NATO

Německému deníku Der Spiegel se nyní podařilo získat dopis, jehož autoři jsou ministři zahraničí Německa, Norska a zemí Beneluxu. Adresovaný je generálnímu tajemníku Severoatlantické aliance Andersi Foghu Rasmussenovi.

Nejvyšší velitel amerického letectva v Evropě generál George Brady při demonstraci zneškodnění makety B61 v podzemním bunkru letecké základny Volkel, 11. červen 2008.
Nejvyšší velitel amerického letectva v Evropě generál George Brady při demonstraci zneškodnění makety B61 v podzemním bunkru letecké základny Volkel, 11. červen 2008. | Foto: US Air Force

Ministři v něm požadují, aby se aliance na svém dubnovém setkání detailně zabývala plánem na svět bez jaderných zbraní ohlášený americkým prezidentem Barackem Obamou před rokem v Praze a jednomyslně na podzim podpořeným rezolucí Rady bezpečnosti OSN.

Jeho součástí by prý mělo být i stažení amerických jaderných zbraní z evropské půdy.

"Budeme urgovat v rámci aliance a u našich amerických spojenců stažení zbylých nukleárních zbraní z Německa," stojí v dopise dle Spiegelu. Německý ministr zahraničí Guido Westerwelle přišel s tímto požadavkem už během kampaně. Později se stal součástí koaliční dohody mezi jeho FDP a CDU/CSU Angely Merkelové.

Podle agentury AFP citující nejmenované belgické politiky  nepožadují navrhovatelé stažení amerických jaderných zemí jen z Německa, Belgie a Nizozemska, ale ze všech zemí NATO v Evropě.

USA jsou proti

Z hlediska Spojených států a NATO má však podle expertů iniciativa nejméně dva problémy. Jednak je nejprve nutné, aby USA dotáhly do konce vlekoucí se jednání o nové smlouvě o odzbrojení s Ruskem.

Ta má nahradit dohodu START I a snížit počet hlavic jaderných arzenálů USA a Ruska na 1500 až 1675 kusů a množství nosičů jaderných zbraní na 500 až 1000.

Zadruhé by stažení amerických zbraní z Evropy zřejmě musela předcházet široká diskuze o dalším mandátu NATO, které podle odborníků prochází po studené válce a navýšení počtu členských zemí krizí identity.

Vše bude záležet také na dohodě s Ruskem
Vše bude záležet také na dohodě s Ruskem | Foto: Reuters

Zatím se tak USA vyjadřují k návrhu odmítavě.

"Tento nebezpečný svět potřebuje stále odstrašovací prostředky. Víme, že se vede v Evropě debata - dokonce i mezi našimi předními členskými zeměmi - o tom, co to znamená," řekla minulý týden ve svém projevu o NATO americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová.

"Doufali bychom, že nedojde k žádnému unáhlenému kroku, který by odstrašovací kapacitu podkopal," dodala.

Mnohem razantněji se vyslovil někdejší (britský) generální tajemník NATO George Robertson.

"Aby Německo i nadále chtělo být pod jaderným deštníkem, zatímco vyveze do zahraničí povinnost jej udržovat, je nezodpovědné," napsal v článku nazvaném "Německo otevírá Pandořinu skříňku".

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Italský ministr zahraničí Di Maio končí v čele Hnutí pěti hvězd

Italský ministr zahraničí Luigi di Maio ve středu oznámil, že končí ve funkci šéfa vládní strany Hnutí pěti hvězd (M5S). Informovala o tom agentura AP. Svým stoupencům v Římě Di Maio řekl, že jedna éra skončila, on svou práci dokončil a nyní bude důvěřovat svému nástupci, že dále úspěšně povede stranu kupředu. Hnutí pěti hvězd podle Di Maia nyní dočasně povede senátor Vito Crimi, nový vůdce bude vybrán v následujících měsících po kongresu strany. Italská média ještě před tímto oznámením uváděla, že Di Maiův krok by neměl znamenat konec vlády, kterou od loňska tvoří koalice M5S a Demokratické strany.

"Dnes tu jsem proto, abych oznámil svou rezignaci z čela Hnutí pěti hvězd," řekl ministr svým příznivcům. Třiatřicetiletý Di Maio stranu vedl od září 2017. Hnutí pěti hvězd se v posledních měsících potýkalo s vnitřními spory, v obou komorách parlamentu odešlo do frakcí jiných stran či do frakce smíšené několik zákonodárců. Poslední dva to udělali v úterý, připomněla agentura APA.

Zdroj: ČTK
Další zprávy