USA i svět dostávají polovičního Obamu. Mají se bát?

Pavel Tomášek Pavel Tomášek
3. 11. 2010 18:24
Analýza: Jak se zachová Barack Obama poté, co přišel o půlku ze své dosavadní moci
Nejdůležitější telefonát, který byl v noci na středu v USA spojen. Prezident Obama telefonuje Johnu Boehnerovi, který se přes noc stal druhým nejvlivnějším politikem v zemi: povede republikány ovládanou Sněmovnu reprezentantů.
Nejdůležitější telefonát, který byl v noci na středu v USA spojen. Prezident Obama telefonuje Johnu Boehnerovi, který se přes noc stal druhým nejvlivnějším politikem v zemi: povede republikány ovládanou Sněmovnu reprezentantů. | Foto: Reuters

Analýza - Barack Obama bude ještě minimálně dva roky prezidentem Spojených států. Od ledna si však bude muset zvyknout na to, že bude mít jen polovinu moci, jíž se těšil dosud.

Volby, které v USA skončily nad ránem českého času, rozhodly, že většinovou kontrolu nad Sněmovnou reprezentantů, dolní komorou Kongresu, převezmou opoziční republikáni. Stane se tak po čtyřech letech, kdy měli hlavní slovo demokraté, a velmi dramatickým způsobem: republikáni dokázali získat 60 nových mandátů.

Senát bude i dál kontrolován demokraty, jejich většina se však smrštila z 19 křesel na čtyři až šest.

Co rozhodla volební noc?

  • Republikáni ovládli Sněmovnu reprezentantů, dokázali vybojovat historických 60 křesel navíc
  • předsedou sněmovny bude od Nového roku republikán John Boehner
  • demokraté udrželi těsnou většinu v Senátu
  • republikáni jasně vyhráli guvernérské volby, demokraty dokázali porazit v klíčových státech, jako je Ohio, Pennsylvánie, Michigan, Iowa, Wisconsin či Florida
  • ve spojení se získáním většiny v 16 státních kongresech to pro ně vytváří ideální pozici pro překreslování hranic volebních obvodů, k němuž dojde příští rok

Pro Obamu je to pád z hodně závratných výšin do velmi temných hloubek. "Některé volby jsou zábavné více než jiné. Některé jsou vzrušující, jiné pokořující," reagoval na výsledky viditelně přepadlý prezident. Obama přiznal, že nyní je na něm, aby se svým týmem vymyslel, jak spolupracovat i s politickými rivaly: "Budu muset lépe pracovat stejně jako všichni ostatní ve Washingtonu."

Jak si s vědomím oslabené moci poradí, zásadně ovlivní další vývoj v USA i ve světě.

Dají, nebo nedají peníze?

Ačkoli ústava učinila ze Spojených států prezidentský režim striktně oddělující výkonnou a zákonodárnou moc, prezident se bez Kongresu neobejde. Kdyby neměli zákonodárci žádnou jinou pravomoc, stačila by jim k mocné páce na prezidenta tato jediná: schvalují veškeré výdaje federální vlády včetně těch prezidentových.

A právě přetahovaná o to, kolik má vláda vybírat peněz od daňových poplatníků a za co je utrácet, bude první velkou bitvou, v níž Obama s novým republikánským Kongresem poměří síly.

Republikáni se chystají okamžitě přijít se sérií návrhů, které by měly ukázat, že své předvolební sliby, jak přivedou státní utrácení k rozumu, myslí tentokrát vážně.

Hned na začátku chtějí srazit výdaje vlády na úroveň roku 2008, minimálně však o 100 miliard dolarů během jednoho roku. Hodlají prodloužit snížení daní, prosazené za předchozího prezidenta Bushe. Třetí prioritou, od níž si republikáni slibují pozitivní dopad na rozpočet, je zrušení Obamovy reformy zdravotnictví.

To, do jaké míry bude prezident připraven v těchto otázkách ustoupit, zřejmě ovlivní ochotu republikánů pomoci mu v klíčovém finančním hlasování, k němuž také dojde nedlouho po Novém roce.

Zavíračka nebude

Vláda potřebuje zvednout limit pro své zadlužení. Kongres naposledy letos v únoru zvedl částku, kterou si federální vláda může vypůjčit, a to na 14,3 bilionu dolarů. Jelikož dluh je v tuto chvíli 13,7 bilionu, už na začátku nového roku bude třeba, aby Kongres limit zvedl, jinak by musela vláda oficiálně vyhlásit default.

Analytici upozorňují, že kdyby k této variantě došlo, vyvolalo by nepředstavitelnou paniku na mezinárodních finančních trzích.

Není pravděpodobné, že by republikáni, jakkoli povzbuzení volebním vítězstvím, chtěli situaci vyhrotit do těchto konců. Tím spíš, že za nepřijatelné považují i to, k čemu došlo při jejich posledním povolebním střetu s demokratickým prezidentem.

"Mnozí Američané k nám stále přistupují skepticky. Nesmíme udělat nic, čím bychom je vystrašili, nic jako uzavření vládních úřadů," řekl deníku New York Times druhý nejvýše postavený republikán ve sněmovně Eric Cantor. Narážel přitom na několikatýdenní uzavření všech federálních institucí  v rámci boje o rozpočet, který svedli republikáni s prezidentem Clintonem krátce po svém ovládnutí Kongresu v polovině 90. let.

Spolu ke dnu

Obamovi a republikánům může k racionální spolupráci pomoct vědomí, že jsou na sobě vzájemně závislí.  Potopení jedné strany v očích voličů stahuje po Novém roce vzhledem ke sdílené zodpovědnosti pod vodu i stranu druhou.

Republikáni si jsou navíc vědomi, že bez demokratů neprosadí ze svých plánů nic: většina v Senátu zůstává demokratická, prezident disponuje právem veta.

Ke spolupráci může obě strany popostrčit i nezávislá demokraticko-republikánská komise, kterou sestavil prezident, a jejímž úkolem je přijít s návrhy, jak udržet v dlouhodobém výhledu americké veřejné finance v rovnováze. Svá doporučení zveřejní v prosinci.

"Schovat" se při nepopulárním škrtání za odborníky může být lákavé především pro prezidenta, mohli by ho ale využít i republikáni.

Oslabený Obama a svět

Obama z vnitroamerické politiky unikne hned v pátek, kdy vyráží na dvakrát odloženou cestu, při níž navštíví Indii, Indonésii, Japonsko a Jižní Koreu.

Pro prezidenta může jít na jednu stranu o příjemný útěk před domácími nepříjemnostmi, na straně druhé však bude konfrontován s tím, co zakoušel jeho předchůdce George Bush.

Americký prezident oslabený vnitřní politikou má v cizině menší vliv. Oslaben je jeho odstrašující i motivační potenciál.

Obama byl na začátku svého funkčního období zahrnut světovým obdivem. Vyplýval z toho, že ho zahraničí vnímalo jako protipól neoblíbeného Bushe, ale také jako politika s všeobecnou podporou doma. 

První výhoda se vypařila průběžně během uplynulých dvou let, ta druhá odtekla náhle o úterní noci.

Lepší spojenec republikán?

Z pohledu Spojených států i mezinárodního společenství je to nepříjemnost, americké vedení bude třeba na mnoha frontách. V příštím roce mají vyvrcholit izraelsko-palestinská mírová jednání, bude pokračovat přetahování Západu s Íránem o jeho jaderný program, má začít americké stahování z Afghánistánu, permanentně hrozí doutnající měnová válka i propuknutí globálních obchodních sporů. 

Také v těchto otázkách však může Obama nalézt doma nepravděpodobného spojence. Zatímco nová demokratická sestava v Kongresu  bude vyladěna ostřeji doleva a Obamův pragmatismus v zahraniční politice jí nemusí vonět, spojencem poslední záchrany mohou být pro Obamu republikáni.

Americký prezident s poloviční mocí je špatná zpráva pro svět, pro Ameriku je to ale umně skrytá naděje.

Diskutujte se mnou na Facebooku, sledujte mě na Twitteru

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Místo po Ferim na pražské kandidátce obsadí za TOP 09 starosta Prahy 6 Kolář

Místo na pražské kandidátce Spolu do podzimních sněmovních voleb, které se uvolnilo po bývalém poslanci TOP 09 Dominiku Ferim, obsadí starosta Prahy 6 Ondřej Kolář. Rozhodl o tom dnes výkonný výbor TOP 09, který zasedl v Jihlavě. ČTK to sdělil mluvčí strany Vladan Vaněk. Na pražské kandidátce koalice Spolu, kterou tvoří ODS s lidovci a TOP 09, byl Feri původně na čtvrtém místě a Kolář na devátém. Feri koncem května rezignoval na svůj mandát i na členství v TOP 09 poté, co ho několik žen obvinilo ze sexuálního obtěžování a násilí. Odmítl, že by se dopustil sexuálního násilí, omluvil se ale za nevhodné či nepatřičné chování. Případem se zabývá policie.

V čele pražské kandidátky koalice Spolu stojí předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Dvojkou je starostka Prahy 2 Jana Černochová a trojkou poslanec Marek Benda (oba ODS). Na devátém místě, kde byl původně Kolář, nyní bude radní Prahy 2 Michal Zuna. "Dříve zvolené pořadí kandidátů za TOP 09 se pouze posunulo o jednu příčku směrem nahoru," uvedl mluvčí. Na poslední místo za TOP 09 nastoupí jako první náhradník radní Prahy 8 Tomáš Slabihoudek.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 1 hodinou

Policie zadržela muže, kterého podezírá, že v německém Espelkampu zastřelil dva lidi

Německá policie po několika hodinách pátrání zadržela muže podezřelého ze střelby ve městě Espelkamp, při které zemřeli dva lidé, uvedla agentura Reuters.

Deník Bild napsal, že se střílelo dopoledne v centru města, které má přibližně 25 000 obyvatel. Německá média nejprve informovala o jednom mrtvém a jednom těžce zraněném. Později policie podle zpravodajské televize n-tv oznámila, že při střelbě zemřel druhý člověk. Na místo byli vysláni příslušníci speciální policejní zásahové jednotky SEK.

Podle deníku Bild policie předpokládá, že jde o čin šíleného střelce. Stanice Deutsche Welle uvádí, že policie zatím vylučuje spekulace o terorismu.

Oběťmi střelby jsou muž a žena, uvedla policie. Z jejích informací vyplývá, že se střílelo v jednom z domů a také před ním. Podle regionálního deníku Westfalen-Blatt se do pátrání po podezřelém zapojili policisté z celého regionu a po několika hodinách ho dopadli.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Obraz Antonína Slavíčka Léto se v aukci prodal za 12,4 milionu korun

Malba Antonína Slavíčka s názvem Léto se na dnešní aukci v Praze prodala za 12,4 milionu korun včetně aukční přirážky. Nejde o autorův rekord, ale je to jedno z jeho nejlépe prodaných děl, řekl Milan Dřímal za pořádající galerii Arthouse Hejtmánek.

Obraz z roku 1897 zachycující bujnou louku chvějící se v horkém letním vzduchu byl naposledy vystaven v roce 1961, na veřejnosti se tak nyní znovu objevil po 60 letech. Slavíček, jeden ze zakladatelů českého moderního malířství, je označován za nejvýznamnějšího českého impresionistu. Vyvolávací cena obrazu byla 5,5 milionu bez aukční přirážky.

Za vyšší cenu než dnes byl v minulosti prodán Slavíčkův obraz Na lavičce z roku 1899, v aukci v listopadu 2016 za 18 milionů korun. Další jeho slavné dílo Žně v Kraskově (1906) bylo v květnu 2017 vydraženo za 13,4 milionu korun.

Zdroj: ČTK
Další zprávy