Jakarta – Loňské požáry v Indonésii mohly podle nové studie dvou prestižních amerických univerzit vést k předčasné smrti více než 100 000 lidí.
Nejhorší požáry za skoro dvacet let sužovaly Sumatru a část Bornea od loňského července až do října.
Podle oficiálních údajů při nich přímo zemřelo 19 lidí, včetně hasičů, připomněla agentura AP.
Studie vědců z Harvardské a Kolumbijské univerzity oproti tomu statistickými výpočty odhaduje možný počet obětí, které mohly předčasně zemřít kvůli tomu, že se nadýchaly nebezpečného smogového kouře.
"Pokud nedojde k žádné změně, tak si tato vražedná mlha bude vybírat svou daň rok za rokem," reagoval na studii člen hnutí Greenpeace Yuyun Indradi citovaný serverem The Guardian.
Studie, kterou uveřejnil vědecký časopis Enviromental Research Letters, vycházela z dat, která zatím nebyla potvrzena oficiálními zdroji. Vědci nicméně pracovali s oficiálním údajem, že nebezpečného kouře z požáru se nadýchalo více než 43 milionů Indonésanů. Okolo půl milionu z nich přitom onemocnělo akutní infekcí dýchacích cest.
Nejvíce obětí bylo v Indonésii
Podle statistik ze studie by se tak počet předčasných úmrtí v důsledku loňských požárů pohyboval mezi minimem 26 300 a maximem 174 300. Z těchto dvou čísel vyplývá průměrný údaj 100 300 obětí. Z toho 91 600 v Indonésii, dalších 6500 v sousední Malajsii a 2200 v Singapuru.
Vědci přitom zkoumali pouze účinky jemných částic prachu (tzv. PM 2,5) na zdraví dospělé populace. Ty podle nich totiž představují větší problém než toxiny, které unikají při spalování celulózy nebo dřeva.
"Částice pronikají snadno dovnitř domů, a domy v Indonésii jsou velmi dobře větrané, takže si nemyslím, že by existoval nějaký způsob chování, kterým by se lidé v Indonésii měli řídit, aby se před prachem uchránili. Na druhou stranu když zavřete okna v Singapuru a pustíte si klimatizaci, tak jste trochu chráněni," řekl agentuře AP Joel Schwartze z Harvardské univerzity, spoluautor studie.
Požáry zakládají i sami Indonésané
Požáry jsou v Indonésii každoročním problémem. Zatímco některé z ohňů vznikají náhodou díky suchému počasí, jiné zakládají místní lidé záměrně, aby připravili půdu na další obdělávání. Půda náchylnější na požáry také vzniká vysušováním místních rašelinišť.
Server ochránců přírody Greenpeace uvedl, že vláda po požárech v roce 2015 představila zvláštní opatření a rašeliniště nyní jsou pod ochranou státu. Vědci ale doufají, že jejich studie přinutí vládu k dalším a přísnějším opatřením.
Požáry z minulého léta byly pro zemi ty nejničivější od roku 1997. Shořelo kolem 261 000 hektarů.
