Německo navrhuje řešení turecké invaze: mezinárodní bezpečnostní zónu na severu Sýrie

ČTK ČTK
21. 10. 2019 23:39
Německo navrhlo vytvoření mezinárodní bezpečnostní zóny v severní Sýrii, která by zajistila ochranu civilistů i pokračování boje proti Islámskému státu. Německé stanici Deutsche Welle to dnes v rozhovoru sdělila německá ministryně obrany Annegret Krampová-Karrenbauerová s tím, že na kroku by se podílelo i Turecko a Rusko.
Turecká ofenziva na severovýchodě Sýrie
Turecká ofenziva na severovýchodě Sýrie | Foto: Reuters

"Můj návrh je, že ve spolupráci s Tureckem a Ruskem vytvoříme mezinárodně kontrolovanou bezpečnostní zónu," řekla Krampová-Karrenbauerová, která je rovněž předsedkyní vládní strany Křesťanskodemokratické unie (CDU). "Bezpečnostní zóna má za cíl pokračovat v boji proti ISIS (Islámskému státu), který v současnosti ustal. Zajistila by také stabilizaci regionu, aby v něm mohl být obnoven civilní život a aby se ti, co uprchli, se mohli dobrovolně vrátit," řekla ministryně. Dodala, že plán konzultovala s kancléřkou Angelou Merkelovou a předložila jej také západním spojencům.

Podle agentury Reuters je to poprvé, co německá vláda navrhuje vojenskou misi na Blízkém východě. Pokud by s návrhem souhlasila i Ankara a Moskva, od Berlína by se očekávalo vyslání vlastních vojáků do Sýrie. Zahraničněpolitický expert Roderich Kiesewetter k tomu již dříve poznamenal, že státy Evropské unie by do bezpečnostní a humanitární zóny vyslaly 30.000 až 40.000 vojáků.

Iniciativa Krampové-Karrenbauerové může podle Reuters způsobit nárůst napětí v rámci vládní koalice, kterou konzervativní CDU tvoří se sociálními demokraty (SPD). Ti jsou vůči přímému vojenskému angažmá Německa v Sýrii skeptičtí.

Spolková ministryně obrany, která je považována za možnou nástupkyni Merkelové v kancléřském úřadě, rovněž uvedla, že již nechce poslouchat německé politiky, kteří pouze vyjadřují znepokojení nad násilím v Sýrii, aniž by podnikli jakékoliv konkrétního kroky. Německo a jeho vládnoucí strany musí učinit víc, aby pomohli řešit mezinárodní krize, řekla Krampová-Karrenbauerová.

Ankara zahájila ofenzivu na severu Sýrie 9. října. Tvrdí, že cílem operace je vyčistit oblast u tureckých hranic od teroristů, za něž označuje kurdské milice YPG. Chce tam také vytvořit 30 kilometrů široké pásmo, kam hodlá převézt z Turecka velkou část ze 3,6 milionu syrských uprchlíků. Turecký útok následoval nedlouho po rozhodnutí Spojených států stáhnout ze severní Sýrie většinu svých vojáků.

Kurdové ve snaze čelit drtivé převaze Turecka uzavřeli dohodu se syrskou vládou o rozmístění jejích jednotek poblíž syrsko-turecké hranice. Své vojáky do severní Sýrie následně poslalo i Rusko, které stojí na straně syrského prezidenta Bašára Asada.

Do úterního večera platí v oblasti pětidenní příměří, které s Tureckem vyjednaly Spojené státy.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 14 minutami

Šampionka Roland Garros Barbora Krejčíková už má jistý premiérový start na tenisovém Turnaji mistryň. Hrát bude i čtyřhru s Kateřinou Siniakovou.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 36 minutami

Obhájci Babiše a Mayerové se seznámili se spisem k Čapímu hnízdu. O dalším postupu rozhodne státní zástupce Šaroch

Obhájci premiéra Andreje Babiše (ANO) a jeho někdejší poradkyně Jany Mayerové (nyní Nagyové) se v pondělí seznámili s doplněným trestním spisem v dotační kauze Čapí hnízdo. Uvedl to Deník N. Policie předala doplněný spis  Městskému státnímu zastupitelství v Praze, konkrétně státnímu zástupci Jaroslavu Šarochovi k rozhodnutí o dalším postupu.

Babiš i Mayerová jsou v souvislosti s udělením padesátimilionové dotace na stavbu farmy Čapí hnízdo obviněni z poškození finančních zájmů Evropské unie a z dotačního podvodu. Vinu dlouhodobě odmítají.

"Už jsme se dnes seznámili se spisem Čapí hnízdo. Pro nás se nic nezměnilo a nic nového jsme se nedozvěděli. Seznamovali jsme se s tím zhruba hodinu," řekl Deníku N Babišův advokát Josef Bartončík, který spolu se svým bratrem Michaelem hájí oba obviněné.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Nesrovnalosti i "atmosféra strachu", kritizuje volby v Rusku Evropská unie

Evropská unie v pondělí odsoudila "atmosféru zastrašování" v souvislosti s parlamentními volbami v Rusku a poukázala na četné nesrovnalosti při hlasování, na které upozorňovali nezávislí pozorovatelé. Polsko zase označilo za protiprávní skutečnost, že do ruské Státní dumy mohli volit i lidé z východní Ukrajiny, což zkritizovala také EU. Podle Británie průběh voleb, po nichž si dvoutřetinovou ústavní většinu v dolní komoře ruského parlamentu udrží vládní strana Jednotné Rusko, svědčí o vážném omezování demokratických svobod v Rusku.

"To, co jsme viděli před volbami, byla atmosféra zastrašování všech nezávislých kritických hlasů," řekl na tiskovém brífinku mluvčí šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella. "Nebyli u toho žádní nezávislí mezinárodní pozorovatelé, takže je velmi obtížné zjistit, jak volby skutečně dopadly," dodal mluvčí Peter Stano. Od místních nezávislých pozorovatelů však má EU podle Stana indicie svědčící o "četných nesrovnalostech" při hlasování. Borrell se má podle něj tento týden sejít s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem na okraj zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Řecké úřady začaly přemisťovat stovky migrantů do nového tábora na ostrově Samos. Má kapacitu 3000 lidí

Řecké úřady začaly přemisťovat stovky migrantů do nového uprchlického táboru na ostrově Samos. Informovala o tom agentura AFP. Řecký ministr pro migraci Notis Mitarakis prohlásil, že do tábora bude zpočátku umístěno zhruba 500 lidí z provizorního tábora u vesnice Vathy. Nový tábor, který byl financován z prostředků z Evropské unie, má kapacitu až 3000 lidí.

Tábor má rozlohu 12.000 metrů čtverečních a obklopuje ho vysoký plot s ostnatým drátem. Nachází se na relativně odlehlé části ostrova Samos. U vstupů jsou umístěny detektory a skenery. "Někteří si myslí, že se jedná o vězení, ale já nejsem toho názoru," řekl agentuře AFP jeden z migrantů. Od nového tábora si slibuje zvýšení kvality života, ve starém táboře totiž podle něj panovaly špatné hygienické podmínky.

V novém táboře panuje režim "omezeného pohybu". Migranti mohou pobývat mimo tábor denně od 8 do 20 hodin. Někteří z nich však nemohou tábor opustit vůbec. Jedná se například o osoby, které čekají na vyhoštění. Tento režim kritizují organizace na ochranu práv migrantů.

Starý uprchlický tábor ve vesnici Vathy měl kapacitu zhruba 700 lidí, v minulých letech tam v jeden moment pobývalo ale i desetkrát více lidí. Řecko za to čelilo kritice ze strany mezinárodních organizací. Za finanční pomoci Evropské unie se řecká vláda rozhodla vybudovat na pěti ostrovech, na které směřuje největší počet uprchlíků z tureckých břehů, nová zařízení. Náklady na vybudování nového tábora na ostrově Samos dosáhly 43 milionů eur (přes jednu miliardu korun).

Zdroj: ČTK
Další zprávy