Německo bude zachraňovat euro. Zákon podepsal prezident

Zahraničí ČTK Zahraničí, ČTK
22. 5. 2010 18:40
Po dvojitém souhlasu obou komor německého parlamentu podepsal zákon i Horst Köhler.
Německý prezident Horst Köhler. Nadějné vyhlídky?
Německý prezident Horst Köhler. Nadějné vyhlídky? | Foto: BPA

Berlín - Německý prezident Horst Köhler podepsal zákon, který umožní, aby německá ekonomika přispěla k záchrannému plánu pro eurozónu v celkové výši 750 miliard eur (přes 19 bilionů Kč). Informovala o tom jeho prezidentská kancelář.

Zákon již v pátek schválil německý parlament. Německo tak jako první člen eurozóny odsouhlasilo, že v případě potřeby poskytne zemím, které by se kvůli svým dluhům dostaly do rizika platební neschopnosti, úvěrové garance až na 148 miliard eur.

Německý příspěvek ve středu obhajovala kancléřka Angela Merkelová. Zdůvodňovala ho nutností bránit euro, protože to je podle ní "v nebezpečí". Merkelová se snaží o prospěšnosti plánu přesvědčit rozzlobenou německou veřejnost, která se ostře staví proti pomoci zemím, které žily nad poměry.

Odpůrci se však nacházejí i v politických řadách. Spolkový poslanec za CSU Peter Gauweiler již podle Frankfurter Allgemeine Zeitung podal stížnost k ústavnímu soudu.

Němečtí poslanci již před dvěma týdny odhlasovali, že jejich země přispěje částkou 22,4 miliardy eur k záchrannému plánu Řecka.

Finance pro oba dva plány budou pocházet jednak z členských zemí eurozóny, ale i z Mezinárodního měnového fondu. Ten na záchranu Řecka přispěje 30 miliardami eur, na záchranný účet pro euro, kde se má celkem shromáždit 750 miliard eur, pak přidá 250 miliard.

Mladší z obou plánů vznikl v reakci na řeckou krizi a má zabránit jejímu rozšíření na další jihoevropské členy eurozóny, především na Španělsko, které krize poškozuje nejvíc. Cílem vytvoření záchranného konta je stabilizace eura a finančních trhů, které na nejistotu v eurozóně velmi citlivě reagují například zvyšováním úroků z dluhopisů zadlužených států i pádem akcií.

 

Právě se děje

před 26 minutami

Rada: Při přípravě rozpočtu nebyly respektovány základní zásady

Kvalita přípravy státního rozpočtu byla letos významně narušena nerespektováním základních zásad, jako je úplnost a reálnost rozpočtové dokumentace. Důvodem je mimo jiné to, že s návrhem státního rozpočtu na příští rok se schodkem 320 miliard korun současně Poslanecká sněmovna schválila významné úpravy daní. S nimi přitom návrh rozpočtu nepočítá. Vyplývá to z pravidelné čtvrtletní zprávy o stavu veřejných financí a nastavení rozpočtové politiky, kterou dnes zveřejnila Národní rozpočtová rada.

Ta zároveň zopakovala, že na základě dostupných dat bylo letní zvýšení schodku letošního rozpočtu na 500 miliard korun nadměrné. Ke konci listopadu skončil rozpočet ve schodku 341,5 miliardy korun.

Národní rozpočtová rada je nezávislý odborný orgán, jehož hlavním posláním je vyhodnocovat, zda stát a další veřejné instituce dodržují pravidla rozpočtové odpovědnosti daná zákonem. Radě nyní předsedá ekonomka Eva Zamrazilová.

Zdroj: ČTK
Další zprávy