Tel Aviv - Německé občanství a z něj plynoucí výhody by ve světě bral asi leckdo.
Velký zájem o to stát se občanem Spolkové republiky a vlastnit její pas propukl v Izraeli. Zemi, jejíž vztah k Německu v minulosti tížily vzpomínky na éru nacismu a vyvraždění šesti miliónů evropských Židů.
Generační rozdíly
Dvaašedesát let po skočení druhé světové války je ale mnohé jinak. Loni si o německé občanství zažádalo celkem 4.313 Izraelců, což představuje oproti roku 2005 padesátiprocentní nárůst.
Ve většině případů jde o potomky Židů, kteří byli v minulosti občany Německa. Zákony Spolkové republiky takovým lidem totiž umožňují bez problémů občanství získat.
"Prarodiče dnešních mladých Izraelců samozřejmě nestáli o to být Němci a mít s nimi cokoliv společného. A své děti učili, že být Němcem je špatná věc. Ale tato generace už to vidí jinak," řekla agentuře Reuters Katy Elmaliahová, jejíž právnická firma v Tel Avivu pomáhá zájemcům o občanství a pasy SRN.
Dva důvody
Důvody velkého zájmu jsou dva.
Prvním jsou možnosti dané volným pohybem po všech sedmadvaceti členských zemích Evropské unie.
Druhým je nejistá situace na Blízkém východě, obzváště po zhroucení procesu s Palestinci a kvůli válce s Hizballáhem a jaderným ambicím Íránu.
Izraelec, který si nepřál uvést své jméno, vysvětlil pro Reuters:
"Můj otec a moje matka by kvůli vzpomínkám už nemohli mít nic společného s Německem. Ale pro mě je důležité mít evropský pas. Nemám problém být Němcem."
Němci Izraelcům nevadí
Letošní průzkum Nadace Konrada Adenauera potvrdil, že názory Izraelců na Němce a Německo jsou dnes - dvaašedesát let po skončení druhé světové války - lepší, než se všeobecně soudí.
Pozitivní názor na Německo má 67 procent dotázaných, což mu zajistilo třetí příčku mezi oblíbenými zeměmi za Spojenými státy (85 procent) a Velkou Británií (80 procent).
Naopak nejhůře z Evropanů dopadli Francouzi: rádo je má jen 35 procent Izraelců, protože blízkovýchodní politiku Paříže považuje za propalestinskou.
V Knesetu se němčina nelíbila
Vztah k Německu se změnil hlavně u mladé generace, kterou vzpomínky na holokaust tolik netíží.
Před dvěma lety ale někteří poslanci izraelského parlamentu demonstrativně opustili sál, když německý prezident Horst Köhler začal svůj jeruzalémský projev k zákonodárcům přednášet v němčině.
Izrael a Spolková republika Německo navázaly diplomatické vztahy v roce 1965, když třináct let předtím podepsaly v Lucemburku dohodu o německých reparacích židovskému státu za holokaust.
Komunistická NDR během své existence s Izraelem diplomatické vztahy nenavázala a ani nevydávala občanům Izraele víza.
V Německu dnes žije asi sto tisíc Židů, mnoho z nich přišlo do země na začátku devadesátých let ze Sovětského svazu.
Symbolem obnovy německé židovské komunity, zničené holokaustem, bylo loni otevření velké synagogy v Mnichově. Na místě, kde předchozí svatostánek v roce 1938 zbourali nacisté.
