Pracoval pro režim, byl v komunistické straně. Přesto Ujgura zatkla čínská policie

Jana Václavíková Jana Václavíková
11. 5. 2020 19:40
Překladatel Husenjan Esker je Ujgur, člen etnické menšiny muslimů žijící v Číně. Ačkoliv režim v zemi zavírá Ujgury do tzv. převýchovných táborů a podle výpovědí uprchlíků je pronásleduje, Esker s úřady spolupracoval. Byl členem vládnoucí komunistické strany a veřejně podporoval její kroky. Přesto ho policie před rokem zatkla a až doteď o něm nikdo neslyšel.
Protesty v Istanbulu za práva čínských Ujgurů - ilustrační foto.
Protesty v Istanbulu za práva čínských Ujgurů - ilustrační foto. | Foto: Reuters

Čtyřiapadesátiletý Husenjan Esker pracoval jako vedoucí překladatel kanceláře pro etnické jazyky. Měl za úkol představit Ujgurům žijícím v provincii Sin-ťiang moderní svět prostřednictvím čínštiny a vytvořit pro ně vhodné materiály ke studiu jazyka. Na podnět vlády tak vytvořil kolem 40 různých čínsko-ujgurských slovníků, které kromě běžné slovní zásoby učily Ujgury i čínské termíny z práva nebo ekonomie.

Překladatel Husenjan Esker byl mezi stovkami zatčených ujgurských intelektuálů.
Překladatel Husenjan Esker byl mezi stovkami zatčených ujgurských intelektuálů. | Foto: The Art of Life in Chinese Central Asia / YouTube.com

Zároveň Ujgurům pomáhal rozšířit i jejich vlastní slovní zásobu, když spojováním slov a využitím starých knih vytvářel ekvivalenty k moderním termínům. Díky němu mají Ujguři své názvy pro mobilní telefon, dálkový ovladač nebo identifikační průkaz.

"Co se týče ujgurských slovníků, tak vláda skutečně podporuje tyto snahy a naši organizaci," říkal Esker ještě před zatčením v televizním pořadu citovaném serverem SupChina.

Přesto se stal v očích režimu separatistou. Pravděpodobně za to mohl připravovaný místopisný slovník, kde použil ujgurské výrazy odkazující na dobu před čínskou okupací a na dřívější suverenitu území. To mohlo podle serveru převážit v očích úředníků nad jeho loajalitou ke straně. Navíc policie zatkla i šest dalších lidí, kteří na slovníku spolupracovali.

"Snažil se dělat všechno správně," říká nyní překladatelova sestra Gulruy Asqerová. "Vůbec se nemodlil, byl členem strany," dodává s tím, že Esker jel dokonce na jih provincie, aby tam šířil politiku čínské vlády, ačkoliv rodina jeho počínání nechápala.

Pálení stop po ujgurštině

O zadržení bratra se Asqerová oficiálně dozvěděla až ze seznamu ujgurských intelektuálů zatčených na počátku roku 2019. Jeho jméno našla mezi stovkami dalších umělců, novinářů, studentů a vědců. Šlo o "vyvrcholení desetiletí dlouhé snahy o systematické odstranění ujgurského jazyka z veřejného života," píše lidskoprávní nezisková organizace Uyghur Human Rights Project ve své loňské studii.

Nejprve Asqerová z bratrova zmizení vinila sama sebe, protože se v roce 2016 přestěhovala do Spojených států. S obavami o vlastní bezpečí s ní přestal komunikovat zbytek rodiny, aby tak policie nezískala záminku je pozatýkat. I proto se žena od nich nedozvěděla, že její bratr zmizel, píše deník Financial Times.

Rodina navíc dlouhodobě neuznávala Eskerovu spolupráci s čínským režimem. Když se Asqerová stěhovala do USA, nechala v rodném městě Urumči bratrův slovník, který jí dal jako dárek.

"Dokud jsem žila v Sin-ťiangu, nebyla jsem na bratra hrdá. Nevěděla jsem, proč byl oddaný tak únavné práci. Až později jsem si uvědomila, jak důležitá byla jeho práce pro zachování jazyka," říká Asqerová. "Teď si ujgurských slovníků velmi vážím. A vláda je pálí," dodává.

Nejde jen o slovníky. Koncem loňského roku vzbudilo kritiku i pálení "nelegálních knih, náboženských publikací a tendenčních knih a článků" z veřejné knihovny sousední provincie Kan-su, cituje správu knihovny americký časopis Foreign Policy.

Také se od té doby změnilo označení úřadu, pro který Esker pracoval. Místo kanceláře pro etnické jazyky je to pouze "překladatelská kancelář".

Mizí celé rodiny

Esker však nebyl jediným, kdo z rodiny zmizel. Policie zatkla i jeho dva synovce, protože u nich našla audionahrávky Koránu a jelikož prodávali knihy o ujgurské kultuře. Oba skončili v převýchovných táborech, jeden z nich byl odsouzen k deseti letům vězení. Z rodiny manžela Asqerové se dokonce pohřešuje dvanáct lidí, včetně jeho matky a sourozenců.

Husenjan Esker byl nakonec letos v dubnu propuštěn do domácího vězení. Jestli strávil celý rok v převýchovném táboře, nebo jak s ním bylo zacházeno, jeho sestra neví. "Vypadá v pořádku, ale připomíná pacienta, kterého právě propustili z nemocnice: je hubenější a má slabší hlas," napsali pouze Asqerové příbuzní.

Video: Čína v internačních táborech vymývá Ujgurům mozky, je to kulturní genocida, říká Klimeš

Lidé se v táborech musí nazpaměť učit čínské zákony, opěvovat komunistickou stranu a zříkat se islámu, popisuje situaci sinolog Ondřej Klimeš. | Video: Emma Smetana
 

Právě se děje

před 10 minutami

Trumpův bývalý poradce Stone do vězení nepůjde, prezident mu změnil trest

Americký prezident Donald Trump změnil trest, který soud vyměřil jeho dlouholetému příteli a někdejšímu poradci Rogeru Stoneovi v souvislosti s vyšetřováním vlivu Ruska na americké prezidentské volby v roce 2016. Stone tak nebude muset do vězení, kde měl strávit 40 měsíců. Oznámil to Bílý dům.

Stone byl loni shledán vinným v sedmi bodech obžaloby včetně lhaní Kongresu, ovlivňování svědka a maření vyšetřování. Trest mu soud vyměřil letos v únoru, do vězení měl sedmašedesátiletý Stone nastoupit příští týden v úterý. Stoneovi obhájci požadovali podmínečný trest s poukazem na jeho věk, zdravotní stav a čistý trestní rejstřík. Prokuratura původně navrhovala trest v rozmezí sedmi až devíti let.

Zdroj: ČTK
před 6 hodinami

Odveta za francouzskou digitální daň, USA mohou uvalit 25procentní clo

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa dnes oznámila dodatečná 25procentní cla na zboží dovážené z Francie v hodnotě 1,3 miliardy dolarů (přes 30 miliard Kč) jako odvetu za francouzskou digitální daň. Zavedení těchto cel však odkládá o 180 dnů, aby tak poskytla čas na vyřešení sporu.

Americký obchodní zmocněnec Robert Lighthizer uvedl, že francouzská digitální daň se nespravedlivě soustředí na americké podniky působící v oblasti digitálních technologií. Ohlášená cla se podle něj týkají například francouzské kosmetiky a kabelek.

Francouzský parlament schválil tříprocentní digitální daň loni v červenci. Letos v lednu se však Francie dohodla s USA na příměří, podle kterého Paříž odloží výběr digitální daně na konec roku a Washington na oplátku prozatím nezavede odvetná cla.

Zdroj: ČTK
Další zprávy