"Laureáti Nobelovy ceny za mír reprezentují občanskou společnost ve svých zemích. Mnoho let prosazují právo kritizovat moc a bránit základní občanská práva… Vyvinuli výjimečné úsilí při dokumentování válečných zločinů, porušování lidských práv a zneužívání moci. Společně demonstrují význam občanské společnosti pro mír a demokracii," uvedl Nobelův výbor.

Ales Bjaljacki vede nevládní středisko Vjasna, které v Bělorusku sehrává vůdčí roli při ochraně lidských práv. V roce 2013 obdržel Cenu Václava Havla.

Nevládní organizace Mezinárodní Memorial, známá odhalováním zločinů komunismu a stalinismu v někdejším Sovětském svazu, byla letos v Rusku rozpuštěna. Vznikla na konci 80. let a k jejím zakladatelům patřil sovětský disident a nositel Nobelovy ceny za mír Andrej Sacharov. V roce 2018 měl Memorial přes 60 poboček a přidružených organizací roztroušených po celém Rusku. Řada z nich se stala v minulosti terči útoků.

Vedle medaile a diplomu na laureáty Nobelových cen čeká i finanční prémie deset milionů švédských korun (22,5 milionu korun). Slavnostní předávání Nobelových cen se uskuteční 10. prosince, v den výročí úmrtí švédského vědce a zakladatele ocenění Alfreda Nobela (1833-1896).

Loni Nobelovu cenu za mír obdrželi filipínská novinářka Maria Ressaová a šéfredaktor opozičního ruského listu Novaja Gazeta Dmitrij Muratov. Akademie to zdůvodnila jejich bojem za svobodu slova.

Ressaová patří mezi hlasité kritiky bývalého filipínského autoritářského prezidenta Rodriga Duterteho a v minulosti byla i přechodně zatčena. Muratov, držitel řady jiných ocenění, letos v březnu oznámil, že jeho list přerušuje činnost až do ukončení ruské války na Ukrajině.

Na Nobelovu cenu za mír bylo letos nominováno 343 jednotlivců či organizací. Mezi zmiňovanými favority byli například ruský opozičník Alexej Navalnyj, vůdkyně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská či aktivisté za lidská práva v Číně a Hongkongu. Podle bookmakerů měl velkou šanci také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.