reklama
 
 

Ve většině kohoutkové vody jsou neviditelné plasty. Vědci je našli i ve vzorcích z Trump Tower

11. 9. 2017
Přes 80 procent vody, která teče lidem doma z kohoutku, obsahuje mikroplasty. Vyplývá to ze studie, kterou zveřejnil britský list The Guardian. Znečištění vody okem neviditelnými plastovými vlákny se netýká jen chudých rozvojových zemí. Nejhůře v testu pitné kohoutkové vody dopadly Spojené státy. Mikroplasty se do životního prostředí uvolňují praním prádla, automobilovou dopravou a nedostatečnou recyklací. Následně mají plasty v těle nejen mořští živočichové, ale i lidé.

Londýn - Miliardy lidí pijí vodu kontaminovanou plastovými vlákny. Ukazuje to nová studie zveřejněná britským listem The Guardian, podle které až 83 procent kohoutkové vody obsahuje okem neviditelné mikroplasty.

Vědci otestovali vzorky pitné vody z více než desítky zemí po celém světě, výsledky zveřejnila nezisková organizace Orb Media.

Nejhůře dopadly Spojené státy. Plastová vlákna tam byla v neuvěřitelných 94 procentech vzorků. A to včetně vody v budově Kongresu nebo třeba v mrakodrapu Trump Tower v New Yorku, který vlastní sám americký prezident Donald Trump.

Podobně špatně dopadly například Indie nebo Libanon.

A ani Evropa na tom není o moc lépe, přestože z výzkumu vyšla nejlépe. Celkem 72 procent vody, která proteče kohoutkem ve francouzských nebo německých domácnostech, obsahuje plasty.

Jak se mikroplasty do pitné vody dostávají, zatím není ve všech případech jasné.

Například v libanonském Bejrútu pochází pitná voda z přírodních pramenů, přesto bylo téměř 94 procent všech vzorků kontaminováno.

Plasty jsou všude

Podle organizace Orb Media, která výzkum zaštítila, to dokazuje, že celé životní prostředí je zamořené plasty. Žijeme v "době plastové".

Co jsou mikroplasty?

Mikroplasty jsou malé plastové částečky. Podle americké Národní oceánské a atmosférické správy je jejich průměr menší než 5 milimetrů.

Mohou pocházet z různých zdrojů - včetně kosmetiky a oblečení nebo z průmyslové výroby.

Mnoho mikroplastů, ať už těch větších nebo pro lidské oko neviditelných, zůstává zejména ve vodních ekosystémech.

Protože se plast obecně těžko rozkládá, mikroplasty často končí v tělech mořských organismů.

"Plasty jsou všude: od podešví vašich bot po kontaktní čočky v očích, telefon ve vaší kapse a jídlo ve vaší ledničce. Plasty nás osvobozují, zlepšují náš každodenní život. Ale také nás vězní v odpadu a mikroskopickém znečištění," píší autoři studie.

Mikroplasty vylučuje do životního prostředí člověk při svých každodenních aktivitách. Uvolňují se například při praní oblečení ze syntetických látek.

Plastové částečky navíc obsahuje i kosmetika a do stok a kanálů je vypouští pneumatiky aut. Vznikají také rozkladem nerecyklovaných plastových tašek, lahví nebo nádobí na jedno použití.

Jak už bylo dříve dokázáno, mikroplasty se do lidského těla dostávají skrze potravu. Znečištěním oceánů pronikají do těl ryb a následně i na naše talíře.

Nový výzkum ale ukázal, že miniaturní plastové částečky mají v těle zřejmě i lidé, kteří mořské plody nejí.

Plasty i v orgánech lidí

Pro lidský organismus je nejvíce nebezpečná samotná velikost miniaturních plastových částic. Myslí si to doktorka Anne Marie Mahonová z irského technologického ústavu Galway-Mayo, který se na studii podílel.

"Jakmile jsou v nanometrickém měřítku, mohou proniknout do buněk. To znamená, že se mohou dostat i do orgánů, a to by bylo znepokojující," vysvětlila listu The Guardian.

Mikroplasty navíc absorbují a následně obsahují toxické chemikálie. Vědci díky výzkumu na divokých zvířatech už vědí, že ty jsou pak uvolňovány do celého těla.

Vědci tvrdí, že mouční červi dokážou ve svých vnitřnostech rozložit polystyren a další typy plastů. Zjištění by mohla vést k novým metodám, jak zvládnout rostoucí problém s odpady z plastů. | Video: Reuters |  01:55

autor: Simona Fendrychová | 11. 9. 2017

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama