Německo navrhuje řešení turecké invaze: mezinárodní bezpečnostní zónu na severu Sýrie

ČTK ČTK
21. 10. 2019 23:39
Německo navrhlo vytvoření mezinárodní bezpečnostní zóny v severní Sýrii, která by zajistila ochranu civilistů i pokračování boje proti Islámskému státu. Německé stanici Deutsche Welle to dnes v rozhovoru sdělila německá ministryně obrany Annegret Krampová-Karrenbauerová s tím, že na kroku by se podílelo i Turecko a Rusko.
Turecká ofenziva na severovýchodě Sýrie
Turecká ofenziva na severovýchodě Sýrie | Foto: Reuters

"Můj návrh je, že ve spolupráci s Tureckem a Ruskem vytvoříme mezinárodně kontrolovanou bezpečnostní zónu," řekla Krampová-Karrenbauerová, která je rovněž předsedkyní vládní strany Křesťanskodemokratické unie (CDU). "Bezpečnostní zóna má za cíl pokračovat v boji proti ISIS (Islámskému státu), který v současnosti ustal. Zajistila by také stabilizaci regionu, aby v něm mohl být obnoven civilní život a aby se ti, co uprchli, se mohli dobrovolně vrátit," řekla ministryně. Dodala, že plán konzultovala s kancléřkou Angelou Merkelovou a předložila jej také západním spojencům.

Podle agentury Reuters je to poprvé, co německá vláda navrhuje vojenskou misi na Blízkém východě. Pokud by s návrhem souhlasila i Ankara a Moskva, od Berlína by se očekávalo vyslání vlastních vojáků do Sýrie. Zahraničněpolitický expert Roderich Kiesewetter k tomu již dříve poznamenal, že státy Evropské unie by do bezpečnostní a humanitární zóny vyslaly 30.000 až 40.000 vojáků.

Iniciativa Krampové-Karrenbauerové může podle Reuters způsobit nárůst napětí v rámci vládní koalice, kterou konzervativní CDU tvoří se sociálními demokraty (SPD). Ti jsou vůči přímému vojenskému angažmá Německa v Sýrii skeptičtí.

Spolková ministryně obrany, která je považována za možnou nástupkyni Merkelové v kancléřském úřadě, rovněž uvedla, že již nechce poslouchat německé politiky, kteří pouze vyjadřují znepokojení nad násilím v Sýrii, aniž by podnikli jakékoliv konkrétního kroky. Německo a jeho vládnoucí strany musí učinit víc, aby pomohli řešit mezinárodní krize, řekla Krampová-Karrenbauerová.

Ankara zahájila ofenzivu na severu Sýrie 9. října. Tvrdí, že cílem operace je vyčistit oblast u tureckých hranic od teroristů, za něž označuje kurdské milice YPG. Chce tam také vytvořit 30 kilometrů široké pásmo, kam hodlá převézt z Turecka velkou část ze 3,6 milionu syrských uprchlíků. Turecký útok následoval nedlouho po rozhodnutí Spojených států stáhnout ze severní Sýrie většinu svých vojáků.

Kurdové ve snaze čelit drtivé převaze Turecka uzavřeli dohodu se syrskou vládou o rozmístění jejích jednotek poblíž syrsko-turecké hranice. Své vojáky do severní Sýrie následně poslalo i Rusko, které stojí na straně syrského prezidenta Bašára Asada.

Do úterního večera platí v oblasti pětidenní příměří, které s Tureckem vyjednaly Spojené státy.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Litevský prezident dal milost dvojici ruských špionů

Litevský prezident Gitanas Nauséda dal milost dvojici ruských občanů, kteří byli v Litvě předloni odsouzeni za špionáž. Podle agentury AFP informoval prezidentský úřad. Nauséda tak otevřel cestu k možné výměně špionů s Moskvou.

Litevská média s odvoláním na nejmenované zdroje informovala, že Rusové Nikolaj Filipčenko a Sergej Mojsejenko by mohli být vyměněni za Aristidise Tamošaitise a Jevgenije Mataitise.

Filipčenko si v litevském vězení odpykává desetiletý trest za pokusy zverbovat pracovníky litevské rozvědky k instalování odposlechu v rezidenci bývalé prezidentky Dalie Grybauskaitéové a Mojsejenko trest v délce deseti a půl roku za to, že dodával Rusku informace o činnosti litevské armády.

před 1 hodinou

Kvůli silnému větru nejezdí od rána kabinová lanovka na Ještěd

Kvůli silnému větru nejezdí od rána kabinová lanovka na Ještěd v Liberci. Vítr na horní stanici dosahuje 90 kilometrů v hodině, přípustných je přitom 58 km/h, pak už je provoz nebezpečný. Podle prognóz počasí zřejmě nebude možné kvůli větru jezdit po celý den, řekl přednosta lanovky Vladimír Štěpán.

Kabinová lanovka na Ještěd je oblíbenou turistickou atrakcí, v provozu je přes 85 let. V minulosti stávala kvůli větru zhruba dvakrát až třikrát za rok. V posledních letech ale větrných dnů přibývá.

Silný vítr fouká v pátek také v Jizerských horách a Krkonoších, další problémy ale hlášeny nejsou. Meteorologové vydali na dnešek výstrahu, vítr může na horách dosáhnout v nárazech 70 až 90 kilometrů v hodině.

Další zprávy