Lucemburk - Zaměstnavatel může zakázat svým zaměstnankyním nosit islámský závoj. Rozhodl tak Evropský soudní dvůr. Pravidla firem, která zakazují nosit viditelné symboly víry, nejsou podle něj diskriminační.
Soud, jehož rozhodnutím se musí řídit vnitrostátní soudy zemí Evropské unie, se zabýval dvěma konkrétními případy.
První se točí kolem Samiry Achbity z Belgie, která pracovala pro tamní pobočku společnosti G4S jako recepční. Poté, co pro firmu pracovala několik let, se muslimka rozhodla, že bude do práce nosit šátek. Firma ale uvedla, že tím by porušila nepsané pravidlo, které zakazuje všem zaměstnancům nosit do práce cokoliv, co by ukázalo na jejich náboženské či politické postoje.
Achbita si ale odmítla šátek sundat, a proto ji podnik propustil. Až o den později firma G4S přijala psané pravidlo, které podobné symboly zakazuje.
Druhý případ souvisí s Francouzkou Asmou Bougnaoui, která pracovala jako inženýrka ve společnosti Micropole. Ta běžně nosila šátek v práci, aniž by to jejímu zaměstnavateli vadilo.
Na její pokrývku hlavy si ale jednou stěžoval jeden z klientů. Přál si, aby "příště už žádný šátek neměla", popisuje agentura AFP. Firma inženýrku poté propustila, když odmítla chodit do práce bez šátku.
Obě ženy argumentovaly tím, že zákaz nosit šátek představuje přímou diskriminaci.
Evropský soudní dvůr však rozhodl, že pokud zákaz nosit náboženské symboly pochází od zaměstnavatele, o diskriminaci se nejedná. Zda bylo propuštění Asmy Bougnaoui způsobené nedodržením interního pravidla firmy, nebo šlo o zohlednění vůle zákazníka, bude muset rozhodnout francouzský nejvyšší soud.
Verdikt o nošení šátků padl v době, kdy se mnozí Evropané chystají k volebním urnám. A muslimské šátky a obecně integrace přistěhovalců či jejich postavení ve společnosti patří mezi témata předvolebních kampaní. Ať už v Nizozemsku nebo právě ve Francii, kde patří mezi hlavní favority prezidentských voleb šéfka protiimigrační Národní fronty Marine Le Penová.
