Washington - Spojené státy zůstanou i nadále zemí s nízkou úrovní zdanění. Alespoň ve srovnání s Evropskou unií. Rozhodl o tom kompromis mezi prezidentem Barackem Obamou a republikány, kteří po listopadových volbách ovládli Sněmovnu reprezentantů.
Obama byl nucen reflektovat nové mocenské poměry v Kongresu a zříci se svého původního plánu, na jehož základě by lidé s vyššími příjmy přišli o slevy na daních, která v letech 2001 a 2003 zavedl jeho předchůdce George Bush.
Podařilo se mu ale dosáhnout s republikány dohody, díky níž získají další daňová zvýhodnění Američané se středními a nižšími příjmy a dlouhodobě nezaměstnaní budou moci pobírat podporu po delší dobu než doposud.
"Není to dokonalé, kompromis ale představuje důležitý krok na cestě hospodářského oživení," citoval deník The New York Times šéfa Bílého domu. "Zastaví nárůst daní střední třídy. Pobídne soukromý sektor k tomu, aby vytvořil miliony pracovních míst a dodá naší ekonomice tolik potřebný impuls."
Ačkoli byl Obama silně proti tomu, republikáni zablokovali jeho úmysl zrušit daňová zvýhodnění pro příjmy nad 200 tisíc dolarů ročně v případě domácností tvořených jednou osobou a 250 tisíc dolarů v případě manželských párů.
Dvě třetiny firem daně neplatí
Celková úroveň zdanění se v USA dlouhodobě pohybuje pod třiceti procenty HDP, zatímco v Evropské unii je to přes čtyřicet procent.
Ani EU, ani Spojené státy přitom na rozdíl do některých postkomunistických zemí včetně ČR nezrušily progresivní zdanění.
V USA jsou příjmy daněny v rozmezí 15 až 39,6 procenta celkové částky. Daňoví poplatníci však mohou uplatňovat řadu slev a totéž platí i pro právnické osoby a daň z podnikání. Podle odhadů až dvě třetiny firem, především těch malých, žádné daně ze zisku platit nemusí.
Otázka zachování nízkých daní je pravidelně jedním z hlavních témat předvolební kampaně v USA. A ta se na plné obrátky rozeběhne již příští rok.
Obama, čelící útokům ultrakonzervativního hnutí Tea Party, které jej označuje za socialistu snažícího se v USA zavést "evropské poměry", tak nakonec musel republikánům ustoupit.
900 miliard USD
Díky zvýhodněním, jejichž součástí je i dvouprocentní snížení sociálního pojištění platné pro všechny výdělečně činné osoby, a třináctiměsíční prodloužení podpory v nezaměstnanosti pro Američany, jež jsou bez práce déle než 26, avšak méně než 99 týdnů, přijde státní pokladna v příštích dvou letech o 900 miliard dolarů.
Republikáni prosadili také to, že daně z majetku budou napříště zatíženy maximálně pětatřicetiprocentní daní, přičemž daňové úlevy mohou činit až pět milionů dolarů na osobu.
"Pokud bychom nedosáhli kompromisu, znamenalo by to, že pro průměrnou americkou rodinu by se na druhé straně daně zvedly o tři tisíce dolarů za rok," upozornil Obama. Průměrný příjem americké rodiny činí podle Statistického úřadu USA 52 000 dolarů.
Spojené státy přitom čelí ustavičně narůstajícímu federálnímu dluhu a ten při nevalném hospodářském růstu mohou srazit jen vyšší daně nebo nižší státní výdaje. Ani jedno, ani druhé v příštích dvou letech nehrozí.
Na bilion dolarů, jak známo, přišly daňové poplatníky války v Iráku a Afghánistánu zahájené Bushem.
Dalších osm set miliard USD je stála federální pomoc bankovnímu sektoru, na níž se ještě v roce 2008 Bushova administrativa dohodla s tehdejší demokratickou většinou v Kongresu a kterou dále navýšil Obama.
Hrubý domácí Spojených států dnes činí přibližně 14 bilionů dolarů a ekonomové pro letošek předpovídají pouze dvouprocentní hospodářský růst.
Státní dluh USA se mezitím vyšplhal k devadesáti procentům HDP.
