Karlsruhe - Jde možná o nejdůležitější rozsudek od chvíle, kdy eurozóna upadla do hluboké krize. Ústavní soud v německém Karlsruhe ve středu řekne, zda německým zákonům neodporuje takzvaný fiskální pakt a Evropský stabilizační mechanismus (ESM).
Zasedání začalo v 10 hodin.
Do Karlsruhe hledí celá Evropa. Německo je totiž posledním státem eurozóny, jenž ESM ještě neratifikoval.
Případný záporný verdikt by tento záchranný fond, z něhož mají pomoc získávat země nejhůře stižené krizí, zablokoval.
Pokud by nezačal fungovat ESM a nevyšel ani záchranný plán, který minulý týden představila Evropská centrální banka, znamenalo by to jediné: pád eura.
Aktuálně.cz s pomocí výroků analytiků a analýz, publikovaných v evropských médiích, sestavilo možné scénáře toho, jakým směrem se bude Evropa ubírat, řeknou-li soudci v Karlsruhe projektu na záchranu evropských ekonomik jasné ano, ano s podmínkou, či jednoznačné ne.
Varianta 1: Jasné Ano
Po odloženém startu (původně měl běžet od 1. července) začne ESM v říjnu konečně fungovat. Bude v něm zhruba 800 miliard eur. Ty budou k dispozici zemím, které se dostanou do potíží. Na oplátku se zavážou, že provedou požadované reformy.
Ve všech zemích, které podepsaly pakt rozpočtové odpovědnosti - tedy všude v EU s výjimkou Česka a Británie, budou fungovat rozpočtové "brzdy", které státu znemožní, aby se neúnosně zadlužoval.
Finanční trhy se uklidní, úroky ze španělských a italských cenných papírů se přestanou nekontrolovatelně zvyšovat. Burzovní indexy porostou, posílí euro.
Jako svou výhru budou verdikt soudu v EU slavit německá kancléřka Angela Merkelová a její (spíše pravicoví) spojenci, kteří prosazují politiku škrtů. Merkelové to pomůže i vnitropoliticky a vnitrostranicky - umlčí své euroskeptické rivaly.
Pro německého ministra financí - mimochodem taktéž přesvědčeného zastánce ESM i unijního fiskálního paktu - bude "Ano" z Karlsruhe znamenat, že mu ze státní kasy odteče už tento rok 8,7 miliardy eur. A že se tím Německu paradoxně zvedne takzvané nové zadlužení. To staré činí 2,1 bilionu eur.
Varianta 2: Ano, ale...
To, jak se zatím rozhodování soudu vyvíjí (10. června si soudci vyžádali delší čas na jednání), ale podle německých médií spíš nasvědčuje tomu, že Karlsruhe bude mít k ESM a fiskálnímu paktu výhrady.
Bodů, v nichž může dát zapravdu stěžovatelům, je hned několik. Jmenujme třeba větší zapojení německých zákonodárců.
Soud si dále může vynutit, že se německý příspěvek do záchranného fondu ESM v budoucnu nebude za žádných okolností navyšovat a že zůstane na - v minulosti dojednaných - 190 miliardách eur. A to i v případě, kdy některý z přispěvatelů (nějaká jiná země) "vypadne" a v ESM nebude tolik peněz, kolik má.
Nic z toho kancléřku Merkelovou neohrozí. Jedno "Ale" by však přeci jen mohlo. A sice výhrada, že fiskální pakt neobsahuje klauzuli, která by signatářům umožňovala od smlouvy odstoupit.
Potíže s tím spjaté rozebral deník Süddeutsche Zeitung. "Byla to právě Angela Merkelová osobně, kdo v Bruselu neúnavně bojoval za to, aby se brzda proti dluhům stala - tak jako v Německu - součástí národní legislativy, a to závazně a neodvolatelně," vysvětluje, proč by bylo právě tohle "Ale" pro kancléřku "trapnou porážkou".
I tak se však analytici shodují, že hlavní je, aby dali soudci z Karlsruhe fondu i paktu zelenou, ať už s připomínkami, nebo bez nich.
"Pokud budou souhlasit, bude pokračovat úleva, která byla patrná v uplynulých dnech - euro posílí, dluhopisy jižních zemí vydělají," cituje rakouský list Die Presse Ulricha Leuchtmanna, experta Commerzbank.
Varianta 3: Ne
Pokud ve středu zazní z Karlsruhe rozhodné "Ne" (což podle německých novinářů není vzhledem k předchozím verdiktům moc pravděpodobné), bude to znamenat, že dosavadní koncept záchrany eura a stabilizace eurozóny selhal.
Podle nejčernějších scénářů by pak následovala panika na burzách, ztráta důvěry v eurozónu jako takovou, potažmo konec společné evropské měny.
Španělům, Italům, Řekům a možná i dalším zemím EU by nezbylo než vyhlásit státní bankrot, protože by neměli z čeho platit důchody nebo mzdy státních zaměstnanců.
Ti méně skeptičtí pak upozorňují na to, že zkrachovalý ESM by mohl alespoň z části nahradit záchranný program, který minulý týden představila Evropská centrální banka a který počítá s tím, že dluhopisy bude nakupovat i ECB.
Její šéf Mario Draghi ostatně jako by s eventualitou, že němečtí ústavní soudci mohou ESM odmítnout, dopředu počítal.
Jak si v úterý všimlo hned několik evropských novin, mluvil před týdnem ve Frankfurtu o tom, že vlády, které budou mít zájem o odkup svých dluhopisů, budou muset nejdříve zažádat o pomoc "buď z EFSF (záchranný fond, který funguje teď a z nějž čerpalo třeba Irsko), nebo jeho nástupce ESM".
"Pokud padne ESM, zůstane pořád ještě EFSF," upozornil i Andrew Bosomworth z německé odnože společnosti Pimco, která ve velkém obchoduje s bondy. "I když nemá tolik peněz jako ESM, i tento fond může na primárním trhu nakupovat dluhopisy zemí v nouzi," dodal.
