Tchang je pro vládnoucí struktury nepohodlný. V minulosti například zastupoval u soudu Číňany, kteří byli nuceni opustit svou půdu, nebo vyznavače duchovního hnutí Fa-lun-kung, které má kořeny v buddhismu a taoismu a v Číně je přes dvacet let zakázané.
Stát mu proto už před lety sebral právnickou licenci, on ale v práci pokračoval dál. Když loni zmizel, začala se rodina bát, že ho policie zadržuje na utajovaném místě.
Informace o tom, kde se Tchang nachází, přinesla až v nové studii nezisková organizace Safeguard Defenders, zabývající se lidskými právy v Asii. Text, který vyšel v úterý a jejž získal online deník Aktuálně.cz v předstihu, se zabývá domácím vězením v Číně. V něm jsou lidé zadržováni stejně jako Tchang i bez předchozího obvinění či probíhajícího vyšetřování.
Domácí dohled, jak se praktika oficiálně nazývá, byl v zemi uzákoněn už v roce 1979 a původně byl zamýšlen jen jako alternativa k vězení pro lidi se speciálními potřebami, jako je vážná nemoc, těhotenství nebo péče o dítě. Od nástupu Si Ťin-pchinga, současného generálního tajemníka komunistické strany a nejvýše postaveného politika v zemi, v roce 2012 ale došlo už dvakrát k revizi zákona. Počet takto zadržených lidí stoupl z tisíců na desetitisíce.
Úpravy zákona rozšířily pravomoci policie a upravily podmínky, za kterých lze lidi v domácím prostředí či v hotelech zadržovat. Stačí, když dotyčný je předmětem vyšetřování, čeká na soudní řízení nebo je označen za hrozbu pro národní bezpečnost. Pokud soud žádost o zadržování odmítne, policie si domácí vězení přesto může prosadit. Tyto případy ale nejsou v žádných oficiálních statistikách a obvykle se týkají lidskoprávních aktivistů.
Pod domácím dohledem mohou být Číňané maximálně šest měsíců. Výjimečně ale i rok.
Když se domov stane vězením
Podmínky domácího dohledu se liší. V případě mírnější formy mohou lidé z domu i na čas odejít, pokud to dají předem vědět policii. Zároveň smějí používat internet a mít návštěvy. Veškerá komunikace je ale hlídaná.
"Sledují mě jako můj stín: na telefonu, když jsem venku, ve školce mojí dcery, v garáži. Kdykoliv se mohou objevit," říká aktivistka Š' Ming-lej, která byla spolu s manželem obviněna z podvratné činnosti, což je termín, který se běžně používá při stíhání aktivistů a odpůrců vlády.
"Máte napíchnutý telefon a kdykoliv se dostanou k vašim fotkám, stejně jako k vašemu WeChatu (čínská komunikační aplikace, pozn. red.). Kdykoliv mohou přijít k vám domů. Využívají vaše děti k tomu, aby vám mohli vyhrožovat," cituje aktivistku nová studie. Zároveň jí úřady odebraly pas a identifikační průkaz a zmrazily její bankovní účty.
Když zveřejnila, že byli oba s manželem zatčeni, vtrhla k nim domů policie a vyhrožovala jim před dcerou. Stížnost, kterou žena následně na zasahující policisty podala, zůstala bez odpovědi.
Pak ale existuje i přísnější forma domácího dohledu, která je podle Safeguard Defenders téměř rovna samotce - zadržený nemá povolenou žádnou komunikaci s okolním světem a své "vězení" nesmí opouštět.
"Snažila jsem se otevřít dveře a jít dolů za návštěvou, ale dveře byly zablokované, protože je z druhé strany pevně drželo několik lidí," líčí svou zkušenost s domácím vězením Li Wen-cu, jejíž trest trval pouhé dva dny. "Kolem třetí hodiny odpolední chtěla teta vzít mého syna na procházku, ale muž, který blokoval dveře, na nás křičel: 'Pokud se pokusíte vyjít ven, budete zabiti'," popisuje.
"V mnoha případech se domov stane jen jiným vězením," dodává studie s tím, že podle mezinárodního práva je pobyt na samotce delší než dva týdny považován za formu mučení.
Jen špička ledovce
Studie vycházela z dat zveřejněných v online databázi soudních rozsudků. Mezi lety 2013 a 2021 bylo do domácího vězení oficiálně zavřeno 270 tisíc Číňanů. Jak ale organizace upozorňuje, počet není kompletní. V databázi jsou zveřejněny jen některé z verdiktů - ty, u kterých došlo i k rozsudku. Navíc většinou je jedním případem zasaženo víc lidí, třeba rodinní příslušníci zadržených.
Po vynesení rozsudku také může trvat až dva roky, než bude případ zanesen na seznam. Jiné případy bývají ze seznamu smazány, dodává studie.
Odborníci proto odhadují, že skutečné číslo se pohybuje mezi 560 a 860 tisíci. "Zcela určitě brzy překročí milion," stojí ve studii. "Bez ohledu na to, jak se na data díváte, zveřejněné údaje ukazují jenom špičku ledovce."
Oficiální počet lidí pod domácím dohledem v Číně
V roce 2013 bylo v domácím vězení 5549 lidí. Následující rok, kdy už byl u moci Si Ťin-pching a vstoupila v platnost revidovaná verze zákona, stouplo číslo o 417 procent na více než 28 tisíc zadržovaných. Každý další rok hodnota stoupla zhruba o pět procent. V prvním roce pandemie koronaviru to bylo o třináct procent více, tedy celkově přes 40 tisíc lidí.
