Je to vlastně "luxusní problém", popisují situaci s nadbytkem vakcíny od společnosti AstraZeneca německá média i tamní prezident. V zemi teď podle deníku Bild leží nevyužitých až 1,4 milionu dávek.
Nová data přitom potvrzují, že vakcína omezuje nákazu koronavirem i u starších lidí, což se Berlín v minulosti zdráhal potvrdit a doporučoval ji jen lidem do 65 let. Teď německá očkovací komise postoj přehodnotila s odkazem na několik nových studií z Velké Británie.
Nově dostupná data potvrzují, že AstraZeneca snižuje riziko onemocnění covidem-19 u starších lidí úplně stejně jako "oblíbenější" vakcína od německo-amerického dua BioNTech/Pfizer. Konkrétně až o 70 procent u osob starších 70 let, a to už čtyři týdny po naočkování první ze dvou dávek. U lidí nad 80 let pak pravděpodobnost, že budou muset být hospitalizováni s covidem, klesá o 80 procent. Obdobná studie ze Skotska dokonce ukázala britskou vakcínu jako účinnější než Pfizer.
Jenže váhavost německých úřadů mezitím dopadla na důvěru v tuto vakcínu i mezi mladšími lidmi. "Pokud jde o očkování látkou Pfizer/BioNTech, jsou tu lidé i hodinu před termínem. U AstraZenecy to tak bohužel není," popsal situaci před několika dny Johannes Niessen, vedoucí zdravotnického úřadu v Kolíně nad Rýnem.
V Berlíně proto někteří politici navrhují dát zbylé vakcíny lidem bez domova, a bavorský premiér Markus Söder dokonce prohlásil, ať s ní zdravotníci "naočkují kohokoliv, kdo bude chtít". Nesmí se podle něj stát, že by "byť jediná dávka zbyla nebo musela být vyhozena". Podpořili ho i někteří další zemští premiéři.
Macron by ji bral
Podobné debaty vedou politici a experti i ve Francii. Tamní úřady hlásily na konci února jen 273 tisíc naočkovaných dávek AstraZenecy z celkem 1,7 milionu, které byly do země doručeny.
Prezident Emmanuel Macron britskou vakcínu v lednu popsal jako "kvazi-neefektivní" u starších osob. Nyní i on na veřejnost apeluje, aby neváhala. "Kdyby mi nabídli právě tuto vakcínu, bral bych ji," prohlásil Macron po schůzce lídrů Evropské unie minulý pátek.
Francie doporučení pro osoby nad 65 let přehodnotila tento týden, podobně jako Belgie. Státy tím reagují stejně jako Němci na nová data z Británie, kde se AstraZenecou očkuje bez věkového omezení už od loňského prosince.
Naopak v Kanadě zatím jasno nemají. První dávky dorazily do země teprve na začátku března a tamní úřady s doporučením pro seniory váhají. Informace o tom, že by vakcína byla nově vhodná i pro starší lidi, zatím nepřicházejí ani z Itálie, Švédska nebo Polska.
"Tahle studie je mnohem důležitější pro země mimo Velkou Británii než pro nás," řekl vedoucí jednoho z britských výzkumných týmů Adam Finn pro televizi BBC. "Tady jsou data, která dokazují, že můžete zachraňovat životy starších lidí tím, že jim dáte dávku AstraZenecy," vzkázal Finn na kontinent.
Změna očkovací strategie
Evropský lékový regulátor EMA ani český Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) žádné omezení věkem pro AstraZenecu nezavedl. Přesto měli čeští senioři a jejich příbuzní z očkování obavy. "Část (dávek) opravdu nebyla vyočkována (…), někteří lidé měli pocit, že se touto vakcínou nechtějí očkovat," prohlásil již dříve ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO).
"Obavy vycházely z toho, že skupina starších lidí byla v klinickém testování menší. (…) Nyní je potvrzeno, že vakcína funguje velmi dobře," říká s odkazem na data z nových studií virolog Pavel Plevka z výzkumného institutu CEITEC Masarykovy univerzity v Brně.
V rozhovoru pro Radiožurnál také doporučil změnit českou očkovací strategii. Bylo by podle něj vhodné plošně oddálit termín druhé dávky vakcíny AstraZeneca až na 12. týden po první, jak už v únoru doporučila Česká vakcinologická společnost. První dávku by tak mohlo dostat více lidí dříve. Stejně postupuje Velká Británie a podle kancléřky Angely Merkelové zvolí tuto cestu i Německo.
Nová zjištění by podle expertů mohla napravit pošramocenou reputaci vakcíny, která je levnější i snazší na přepravu a skladování než ta od konkurence. V Evropské unii ale stále doznívá ještě jeden spor, který kolem firmy vznikl. AstraZeneca totiž opakovaně oznámila, že nebude schopná dostát nasmlouvaným objemům dodávek a šéf společnosti Pascal Soriot prokazatelně lhal o smlouvách, které uzavřel s Bruselem. Vzniklo kvůli tomu podezření, že Soriot záměrně upřednostnil Británii před státy unie.
Evropská sedmadvacítka následně zakázala vývoz vakcín a komentátoři ve Spojeném království to vysvětlovali přetrvávajícím politickým napětím po loňském odchodu Británie z EU.
