"Vrať se a děti budou v bezpečí." Číňanům, kteří prchli do ciziny, chodí výhrůžky

Jana Václavíková Jana Václavíková
18. 1. 2022 10:42
Bývalí činitelé komunistické strany, lidskoprávní aktivisté nebo kritici čínského režimu už několik let prchají z Číny. Existuje ale řada případů, kdy se dotyční nečekaně do země vrátí a stanou před soudem. Jak zjistila nezisková organizace Safeguard Defenders, která se zabývá lidskými právy v Asii, více než deset tisíc z nich se vrátilo z donucení. Například kvůli výhrůžkám nebo jako oběti únosů.
Ilustrační foto ze zatýkání novináře Patricka Lama v Hongkongu.
Ilustrační foto ze zatýkání novináře Patricka Lama v Hongkongu. | Foto: Reuters

Jedním z lidí, kteří utekli z Číny do Spojených států, je Pcheng Sü-feng, bývalý ředitel významné státní společnosti. Když se po obvinění z korupce odmítl vrátit, režim nechal sledovat jeho rodiče a odebral jim jeho dítě, které tak skončilo v sirotčinci. Sü-fengovi bylo řečeno, že pokud se nevrátí do Číny, půjde na adopci.

Podle organizace Safeguard Defenders jde o jeden z častých způsobů, jak donutit uprchlíka k návratu. Její nová studie, kterou má server Aktuálně.cz k dispozici, cituje šanghajského policistu Li Kung-ťinga, podle kterého jsou uprchlíci "jako draci. I když jsou v zahraničí, mají nitky v Číně. Vždy mohou být nalezeni skrze rodinu."

Případ Pchenga Sü-fenga zdaleka není jediný, boj proti korupci je velké téma prezidenta Si Ťin-pchinga. Bývá také využíváno jako záminka k trestání kritiků nebo osob ohrožujících postavení strany.

"Prodloužení dosahu čínské komunistické strany za hranice země je zásadní pro Si Ťin-pchingovu protikorupční kampaň. S nedobrovolnými návraty strana vysílá zprávu, že nikde nejste v bezpečí. Útěk za hranice vás nezachrání," píše se ve studii.

Od roku 2012, kdy nastoupil k moci současný generální tajemník Čínské komunistické strany Si Ťin-pching, až do roku 2020 stoupl počet čínských žadatelů o azyl o 700 procent. Jen v předloňském roce šlo o 110 tisíc lidí. Další desítky tisíc ze země odcházejí legálně, například přes investiční programy, které jim zajistí občanství v jiné zemi. Takto v roce 2018 přesídlilo do Spojených států 67 tisíc lidí.

Nejčastěji se v souvislosti s nucenými návraty do Číny mluví o menšině Ujgurů, která je v zemi vystavena převýchově, mučení i nucené práci. Studie se však zabývá nucenými návraty etnických Číňanů. 

Čínští policisté v zahraničí

Peking má kromě nátlaku na rodinu i další způsoby, jak donutit často obviněné Číňany k návratu do vlasti. Využívá také agenty v zahraničí. Těmi mohou být podle organizace Safeguard Defenders například čínští policisté, kteří cestují pod turistickým vízem a na území cizího státu si zaplatí soukromé detektivy nebo někoho z čínské diaspory, aby vyvíjeli na dotyčného nátlak.

Bývalého realitního makléře z Wu-chanu Li Kanga takto navštívil v roce 2019 neznámý muž, který se vydával za agenta americké FBI. "Volal jsem do FBI a řekli mi, že nikoho neposlali," popisuje Li. "Celou tu dobu mi (čínští agenti) volali a varovali mě. Říkali, že si mě najdou, ať odejdu kamkoliv," dodává muž, který nyní žije ve Spojených státech. 

V jiném případě uprchlému Číňanovi tak dlouho klepali na dveře a okna neznámí muži, kterým odmítl otevřít, až po nich zůstal jen napsaný vzkaz: "Pokud budeš ochotný vrátit se do Číny, strávíš jen deset let ve vězení a tvoje žena a děti budou v bezpečí. Tím tahle záležitost skončí!"

Právník Kao Kuang-ťün, který se zabývá podobnými případy, ale tyto sliby rozporuje. Jednomu z jeho klientů například slibovali tři roky vězení, ale soud nakonec rozhodl o sedmi. "Lhaní je jejich strategie," líčí Kao.

"Zpráva doručená osobně v zemi, kde cíl bydlí, je účinnější než dvacet zpráv odeslaných z Číny. I když mnohokrát telefonujete, spíš 20minutový rozhovor mezi čtyřma očima přinutí podezřelého, aby se rozhodl pro návrat a přiznal se," říká také policista Li Kung-ťing.

K únosu došlo i v hotelu

Poslední nelegální taktikou nedobrovolných návratů, kterou studie popisuje, jsou únosy. Lidskoprávní aktivista Tung Kuang-pching strávil tři roky v čínském vězení poté, co se rozhodl utéct ze země do Thajska. Tam získal status uprchlíka a čekal na přesídlení do Kanady, když si pro něj přímo do detenčního centra přišli čínští policisté a před jejich thajskými kolegy ho zatkli a odvedli.

Následně se objevil zpět v Číně, bez jakýchkoliv oficiálních záznamů, že by kdy překročil hranici. 

Únos kanadského miliardáře čínského původu Siao Ťien-chua v roce 2017 zachytil dokonce kamerový systém hongkongského hotelu. Na záběrech je vidět, jak Siaa na kolečkovém křesle s dekou přehozenou přes hlavu odvádí šest mužů v civilu. Dodnes není jasné, co se s ním poté stalo.

Číňany v zahraničí se snaží přesvědčit k návratu do vlasti také členové organizace Fox Hunt, která spadá pod čínské ministerstvo pro vnitřní bezpečnost. Státní média jim přezdívají "lovci". Ti k přesvědčování využívají legální metody, kde je kromě dohody o vydávání zločinců mezi dvěma zeměmi také využívání příbuzných.

Čínská vládní data, ze kterých studie vychází, ukazují, že od roku 2014 do konce roku 2021 se třemi zmíněnými způsoby podařilo vrátit do země přes deset tisíc lidí ze 120 různých zemí. Autoři však dodávají, že toto číslo neukazuje celkový počet lidí, o které Peking usiluje. Jen z 80 případů, které studie konkrétně zmiňuje, byla úspěšná polovina.

Nátlaku na občany Číny v zahraničí si jsou vědomy i jednotlivé vlády. První případ zastrašování zaznamenala Austrálie v roce 2014, kdy stejně jako v jiných případech Peking nepostupoval skrze oficiální žádost o vydání. V roce 2017 zase čínská média oslavovala první úspěšný návrat hledané osoby z Evropy, konkrétně z Francie. Francouzská policie následně uvedla, že nevěděla, že čínští policisté v civilu operovali na jejím území, a Čína nikdy nepožádala o vydání obviněného. 

Video: Policisté v Kuang-si donutili čtyři lidi kvůli porušení opatření pochodovat před shromážděným davem

Úřady v provincii Kuang-si donutily čtyři lidi kvůli porušení opatření pochodovat před shromážděným davem | Video: Epoch Times
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 44 minutami

Na pochod Praha-Prčice se dnes po dvouleté pauze vydalo přes 17 500 turistů

Na trasy pochodu Praha-Prčice se dnes po dvouleté covidové pauze vydalo 17 508 turistů. První z nich vyrazili na trať už před 05:00. Po poledni se začali vracet účastníci kratších tratí a cyklisté. Před 13:00 zatím do cíle nedorazil žádný z účastníků nejdelší sedmdesátikilometrové trasy. Všichni se musí vrátit do dnešních 20:00.

Pořadatelé museli počet účastníků omezit kvůli výluce železničního provozu mezi Olbramovicemi a Chotovinami. Na trasy se tak vydali jen ti, kteří se dopředu elektronicky zaregistrovali, informovala za pořadatele Dana Horáková.

Letos se tak zájemci nemohli registrovat až na startu, jak byli zvyklí, pouze ukazovali QR kódy. "Potřebovali jsme zastropovat trasy, proto jsme registraci uzavřeli dva dny před pochodem. Kvůli rekonstrukcím železniční trati jsou trasy kyvadlové dopravy delší, posílili jsme i dopravu na jih," uvedla Horáková. Pořadatelé ocenili, že jim letos ubyla práce s penězi.

Trasy pro pěší měří od 23 do 70 kilometrů, přičemž nejdelší začíná v Praze. Část z 21 tras je vyhrazena pro cyklisty. "Cyklisti mají samostatné trasy od roku 2006, chtěli jsme zabránit nebezpečí, protože se míchali do tras pro pěší," doplnila Horáková.

Nejoblíbenější je dětská trasa z Votic dlouhá 23 kilometrů. "Využívají ji i senioři, kterým už to tolik nechodí. Vozíčkářská trasa začínala v Miličíně, vyrazilo na ni 98 vozíčkářů.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Hermannová se Štochlovou jsou na písku v Kusadasi ve čtvrtfinále

Plážové volejbalistky Barbora Hermannová s Marií-Sárou Štochlovou porazily na turnaji série Pro Tour Challenge v Kusadasi v prvním kole play off Italky Margheritu Bianchinovou a Claudii Scampoliovou 21:17, 23:21 a postoupily do čtvrtfinále. V tureckém přímořském středisku dosud neztratily ani set a zvýšily šance na účast na červnovém mistrovství světa v Římě.

České jedničky po vítězství ve skupině potvrdily dobrou formu i proti Italkám. První set získaly díky čtyřem bodům v řadě od stavu 17:17, ve vyrovnanější druhé sadě sice neproměnily tři mečboly, ale čtvrtou šanci na ukončení zápasu už využily. K vítězství si pomohly sedmi esy.

V odpoledním čtvrtfinále se Hermannová se Štochlovou utkají s osmým nasazeným německým párem Sandra Ittlingerová, Isabel Schneiderová. Bez ohledu na výsledek už je jasné, že při čtvrtém startu na okruhu vylepší společné maximum, kterým je květnové deváté místo z Dauhá. V Turecku neskončí hůř než páté.

Zdroj: ČTK
Další zprávy