reklama
 
 

Nezávislé Kosovo: Tečka za komunistickou Evropou

16. 2. 2008 0:35
Žádná Velká Albánie podle Albánců nevznikne

Praha - Vyhlášení nezávislosti Kosova, plánované na tuto neděli, je poslední kapitolou v dlouhém a místy krvavém rozpadu Jugoslávie.

Ke konci se zároveň chýlí rozpad východní Evropy tak, jak byla známa do začátku devadesátých let.

Celkem tři mnohonárodnostní státy vzaly za své po konci komunistické éry: Jugoslávie, Československo, Sovětský svaz. Mnohé z národů, které v těchto státech žily, se ale - byť jiným způsobem - znovu začíná spojovat v rámci Evropské unie.

Dále čtěte: Brusel finišuje s přípravami na samostatnost Kosova

Jsou tam už Česká republika, Slovensko, Slovinsko, Litva, Lotyšsko, Estonsko. Rádo by se připojilo Chorvatsko, Černá Hora, Makedonie, možná i Ukrajina a Moldavsko.

Odpadávání od Bělehradu

Kosovo je posledním kusem bývalé "titovské" Jugoslávie, která se postupně odlupovala od metropole Bělehradu jako vrstvy cibule.

Vše začalo 25. června 1991 vyhlášením nezávislosti Slovinska a Chorvatska. Následovala válka v Chorvatsku a poté tříletý válečný konflikt v Bosně, jejíž vedení vyhlásilo před odpor tamních Srbů nezávislost o rok později 5.dubna.

Makedonie deklarovala samostatnost 8. září 1991. Válka tam nezačala, ale řešila její problém. Proces uznání nové republiky zablokovalo Řecko, které považovalo název Makedonie za součást svých dějin a svého dědictví.

Válka v Kosovu na konci devadesátých let odstartovala druhé kolo rozpadu někdejší federace. Černá Hora se nakonec jako poslední rozhodla pro rozvázání svazku se Srbskem a oznámila samostatnost 3. června 2006.

Kosovo ji nyní následuje.

Velká Albánie prý nebude

Může rozpad pokračovat dál a mohou vznikat další nové země? Spíše naopak. Hovoří se o tom, že Albánci z Albánie, Kosova, ale i Makedonie, jižního Srbska a Černé Hory budou usilovat o vznik takzvané Velké Albánie.

Vlády v Tiraně a Prištině to oficiálně odmítají. Také zástupci početných albánských menšin v Makedonii a Černé Hoře tvrdí, že k vytváření společného státu pro všechny Albánce není důvod, když se většina z nich jednou možná sejde v Evropské unii a hranice tak jako tak zmizí.

"Proč hovořit o vytváření nových hranic nebo jejich překreslování, když se Evropa poučila z konfliktů a rozhodla se pro všechny státy vtvořit společnou budoucnost?," položil si v rozhovoru pro agenturu Reuters řečnickou otázku šéf albánské etnické strany v Makedonii Ali Ahmeti.

Kdo kdy vyhlásil nezávislost

1990

  • Litva, Lotyšsko

1991

  • Slovinsko, Chorvatsko, Makedonie, Ukrajina, Bělorusko, Estonsko, Moldavsko, Gruzie

1992

  • Bosna a Hercegovina

1993

  • Česká republika, Slovensko

2006

  • Černá Hora

2008

  • Kosovo

Albánský politik z Černé Hory Fermat Dinosa tvrdí: "Žádná seriózní albánská strana na Balkáně nestojí za ideou Velké Albánie."

Samotný vznik dvou etnicky albánských států Albánie a Kosova už má v Evropě precedens. V existenci dvou republik, kde převládá rumunské obyvatelstvo: v Rumunsku a sousedním Moldavsku.

"Odnese" to Gruzie

Na nezávislost Kosova možná nejvíce doplatí geograficky dosti vzdálená Gruzie, která s konfliktem na Balkáně neměla vůbec nic společného.

Ruské ministerstvo zahraničí v pátek v prohlášení zopakovalo, že když může být samostatné Kosovo, platí totéž i pro separatistické republiky Abcházie a Jižní Osetie, které se devadesátých letech s ruskou vojenskou podporou odtrhly od Gruzie.

Moskva chce definitivně a jednou provždy zajistit, že Tbilisi o tyto regiony přijde.

Nejasná zůstává situace v Podněstří. Regionu, který se také s podporou Moskvy odtrhl od Moldavska ve válce v roce 1991. Vůdci Podněsteří chtějí nezávislost nebo připojení k Rusku.

Podle neoficiálních zpráv se ale ruská a moldavská vláda možná dohodnou na kompromisním řešení. Tomu by nasvědčoval fakt, že v dnešním prohlášení ruského ministerstva zahraničí není zmínka o Podněstří.

Na západní frontě klid

Ačkoliv v západní části se často hovoří o separatistických hnutí, nevypadá to, že by se tam hranice měnily. Rozpad Belgie na vlámskou a valonskou část ani nezávislost Baskicka nebo Korsiky nejsou pravděpodobné. A letité spory o Jižní Tyrolsko a Severní Irsko skončily dohodami.

V úvahu tak snad připadá jedině "zmenšení" Dánska. O vyhlášení nezávislosti totiž vážně uvažují v Grónsku, které je stále  součástí Dánského království.

autor: Martin Novák | 16. 2. 2008 0:35

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama