Nová zpráva OSN. Svět se žene do záhuby, varuje

Petr Jemelka Petr Jemelka
30. 1. 2012 18:15
Podle Výboru OSN pro udržitelný rozvoj žijeme v rozporu s přírodními zákony
Hladomor v Somálsku. Důkaz mizerné distribuce bohatství.
Hladomor v Somálsku. Důkaz mizerné distribuce bohatství. | Foto: Reuters

Addis Abeba - Flexibilní lidé, odolná planeta: Budoucnost stojí za zvážení. To je motto nové zprávy o stavu světa, kterou představil expertní Výbor Spojených národů pro udržitelný rozvoj.

Rostoucí nerovnost, nevyváženost a ekonomiky balancující nad propastí jsou podle Výboru jasným signálem, že je nejvyšší čas na komplexní systémové změny.

Svět prý musí změnit způsob obchodování a omezit těžbu fosilních paliv. Vlády jednotlivých zemí by měly přestat posuzovat zdraví ekonomiky podle hrubého domácího produktu, jenž je pouze jedním z mnoha makroekonomických ukazatelů.

"Současný ekonomický model nás neúprosně žene k překročení přírodních limitů a systémů klíčových pro život na Zemi," píše se ve zprávě. Jinými slovy hrozí, že nás a naši rostoucí spotřebu příroda už prostě neutáhne.

Tyto a další teze zmiňované zprávy se stanou podkladem pro diskuzi na červnovém summitu OSN o udržitelném rozvoji. Konference nese název R+20, protože se v brazilské metropoli Riu de Janeiru uskuteční přesně po dvaceti letech.

"Vzhledem k obavám, že svět sklouzne do další krize, jsou politici hladoví po nápadech, které by jim mohly pomoci najít cestu z krize. Naše zpráva však ukazuje, že udržitelný rozvoj je mnohem důležitější, než řešení současné ekonomické recese," řekl podle BBC jeden ze dvou spolupředsedů a jihoafrický prezident Jacob Zuma během prezentace zprávy v Addis Abebě.

Největší neduhy? Stále chudoba a nerovnost

Přestože ze zprávy vyplývá, že jsou před lidstvem daleko větší výzvy, než řešení momentálního úpadku, věnují se její autoři i jeho příčinám.

Finská prezidentka Tarja Halonenová.
Finská prezidentka Tarja Halonenová. | Foto: Wikimedia Commons

Spočívají prý v tom, že byli trh a investoři příliš orientováni na krátkodobé výnosy a nepřemýšleli dlouhodobě, tedy s ohledem na pravidlo trvale udržitelného rozvoje. Ten je charakterizován jako rozvoj, který uspokojuje naše současné potřeby, aniž by tím ohrozil možnost uspokojit potřeby dalších generací.

Podle finské prezidentky a druhé spolupředsedkyně 22členného týmu Tarji Halonenové zůstávají i přes nutné systémové změny priority stále stejné. "Prioritou světové komunity musí zůstat potírání chudoby a nerovností mezi chudými a bohatými," uvedla Halonenová.

V roce 2030 bude spotřeba potravin dvojnásobná

Kromě obecných konstatování a doporučení lze ve zprávě nalézt také konkrétní údaje a prognózy. A nejsou nikterak optimistické. Počet lidí žijících pod hranicí chudoby sice klesá, hladem jich ale trpí čím dál víc. Zároveň roste nepoměr v distribuci světového bohatství.

Naše planeta není naše, vysvětlují už léta klimatologové. Stále marně.
Naše planeta není naše, vysvětlují už léta klimatologové. Stále marně. | Foto: Reuters

Ke konkrétním číslům: Podle odhadů OSN do roku 2030 stoupne světová poptávka po potravinách o 50 %, po vodě o 30 % a po energiích o 45 %. Před lidstvem nebude stát nic snazšího, než takto navýšenou poptávku uspokojit a ještě přitom zachovat hojnost i pro další generace.

A co bychom tedy měli dělat? Přijmout 56 navrhovaných opatření, která údajně změní svět k lepšímu.

"Musíme se dramaticky změnit. Začít může každý sám u sebe. Tím, jak přemýšlíme o vztazích k ostatním, k dalším generacím a našemu ekosystému," radí například zpráva "obyčejným" lidem.

Z ekonomického hlediska by se mělo znečišťování prodražit a lidé by měli začít (z části dobrovolně a zčásti z donucení) kupovat výrobky šetrné k životnímu prostředí

 

Právě se děje

Další zprávy