Washington - Jen několik hodin poté, co se stal Barack Obama novým americkým prezidentem, nařídil, aby byly pozastaveny a přezkoumány veškeré procesy, které jsou nyní vedeny s uvězněnými na základně Guantánamo.
Obama se také sejde se svými poradci, aby společně debatovali, jak v Kongresu prosadit záchranný balíček na oživení americké ekonomiky, který má stát 825 miliard dolarů. Většina z těchto peněz půjde do budování nové infrastruktury - silnic, mostů, zateplování domů apod. Cílem je "investovat do budoucnosti" USA i vytvořit nová pracovní místa.
Nový americký prezident rovněž přesvědčuje Kongres, aby uvolnil dalších 350 miliard dolarů ze 700miliardového balíčku, který má vlít peníze do skomírajícího bankovního sektoru. Tento balíček byl schválen už loni na podzim, ale Kongres peníze uvolňuje postupně.
Zahraniční politika
Na pořadu dnešních jednání bude také situace v Afghánistánu a Iráku. Obama, který se sejde s ministrem obrany a vojenskými veliteli, chce navýšit počet vojáků v Afghánistánu až na dvojnásobek a naopak se stáhnout z Iráku.
Podle nyní platné dohody musejí Američané z Iráku odejít do konce roku 2011, Obama ale sliboval, že bojové jednotky povolá domů do konce dubna 2010, což by se Iráčanům podle nového prohlášení mluvčího premiéra Núrího Málikího zamlouvalo.
Nový prezident také slíbil, že se hned první den začne zabývat řešením izraelsko-palestinského konfliktu. Očekává se, že by dnes mohl jmenovat zvláštního vyslance pro Blízký východ.
Padlo už jméno bývalého senátora George J. Mitchella, který v 90. letech pracoval pro administrativu Billa Clintona a podílel se mimo jiné na zprostředkování dohody o ukončení konfliktu mezi protestanty a katolíky v Severním Irsku.
Guantánamo: první krok
Na splnění jiného slibu začal Obama pracovat ještě v úterý. Společně s ministrem obrany Robertem Gatesem formálně požádal na 120 dnů o zastavení veškerých procesů vedených proti zajatcům na základně Guantánamo.
A to včetně soudů s pěti muži, kteří jsou obviněni ze spoluúčasti na útocích z jedenáctého září, jejichž další slyšení před vojenskou komisí se mělo konat už dnes.
Obamova administrativa hodlá během této doby projít jednotlivé případy i rozhodnout, zda v činnosti kontroverzních vojenských komisí i nadále pokračovat. V současné době je z válečných zločinů obviněno na Guantánamu 21 lidí z celkem přibližně 245 zadržovaných.
Podle Erica Holdera, muže, kterého si vybral Obama jako svého ministra spravedlnosti, neposkytuje systém vojenských komisí dostatečnou ochranu obžalovaným. Ti podle něj mohou být postaveni před běžné soudy.
Rozhodbutí uvítaly lidskoprávní organizace, které monitorují právní procesy na Guantánamu, i eurokomisař pro justiční záležitosti Jacques Barrot.
"Jsem potěšen, že jedním z prvních kroků prezidenta Obamy, bylo obrácení listu ve smutné kapitole guantánamské věznice," uvádí se v Barrotově prohlášení, z něhož citovala agentura Reuters. "Pro mě je to velmi symbolické. V právním státě by měl mít každý jedinec právo na řádný proces."
| Čtěte blog: Změna v přístupu ke změně klimatu po nástupu Obamy |
