Nad jadernými zbraněmi USA v Evropě se stahují mračna

Roman Gazdík
1. 3. 2010 18:30
Pětice evropských zemí požaduje, aby se plán na stažení amerických bomb projednával v NATO
Foto: Reuters

Berlín - Německo, Nizozemsko, Belgie, Norsko a Lucembursko požadují, aby Spojené státy stáhly své jaderné zbraně z Evropy. Chtějí, aby se situací zabývalo NATO na svém dubnovém summitu.

V době vrcholící studené války měly Spojené státy na území svých západoevropských spojenců až 7000 nukleárních bomb. Dnes se počet amerických jaderných bomb ve státech NATO, které nejsou jadernými mocnostmi, odhaduje na 200.

Spojené státy, které jsou jediným státem aliance, jenž na území dalších členských zemí zbraně rozmisťuje, je mají v Itálii, Německu, Belgii, Nizozemsku a Turecku. Některé prameny udávají i Velkou Británii.

Svět bez jaderných zemí v NATO

Německému deníku Der Spiegel se nyní podařilo získat dopis, jehož autoři jsou ministři zahraničí Německa, Norska a zemí Beneluxu. Adresovaný je generálnímu tajemníku Severoatlantické aliance Andersi Foghu Rasmussenovi.

Nejvyšší velitel amerického letectva v Evropě generál George Brady při demonstraci zneškodnění makety B61 v podzemním bunkru letecké základny Volkel, 11. červen 2008.
Nejvyšší velitel amerického letectva v Evropě generál George Brady při demonstraci zneškodnění makety B61 v podzemním bunkru letecké základny Volkel, 11. červen 2008. | Foto: US Air Force

Ministři v něm požadují, aby se aliance na svém dubnovém setkání detailně zabývala plánem na svět bez jaderných zbraní ohlášený americkým prezidentem Barackem Obamou před rokem v Praze a jednomyslně na podzim podpořeným rezolucí Rady bezpečnosti OSN.

Jeho součástí by prý mělo být i stažení amerických jaderných zbraní z evropské půdy.

"Budeme urgovat v rámci aliance a u našich amerických spojenců stažení zbylých nukleárních zbraní z Německa," stojí v dopise dle Spiegelu. Německý ministr zahraničí Guido Westerwelle přišel s tímto požadavkem už během kampaně. Později se stal součástí koaliční dohody mezi jeho FDP a CDU/CSU Angely Merkelové.

Podle agentury AFP citující nejmenované belgické politiky  nepožadují navrhovatelé stažení amerických jaderných zemí jen z Německa, Belgie a Nizozemska, ale ze všech zemí NATO v Evropě.

USA jsou proti

Z hlediska Spojených států a NATO má však podle expertů iniciativa nejméně dva problémy. Jednak je nejprve nutné, aby USA dotáhly do konce vlekoucí se jednání o nové smlouvě o odzbrojení s Ruskem.

Ta má nahradit dohodu START I a snížit počet hlavic jaderných arzenálů USA a Ruska na 1500 až 1675 kusů a množství nosičů jaderných zbraní na 500 až 1000.

Zadruhé by stažení amerických zbraní z Evropy zřejmě musela předcházet široká diskuze o dalším mandátu NATO, které podle odborníků prochází po studené válce a navýšení počtu členských zemí krizí identity.

Vše bude záležet také na dohodě s Ruskem
Vše bude záležet také na dohodě s Ruskem | Foto: Reuters

Zatím se tak USA vyjadřují k návrhu odmítavě.

"Tento nebezpečný svět potřebuje stále odstrašovací prostředky. Víme, že se vede v Evropě debata - dokonce i mezi našimi předními členskými zeměmi - o tom, co to znamená," řekla minulý týden ve svém projevu o NATO americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová.

"Doufali bychom, že nedojde k žádnému unáhlenému kroku, který by odstrašovací kapacitu podkopal," dodala.

Mnohem razantněji se vyslovil někdejší (britský) generální tajemník NATO George Robertson.

"Aby Německo i nadále chtělo být pod jaderným deštníkem, zatímco vyveze do zahraničí povinnost jej udržovat, je nezodpovědné," napsal v článku nazvaném "Německo otevírá Pandořinu skříňku".

 

Právě se děje

před 50 minutami

Sněmovna USA schválila krátkodobé financování vlády, Trump má peníze do Vánoc

Americká Sněmovna reprezentantů schválila návrh zákona, který na měsíc zajistí finance pro chod vlády USA. Federální administrativa prezidenta Donalda Trumpa má prozatím peníze na provoz do čtvrtka, nové opatření jí peníze zaručí do 20. prosince. Návrh musí ještě podpořit Senát a podepsat prezident, který ale toto řešení podle agentury Reuters podporuje.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Maradona vydržel na trenérské lavičce dva měsíce

Další trenérské angažmá Diega Maradony skončilo po dvou měsících. Slavný devětapadesátiletý Argentinec převzal v září poslední tým domácí prvoligové tabulky Gimnasia, ale dnes oznámil odchod. Souvisel s tím, že fotbalový klub z města La Plata bude mít nového šéfa.

Kapitán mistrů světa z roku 1986 Maradona vedl Gimnasiu v osmi zápasech. Třikrát s ní slavil vítězství a pod jeho vedením si tým v tabulce polepšil o dvě příčky. Na stadion přilákal tisíce nových fanoušků.

Své další působení v klubu ale spojil s šéfem Gabrielem Pellegrinem, který se v sobotních volbách nebude ucházet o znovuzvolení. "Přišel jsem s tebou a s tebou i odcházím," řekl Maradona.

Do Argentiny se vrátil z Mexika, kde do června vedl druholigový celek Sinaloa Dorados. K němu by se podle spekulací médií mohl vrátit.

Zdroj: ČTK
Další zprávy