Londýn - Vlivný londýnský institut Demos bije na poplach. Z Evropské unie se vytrácí demokracie, varuje.
Kritická je situace hlavně ve dvou zemích EU - Řecku a Maďarsku. Dalších pět se však drží hned v závěsu.
Česko mezi sedmi nejhoršími zeměmi Unie není, v některých konkrétních kategoriích ale na chvostu 25členného "pelotonu" (tři země včetně Chorvatska Demos do studie nezařadil) figuruje.
Češi výrazně propadli například v kategoriích "tolerance vůči Romům" a "tolerance vůči muslimům". Ale i v dalších kritériích, na jejichž základě se úroveň demokracie hodnotí. Třeba ve srovnání, kolik si vydělají muži a kolik ženy.
"Evropa je v bezpříkladné krizi," upozorňuje Hannes Swoboda, prezident skupiny europoslanců z různých stran politického spektra, která si u britského think tanku studii objednala. "Krize, která není jen finanční a ekonomická, ale dotýká se také samotných základů evropského projektu a zásadně ovlivňuje společnost i politiku."
Česká netolerance
"Pluralistické, liberální demokracie vyžadují toleranci vůči menšinovým skupinám," připomínají analytici z Demosu. Podle indexu, který sestavili, Češi takovou demokracií nejsou.
Postoj k imigrantům a menšinám institut ohodnotil na základě čísel z Evropského sociálního průzkumu (ESS) a Indexu DEREX sestavovaného v Budapešti. Češi dopadli téměř nejhůř z celé EU - nemají rádi ani imigranty, ani menšiny, které žijí na českém území.
Postoj Čechů k menšinám je navíc rok od roku horší. Zatímco v roce 1999 obsadilo Česko v tabulce tolerance k menšinám 12. místo ze čtyřiadvaceti, v roce 2008 skončilo čtvrté od konce, na 21. příčce. Horší jsou jen Slovinci, Estonci a Litevci.
Zlepšilo se naopak Bulharsko, Rumunsko, Polsko a Slovensko.
(Ne)oblíbený soused
Ještě před 14 lety Čechům nevadilo, pokud by měli za souseda člověka jiné rasy. O deset let později už ano. V žebříčku tolerance vůči sousedovi jiné rasy spadli z 10. místa (v roce 1999) na 22. místo (2008) v EU.
Ač v Česku žije jen mizivé procento muslimů, ani je nechtějí Češi za sousedy; větší odpor k muslimům coby sousedům mají jen Litevci, Estonci, Malťané a Rakušané.
Nejvíce kritiky ale sklízíme za postoj vůči Romům. "V České republice sledujeme signifikantní nárůst antiromských nálad," píše se ve studii s odvoláním na průzkum z roku 2008. Zatímco v roce 1999 Roma za souseda nechtěli Slováci, Litevci a Italové, v roce 2008 doplnili italsko-litevské duo nejméně tolerantních vůči Romům právě Češi.
Mimochodem - Češi, Estonci a Malťané nechtějí za souseda ani přistěhovalce. Další menšina - homosexuálové - naopak Čechům vadí podstatně méně než třeba Polákům, Řekům nebo Slovákům.
Méně peněz pro ženy
K demokracii patří i rovnost mezi muži a ženami, připomíná studie. "V České republice a v Maďarsku sice mají ženy zákonem daná ekonomická práva, tato práva se ale nedodržují," konstatuje.
Demos to ukazuje na číslech vypůjčených z datového lidskoprávního projektu CIRI. "V České republice jsou ženské mzdy za stejnou práci o 26 procent nižší než mužské," uvádí. Větší propast mezi muži a ženami je z 25 sledovaných zemí jen v Lotyšsku, Polsku a Maďarsku.
Kladně naopak analytici hodnotí třeba velký nárůst počtu českých dobrovolníků (na 8. místě ze všech).
A ještě v něčem Demos Čechy chválí: Česko se prý v porovnání s lety 2000 a 2008 výrazně zlepšilo ve "volební a procedurální demokracii" (čili nezávislosti institucí a vládě práva). Dokonce nejvíc ze všech hodnocených zemí.
V tabulce "Politická stabilita a absence násilí" (stav v roce 2011) jsou Češi celkově šestí - hned za vítěznými Finy, Lucemburčany, Švédy, Rakušany a Nizozemci.
Východ horší než Západ? Ne vždy
"Zprávy o problémech s demokracií mají obecně tendenci zaměřovat se na středo-a východoevropské země. I země v západní Evropě jsou ale pod palbou kvůli nedemokratické legislativě," upozorňuje dále studie Demosu.
Typickým příkladem je podle jejích autorů například Francie, která potlačuje náboženskou svobodu (Paříž v roce 2011 muslimkám zakázala nosit závoje a šátky přes obličej).
Itálie má zase masivní problém s korupcí, organizovaným zločinem a propojením médií s politikou. Typickým příkladem jsou kauzy expremiéra Silvia Berlusconiho.
Postoj k menšinám se v západoevropských zemích v posledním desetiletí výrazně zhoršil v Rakousku, Nizozemsku či Švédsku.
Vůbec nejhůř ale na Západě dopadlo Řecko. "Převálcovala ho extrémně vysoká nezaměstnanost, sociální nepokoje, hluboce zakořeněná korupce a obrovská deziluze z politického establishmentu," vysvětlují analytici Demosu.
Hlavní závěry pro Evropu
A ještě přehledné shrnutí v bodech:
* Napříč Evropou se šíří velká nespokojenost s tradičními politickými stranami. V důsledku toho vznikají (nebo sílí) nové politické subjekty, které přímo ohrožují evropskou demokracii. Za všechny jmenujme řecký neonacistický Zlatý úsvit či maďarskou extrémně pravicovou stranu Jobbik.
* V Evropě kvete korupce. Většinou jako výsledek slabých demokratických institucí a procedur. HDP Evropské unie korupce ročně snižuje o procento. Nejzkorumpovanější zemí EU je Řecko, následováno Itálií.
* S nezávislostí soudů mají v Unii největší problémy postkomunistické státy. Špatná je situace v Rumunsku a Bulharsku, po změně ústavy se výrazně zhoršila i v Maďarsku.
* Svoboda tisku je z unijních zemí ohrožena v Rumunsku, Bulharsku, Maďarsku a Řecku.
* Evropané porušují lidská práva. Nejvíce Rumuni, Lotyši, Slováci, Řekové a Bulhaři. Zvláště problematické je dodržování práv azylantů.
* Z menšin jsou na tom v EU nejhůře muslimové a Romové. Postoj k nim se nejvíce zhoršil v Nizozemsku, Rakousku, Slovinsku a v České republice.
* Občané Evropské unie jsou s demokracií nespokojení. Markantní nárůst nespokojenosti je patrný hlavně v Portugalsku, Česku, Maďarsku a Bulharsku.
