Varšava – Před pěti lety si Václav Klaus v rozhovoru pro deník Rzeczpospolita stěžoval, že zůstane po tragické smrti polského prezidenta Lecha Kaczyńského ve sporu o svobodu a demokracii v Evropě sám.
Jeho předpověď byla přesná v tom, že euroskeptická, konzervativní strana Právo a spravedlnost (PiS) neuspěla v dalších volbách. Ta doba je ale u konce.
Lechův bratr Jaroslaw prohrál v létě 2010 prezidentské klání s Bronislawem Komorowským. I parlamentní volby o rok později vyhrála Občanská platforma.
Evropa si zvykla na proevropské Polsko, které nežehrá na nedostatek suverenity a nežádá "méně Bruselu a více národního státu".
Teď přichází změna. Právo a spravedlnost se vrátila - nedělním zvolením svého kandidáta Andrzeje Dudy prezidentem. Ten vyhrál nedělní prezidentské volby s 51,55 procenty hlasů. Jeho soupeř, dosavadní prezident Bronislaw Komorowski, dostal 48,45 procenta hlasů.
Ukázalo se, že rozhodnutí Lechova bratra Jaroslawa Kaczyńského podruhé do voleb nejít a raději se soustředit na říjnové parlamentní volby bylo správné.
PiS totiž není bez šancí ani v těchto volbách. Podle posledních průzkumů by Občanskou platformu, jejíž hlavní tváří je nyní premiérka Ewa Kopaczová, těsně porazila a mohla by se stát vládnoucí stranou poprvé od roku 2007.
Bude obrat dokonán?
V takovém případě by byl obrat od liberální Občanské platformy ke konzervativní straně Právo a spravedlnost dokonán. Na úrovní prezidenta i premiéra.
Duda v kampani řekl, že není příznivcem zavedení eura. PiS je pro to, aby členské státy EU měly více pravomocí, což ji spojuje například s maďarskou vládnoucí stranou Fidesz premiéra Viktora Orbána .
Vítězové polských voleb
Parlamentní
2005 - Právo a spravedlnost
2007 a 2011 - Občanská platforma
Prezidentské
2005 - Lech Kaczyński
2010 - Bronislaw Komorowski
2015 - Andrzej Duda
"Je to další důkaz rostoucího vlivu těch politických reformních sil, které odmítají federalizaci EU a bruselskou centralizaci," uvedl v prohlášení první místopředseda ODS Jan Zahradil. ODS a PiS jsou společně v Evropském parlamentu členy frakce Evropská konzervativní a reformní skupina.
Od řady euroskeptiků a odpůrců Bruselu se ale Duda a celá jeho strana liší v jednom. Nejenže neprojevují sympatie vůči Vladimiru Putinovi, ale naopak jsou radikálně protiruští.
Varšava už nyní patří k největším zastáncům co nejtvrdších sankcí vůči Moskvě za její politiku vůči Ukrajině. Lze očekávat, že Duda se zařadí v tomto směru po bok litevské prezidentky Dalii Grybauskaiteové, která je ve výrocích o Rusku nejtvrdší v Evropě.
Polsku tak povládne zrcadlový opak Miloše Zemana, alespoň co se týká zahraniční politiky. Duda nechce euro, nechce evropský federalismus, přitom je pro nekompromisní přístup vůči Rusku.
Poláci proti Polákovi
Na obratu k euroskepticismu je v Polsku pikantní fakt, že v čele Unie je jako předseda Evropské rady (neoficiálně prezident Evropské unie) bývalý polský premiér a šéf Občanské platformy Donald Tusk.
Budou-li tedy Duda a Jaroslaw Kaczyński kritizovat Unii a Brusel, půjdou proti polskému politikovi, který jejich stranu dvakrát porazil v parlamentních volbách.
Volby ukázaly, že ekonomický růst, kterému se Polsko v posledních letech za vlády Tuska těšilo, nemusí být rozhodujícím faktorem při rozhodování a nezaručuje úspěch těm, kteří jsou u moci.
Podle průzkumů pro Dudu hlasovali hlavně zemědělci, dělníci, důchodci, nezaměstnaní, venkov a východní část Polska. Tedy vesměs elektorát, který ekonomickou prosperitu tolik nepociťuje.
