Před čtyřmi lety přišel úřad v provincii Sin-ťiang na západě Číny, kde žije ujgurská menšina, s nařízením, které oficiálně mělo odstranit chudobu. Každý, kdo je podle definice "líný, opilec nebo nemá dostatečnou vnitřní motivaci", se měl zapojit do vládní kampaně. Ta podle nově odhalených dokumentů zahrnuje sbírání bavlny.
V praxi to vypadá tak, že strážníci zastaví na ulici libovolného člověka a dají mu vybrat. Buď souhlasí a stane se dalším "moderním otrokem", nebo ho zatknou, uvádí Louisa Greveová z neziskové organizace Uyghur Human Rights Project, která se minulý týden v Praze zúčastnila konference o nucené práci.
"Koncentrační tábor je dostatečná hrozba na to, aby přinutila lidi uposlechnout," říká Greveová pro online deník Aktuálně.cz. Upozorňuje tak na komplexy, do kterých pekingská vláda už několik let posílá příslušníky ujgurské menšiny. Oficiálně jim říká převýchovné tábory, během let se ale dostala na veřejnost svědectví popisující ponižování a v některých případech i mučení nebo znásilňování.
Pokud však Ujguři při setkání s policistou svolí a rozhodnou se raději pracovat, jejich situace není o mnoho lepší. Podle Greveové nedostanou žádnou smlouvu a od té chvíle mají omezený pohyb. O děti nebo seniory, kteří mezitím zůstanou doma, se nemá kdo postarat.
"Nucená práce je v současnosti nástrojem genocidy. Nejen že ničí rodiny, ale také zabraňuje založení těch nových, protože se lidé nesmějí vrátit domů. Peking tímto způsobem ničí komunitu a etnickou identitu," domnívá se aktivistka.
Výsledky nucené práce v Číně jsou k vidění i na Západě a výrobky, které takto vzniknou, se dostávají na americký nebo evropský trh. Nejde přitom jenom o bavlnu, ze které podle výzkumníků citovaných serverem The Guardian šijí oblečení módní značky jako Adidas, Puma nebo Hugo Boss. Nucenou prací vznikají v Číně také stavební materiály, solární panely, součástky na výrobu automobilů, nábytek nebo elektronika.
Evropská unie a Spojené státy se proto pokoušejí omezit vstup těchto výrobků na svůj trh. USA přišly se zákonem, který míří přímo proti nucené práci Ujgurů, návrh Evropské komise je obecnější. "Přichází se třemi kroky," uvedla na konferenci minulý týden Madelaine Tuiningaová z Generálního ředitelství pro obchod Evropské komise.
Nejprve vznikne podezření, že nějaký výrobek vznikl "netradiční cestou", a začne vyšetřování. Pokud se podezření potvrdí nebo výrobce s evropskými úřady nebude spolupracovat, dojde na opatření číslo dva: konkrétní produkt se stáhne z evropských trhů. Následně celní úřady členských zemí Evropské unie obdrží seznam těchto výrobků, aby jejich dovoz zastavily i v budoucnu.
Návrh ještě musí projednat Evropský parlament, konečná podoba se proto může lišit. Podle odhadů německé stanice Deutsche Welle by mohl platit až za několik let.
Už teď se ale proti návrhu ozývají kritici. Podle nich je nedostatečný - netrestá totiž přímo výrobce, kteří nucenou práci využívají, ale zaměřuje se pouze na zákaz zboží.
Někteří navrhují zpřísnění pravidel. Evropská unie je podle nich pro Čínu příliš velkým partnerem, a tak by asijská země mohla svou strategii přehodnotit. "Nemohou si dovolit přijít o miliardy dolarů. Bez peněz by svých cílů nedosáhla ani čínská komunistická strana. Znamenalo by to pro ni adios muchachos (sbohem, lidi - pozn. red.)," říká Roger W. Robinson, Jr. z neziskové organizace Prague Security Studies Institute. Ta spolu se zmíněnou Uyghur Human Rights Project a také Forum For Human Rights pořádala konferenci v prostorách Poslanecké sněmovny.
