Zatímco mobilizovaní Rusové si stěžují na sociálních sítích na špatné oblečení, helmy nebo neprůstřelné vesty, velkou pomoc Ukrajině s ohledem na příští měsíce poskytla Kanada. Kromě zbraní a munice poslala 400 tisíc kusů zimního vojenského oblečení, oznámila kanadská ministryně obrany Anita Anandová.
Zatímco na severovýchodě Ukrajiny se očekávají tuhé mrazy, na jižní frontě u Černého moře bývají teploty vyšší. Podle vojenského experta Jiřího Vojáčka je zjevné, že část Chersonské oblasti včetně jejího největšího města Chersonu chtějí Ukrajinci osvobodit ještě do začátku zimy.
"Útok na pravém břehu Dněpru vedou dvě mechanizované brigády s tanky, obrněnými vozy a těžkým dělostřelectvem. Zima v této části Ukrajiny blízko moře je mírná, teploty tam bývají kolem nuly. Zdejší terén bude rozmočený a bahnitý. Ukrajinci jsou nicméně už nyní blízko dobytí těchto míst. Určitě budou chtít do konce roku vyhnat Rusy z Chersonu a od nádrže Nová Kachovka, která je důležitá kvůli zásobování Krymu vodou," vysvětlil Vojáček deníku Aktuálně.cz.
Ukrajinci jsou od Chersonu vzdáleni zhruba třicet kilometrů, osvobodili desítky vesnic v okolí a ruská okupační správa spustila evakuaci obyvatel, což ovšem ukrajinská vláda označuje za deportaci, která se jako evakuace jen tváří.
Na donbaské frontě se tvrdě bojuje v okolí města Bachmut. "Na Donbase je mnohem chladněji než na jihu, o pět až sedm stupňů méně. Rusové ale nejspíš nebudou přes zimu podnikat žádné ofenzivy, v neposlední řadě kvůli špatnému vybavení. Mají špatné oblečení a výstroj. Myslím si ale, že Putin bude shromažďovat vojáky na východě Ukrajiny a velkou ofenzivu podniknou Rusové někdy v únoru," předpovídá Vojáček.
O počasí a jeho vlivu na situaci na bojišti se diskutovalo ještě před začátkem invaze. Na jaře způsobuje tání sněhu v ruských a ukrajinských rovinách jev známý jako rasputica. Stojatá voda a bahno činí terén těžko průjezdným pro těžkou vojenskou techniku a pro vozidla obecně.
Letos kvůli mírné zimě začala rasputica už během února, Putin ale přesto dal 24. února rozkaz k útoku na Ukrajinu. Teorie, že kvůli obavám z bahna Rusové ještě počkají, se nepotvrdila. Podle amerického Institutu pro výzkum války má kvůli deštivému podzimnímu počasí ruská i ukrajinská armáda potíže. "Pro ruské a ukrajinské plánovače tikají hodiny, protože zima se blíží a bahno začíná omezovat pohyb tanků a další těžké techniky," uvedl ve své analýze.
Západní rozvědky odhadují, že během války ztratili Rusové na Ukrajině už přes šest tisíc kusů tanků, obrněných vozů a dělostřelecké techniky. Část se dostala neporušená do rukou Ukrajinců.
Počet mrtvých nebo vážně zraněných ruských vojáků není přesně známý, ale jedná se o desítky tisíc. Jiří Vojáček se domnívá, že Ruskem vyhlášená mobilizace záložníků může změnit situaci na bojištích v jejich prospěch.
"Početní převaha má stále i v současném vojenství smysl. I když jsou Rusové špatně vycvičení a vybavení, tak jejich počet může hrát roli. Generál Sergej Surovikin, který ruským vojskům na Ukrajině velí, je přirovnáván ke generálovi Grigoriji Žukovovi z druhé světové války kvůli tomu, že mu na životech vojáků moc nezáleží a nehledí na ztráty. Na Ukrajině mám kamaráda Jefrema, který vede tankovou četu a říká, že pořád útočí do přesily. Rusové jsou pořád schopní i přes ústupy a porážky bombardovat, postavit zeď z tanků, pořád jich je moc," tvrdí Jiří Vojáček.
Podle jeho názoru je pro Ukrajinu klíčové dál dostávat zbraně ze Západu. "Potřebovali by vrtulníky Kobra a Apache a také tanky - Leopardy a Abramsy. Američané mají ve skladech tři tisíce tanků z války v Perském zálivu v roce 1991, které by se teď Ukrajině hodily," říká expert.
