Washington - V nejbližších dnech či týdnech budou na americké vojenské základně Guantánamo vězňům podezřelým z terorismu sdělena nová obvinění. A to přesto, že americký prezident Barack Obama před volbami sliboval, že Guantánamo zavře.
Jedním z prvních, kdo zřejmě stane před vojenským soudem, bude Saúdský Arab Abdal Rahím al-Naširí. Američané ho viní z toho, že naplánoval pumový útok na americký torpédoborec Cole v Jemenu v roce 2000.
Obnovení procesů s domnělými teroristy zklamalo hlavně ochránce lidských práv, kteří existenci věznice na Guantánamu dlouhodobě kritizují. Pondělní rozhodnutí Baracka Obamy, který je po dvou letech znovu povolil, považují za prohru svou i prezidentovu.
Obama přiznává porážku
Obama zrušil svůj příkaz, pozastavující činnost takzvaných "vojenských komisí", tedy vojenských tribunálů na Guantánamu. Vydal ho hned v první den svého pobytu v Bílém domě.
Americký prezident chtěl původně zrušit guantánamskou věznici do roka od svého nástupu do funkce, pak "jak nejdříve to půjde" a nyní "snad jednou".
Jeho snahu prosadit, aby vězni z Guantánama byli souzeni civilními soudy a měli všechna práva z toho vyplývající, nemilosrdně zmařili opoziční republikáni.
Ti se obávají, že by to byla garance propuštění na svobodu pro všechny podezřelé z terorismu.
Obama nicméně upravil podmínky, za nichž mohou být zadržováni potenciální teroristé, kteří však ještě nebyli oficiálně obviněni, nebo odsouzeni.
Nové postupy, jimiž se musejí vojenské soudy na Guantánamu řídit, zaručují vězňům kontakt s právníkem. Ten bude mít přístup k většímu okruhu tajných informací, což mu umožní lépe hájit svého klienta.
Obama také nařídil, že u každého zadržovaného musí po roce dojít k revizi jeho případu. Během ní se stanoví, zda vězeň stále představuje bezpečnostní hrozbu a má být souzen vojenským soudem, nebo zda má být propuštěn.
Po této první revizi musí každé tři roky následovat další.
Prezident v pasti
Podle ochránců lidských práv jde ale jen o legální možnost, jak podezřelého zadržovat donekonečna, bez řádného soudního procesu.
"Tohle je krok dopředu na cestě k institucionalizaci režimu preventivního zadržování," řekla listu The New York Times předsedkyně organizace Human Rights First Elisa Massiminová.
"Lidé na Blízkém východě se snaží stanovit nová pravidla pro své společnosti a tohle je přinejmenším smíšený signál."
"Ta ironie nemůže být větší," říká právník Wells Dixon z Center for Constitutional Rights. "(Obama) nastoupil do funkce s tím, že jednou z jeho bezpečnostních priorit je zavřít Guantánamo. Teď se ale stal pomalu prvním prezidentem, který kodifikuje politiku zadržování vězňů bez časového omezení."
Z 242 vězňů, kteří byli na Guantánamu v době, kdy Obama přišel do Bílého domu, jich tam zůstává ještě 172. Celkem 67 jich už bylo převezeno jinam, z toho čtyřicet do třetích zemí.
Věznici v Guantánamu zřídila v lednu roku 2001 administrativa George W. Bushe v reakci na teroristické útoky z 11. září.
