Berlín/Ankara – Dohoda Evropské unie a Turecka o navracení uprchlíků z Řecka funguje pět dní. Opravdu funguje? Shrňme si několik podstatných faktů z prvního týdne.
Proud běženců, kteří přicházejí do Německa přes jiné země, se výrazně snížil. "Nyní přichází v průměru méně než 200 lidí denně," řekl německý ministr vnitra Thomas De Maiziére. Loni na přelomu léta a podzimu a ještě na začátku listopadu to bylo v některých dnech přes deset tisíc osob.
Za první tři měsíce letošního roku požádalo v zemi o azyl 181 tisíc lidí. O dvě třetiny méně než v posledních třech měsících loňského roku, oznámil v pátek De Maiziére.
Hlavní překážkou pro zájemce o azyl v Německu či jiných zemích je zablokovaná makedonská hranice.
Objevily se informace, že turečtí pašeráci nyní nabízejí uprchlíkům jinou trasu, a to do Itálie.
Pro snížení počtu přicházejících žadatelů o azyl a pro fungování dohody EU-Turecko tak bude letos klíčové, zda se proud běženců nevydá místo do Řecka jiným směrem. Díky teplejšímu počasí bude delší cestování přes moře bezpečnější.
V Libyi podle některých odhadů čeká na pobřeží na cestu do Itálie a dále do Evropy až 200 tisíc lidí. Uvedl to například spolkový ministr pro ekonomickou spolupráci a rozvoj Gerd Müller (CSU). Libyjská vláda, která sídlí v Tripolisu, to ale označuje za přehnané.
Spokojenost s tím, že v prvních dnech jde vše dobře a dohoda vykazuje známky fungování, během týdne vyjádřila německá kancléřka Angela Merkelová a eurokomisař pro migraci Dimitris Avramopoulos.
Německá veřejnost ale podle nového průzkumu, zveřejněného listem Die Welt, optimismus nesdílí. 56 procent oslovených Němců nevěří, že dohoda bude fungovat, opačný názor má 39 procent z nich.
Ještě před měsícem, kdy se dohoda připravovala a složitě vyjednávala, jí věřilo 46 procent dotázaných.
Podmínka Ankary – obnovení rozhovorů o tureckém vstupu do Evropské unie – se Němcům podle průzkumu nezamlouvá. Jen 27 procent je pro, 68 procent proti.
Tady je třeba připomenout, že Angela Merkelová se mnoho let vyslovovala proti členství Turecka v Evropské unii. Prakticky celou dobu, co je premiérkou, tedy od roku 2005.
Řecko dnes ráno po denní pauze obnovilo deportace zpět do Turecka. Další desítky běženců nastoupily do lodí, které s řeckými policisty na palubě přeplouvají z ostrova Lesbos do tureckého přístavu Dikili.
Někteří migranti ale návrat odmítají, řecké úřady zatím proti nim nechtějí použít násilí. To se týká i provizorních táborů v Idomeni na makedonské hranici. Řekové je chtějí během několika dní zrušit, lidé z nich ale nechtějí odejít. Nevzdávají se šance, že se cesta na sever otevře.
Zatímco Syřanům Turecko umožní na svém území zůstat, pokud budou chtít, pro občany jiných zemí místo nebude. V noci na pátek schválil parlament zákon, který předpokládá repatriaci všech Pákistánců vrácených z Řecka.
To ale nemusí být snadná záležitost, protože loni Pákistán odmítl přijmout letadlo, na jehož palubě byli Pákistánci vyhoštění přímo z Německa. Údajně neměli v pořádku dokumenty a nebyla jasná jejich skutečná identita, tvrdil tehdy Islámábád.
Nejistotu ohledně naplňování dohody EU-Turecko ve čtvrtek přiživil turecký prezident Recep Erdogan. Pohrozil, že Ankara od ní odstoupí, pokud Unie nesplní svůj závazek do června zrušit vízovou povinnost pro turecké občany.
Tento požadavek naráží v České republice. Poslanecká sněmovna v červnu odhlasovala, že nesouhlasí se zrušením víz pro Turky.
