Port of Spain - Těžko říci, zda si to organizátoři dlouho očekávaného summitu Organizace amerických států (OAS) uvědomovali, ale setkání 34 regionálních prezidentů a premiérů na ostrově Trinidadu 17. až 19. dubna se přesně kryje s jedním výrazným kubánsko-americkým výročím.
Invaze do kubánské Zátoky sviní připravená Ústřední zpravodajskou službou (CIA) uskutečněná ve stejných dubnových dnech roku 1961 byla pro USA vojenským i politickým fiaskem. Převrat se nepodařil a komunistický režim na ostrově slavil.
Pryč se zjednodušenou optikou
Ať už byl summit takto škodolibě naplánován schválně, nebo ne, je jisté, že americký prezident Barack Obama na něm bude muset kubánskou otázku otevřít. Půjde o jeho druhé setkání s regionálními politiky. Poprvé se setkal s představiteli EU v Praze před čtrnácti dny.
Spojené státy jsou poslední zemí hemisféry, která neudržuje s kubánským režimem styky a naproti tomu vůči němu zachovává i po sedmačtyřiceti letech obchodní embargo. A obchodní blokádu kritizují nejen ostatní státy regionu, ale i kubánská opozice.
Sama ministryně zahraničí Hillary Clintonová v pátek přiznala, že dosavadní politika USA vůči Kubě "selhala".
Latinskoameričtí vůdci také požadují, aby Spojené státy přestaly hledět na region skrze brýle boje proti drogám a terorismu a svou agendu rozšířily.
"Požádám Spojené státy, aby se začaly dívat na Latinskou Ameriku jiným způsobem," řekl před časem brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva. "Jsme demokratický, mírumilovný kontinent a Spojené státy se musí na region dívat v produktivním a progresivním smyslu a nepřemýšlet jen o pašování drog či organizovaném zločinu."
Konec prosperity?
Oficiálně se debata na summitu má týkat energetické bezpečnosti, prosperity obyvatel, udržitelného environmentálního rozvoje, hlavním tématem se však zřejmě stane současná globální krize, která ohrožuje místní ekonomiky jednak zmenšováním trhu ve Spojených státech, jednak snížením poptávky po nerostných surovinách, na které jsou místní země závislé.
"V posledním roce se dosažené výsledky začaly ztrácet," řekl deníku New York Times poradce Bílého domu pro summit na Jeffrey S. Davidow. "Panují obavy, že Latinskou Ameriku a hemisféru čeká další ztracená dekáda."
Součástí politických změn, které regionální státy po USA požadují, je také ukončení ekonomické blokády Kuby i její regionální ostrakizace, která je vlastní právě Organizaci amerických států. V lednu 1962 OAS odhlasovala, že nebudou kubánští představitelé zváni na její konference. O měsíc později Spojené státy uvalily na Castrův režim embargo.
Brazílie versus Venezuela
Až na USA však všechny země regionu diplomatické styky s Kubou udržují. Poslední dvě - Kostarika a El Salvador - oznámily jejich obnovení v březnu.
Přesto nebude jako jediný americký stát Kuba na summit přizvána, což se ostatním zemím nelíbí. Nejsilněji se v tomto smyslu vyjadřoval tradiční spojenec režimu bratrů Castrových, venezuelský prezident Hugo Chávez, který oznámil, že bude kvůli tomu bojkotovat jakoukoliv společnou deklaraci.
Chávezův vliv v regionu však v současné době kvůli klesajícím cenám ropy oslabuje, důležitější se tak jeví postoj méně radikálního levicového Lulova režimu reprezentujícího "kolos Jihu" Brazílii.
"Studená válka je pryč, ozbrojený boj je pryč a je tu pouze jediná skupina, která obhajuje ozbrojený boj, a tou jsou (partyzánské) Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC)," prohlásil Lula poté, co ve čtvrtek telefonicky s Obamou hovořil.
A slova brazilského prezidenta budou mít na Obamu zřejmě mnohem větší váhu, než tlak Huga Cháveze. I Lula chce, aby USA svůj postoj ke Kubě změnily.
První vlaštovky
První praskliny v americko-kubánské "Berlínské zdi" se již objevily. Obama zrušil omezení zavedené Georgem W. Bushem na množství posílaných peněz na Kubu od Kubánců žijících v USA a povolil jim také na ostrov cestovat tak často, jak se jim zachce.
Rovněž usnadnil obchodní styk americkým firmám, které na ostrov dodávají léky, a dovolil americkým telekomunikačním společnostem nabízet na Kube své služby.
"Nečekám, že se věci změní přes noc," řekl Obama k situaci americko-kubánským vztahů při čtvrteční návštěvě Mexika. "Nechceme jednat těžkopádně, chceme být otevření k tomu se angažovat, ale uděláme to systematicky a s ohledem na těžkosti a boj, který mnoho Kubánců podstupuje."
Lidská práva ano
Podle Obamy USA čekají, až uvidí na Kubě nějaké zlepšení v otázce lidských práv. Že je možno o tom jednat v neobvykle rychlé reakci na Obamova slova připustil sám Raúl Castro.
"Vyslali jsme signál USA soukromě i veřejně, že jsme ochotní debatovat o všem - lidských právech, svobodě tisku, politických vězních, všem," prohlásil kubánský prezident. "Můžeme debatovat o i mnoha dalších věcech. Můžeme se mýlit, to přiznáváme. Jsme lidské bytosti."
Dosud Kuba o lidských právech i situaci opozice na ostrově jednat odmítala.