Š' Čeng-li se ve světě přezdívá Batwoman (netopýří žena) kvůli jejímu mnohaletému zkoumání virů přenášených netopýry. Nyní prolomila měsíce mlčení a promluvila pro americký deník New York Times.
"Jsem si jistá, že jsem neudělala nic špatného. Jak ale mohu dokázat, že se něco nestalo?" reagovala rozhořčeně v komunikaci s americkým listem.
Popřela tak informaci, kterou s odvoláním na zdroje ve zpravodajských službách zveřejnil americký deník Wall Street Journal. Týkala se údajné hospitalizace tří pracovníků Virologického institutu ve Wu-chanu ještě předtím, než v prosinci 2019 pandemie propukla naplno a začali umírat první lidé.
"Nic takového se nestalo, o žádných hospitalizovaných nevím. Pokud takové informace máte, dejte mi jména těch tří, ať to prověříme," uvedla.
Jedna z nejvlivnějších žen
Š' Čeng-li se objevila v médiích už na konci ledna 2020, kdy se koronavirus šířil Čínou. Pro odborný časopis Scientific American tehdy řekla, že po prvních zprávách z nemocnic ve Wu-chanu měla obavy, zda se infekce nerozšířila z některé z laboratoří.
Později už nebyla novináři k zastižení a šířila se nepotvrzená informace, že jí úřady nařídily mlčet nebo ji někam odklidily. Sama dementovala fámu, že z Číny dokonce uprchla a odnesla tajné dokumenty na americké velvyslanectví v Paříži.
K Francii má blízko, protože získala doktorát na univerzitě v Montpellier a ovládá francouzštinu. Studovala přenos koronavirů mezi zvířecími druhy a osobně zkoumala jeskyně v jižní Číně, kde se vyskytují donedávna izolované populace netopýrů. Časopis Time ji v roce 2020 zařadil mezi sto nejvlivnějších žen světa.
V krátkém rozhovoru pro New York Times nyní uvedla, že mezi Čínou a okolním světem existuje "krize důvěry". Mnoho vědců se zpočátku stavělo odmítavě k teorii, že virus, který způsobil do dnešního dne smrt více než 3,8 milionu lidí, byl uměle udržován v laboratoři. A že se rozšířil omylem nebo nedodržením bezpečnostních opatření. Spíše věřili oficiální čínské verzi, že se SARS-CoV-2 rozšířil na člověka na tržišti ve Wu-chanu, kde nebyl dostatečně kontrolován původ zvířat a masa.
Nyní panuje k oficiálnímu čínskému zdůvodnění větší skepse. Může za to čínská prodleva při informování o nemoci a zejména pomalé přijetí karanténních opatření, což způsobilo její rozšíření za hranice země.
Nepovedená mise WHO
Bez jasného výsledku skončila také na začátku letošního roku mise Světové zdravotnické organizace (WHO) ve Wu-chanu, která měla objasnit příčiny pandemie. Tým vědců poukázal na to, že nedostal k dispozici zdravotní dokumentaci prvních nakažených pacientů. Dokonce i šéf WHO Tedros Ghebreyesus, dříve kritiky obviňovaný z pročínských postojů a stanovisek, prohlásil, že příčinu pandemie za současných podmínek nelze určit.
"Nemůžeme přinutit Čínu, aby zveřejnila více údajů o původu covidu-19. Můžeme pouze očekávat spolupráci a podporu všech členských zemí," uvedl ředitel krizových programů WHO Mike Ryan.
