Extrémně vysoká očekávání. Německo povede EU v kritickém čase po úderu pandemie

ČTK ČTK
29. 6. 2020 14:03
Očekávání silné vůdčí role a snahy sjednotit členské země Evropské unie v době hospodářské krize budí mezi bruselskými politiky a diplomaty nastávající německé předsednictví v evropském bloku. Německo se ve středu na půl roku chopí vedení EU s cílem co nejdříve dospět k dohodě o společném záchranném fondu.
Angela Merkelová.
Angela Merkelová. | Foto: Reuters

Unijní činitelé a diplomaté se shodují, že na nejlidnatější zemi EU, která je zároveň nejsilnější ekonomikou bloku, vyšlo rotující předsednictví v době, kdy unie potřebuje vyvést z krize způsobené zejména pandemií covidu-19.

"Obecná očekávání vkládaná do německého předsednictví jsou extrémně vysoká," řekl listu Financial Times německý šéf nejsilnější europarlamentní skupiny lidovců Manfred Weber. Zatímco končící chorvatské předsednictví podle diplomatů i kvůli karanténním opatřením nesehrálo příliš aktivní roli, Německo bude patrně mnohem viditelnější.

Kancléřka Angela Merkelová již dala najevo, že by ještě v červenci ráda viděla dohodu o 750 miliardách eur (asi 20 bilionů korun), které Evropská komise doporučuje poskytnout ekonomikám zasaženým koronavirovým výpadkem. Základ projektu tvoří německo-francouzský návrh a právě společná snaha obou zemí podtržená dnešní schůzkou Merkelové s prezidentem Emmanuelem Macronem podle diplomatů předznamenává aktivní ráz německého předsednictví.

"Vyjednávání o fondu a o budoucím rozpočtu může z velké části stát na Německu, protože (předseda Evropské rady Charles) Michel vůbec nemá silnou pozici," řekl jeden z diplomatů. Michel, jehož hlavním úkolem je zprostředkování kompromisů mezi lídry členských zemí, podle něj přestal být aktivní po dosud posledním fyzickém summitu v únoru, kdy skončilo ještě "předkrizové" dohadování o sedmiletém rozpočtu neúspěchem. Merkelová, jejíž politice podle mnoha bruselských činitelů dodala koronavirová krize nový impulz, proto může sehrát aktivnější roli, než jaká běžně hlavám předsednických zemí náleží.

Kancléřka sice patří k těm unijním lídrům, kteří s ohledem na koronavirus prosazují opatrnější návrat k osobním jednáním, podle diplomatů si však Německo uvědomuje nemožnost dosáhnout shody na zásadních tématech prostřednictvím videokonferencí. Proto se od července začnou postupně sjíždět ministři opět k dříve běžným jednáním do Bruselu. Již v týdnu před summitem naplánovaným na 17. a 18. července budou osobně jednat šéfové diplomacií unijních států.

Německá vláda mezi své další priority vedle dokončení brexitových rozhovorů či digitalizace ekonomiky řadí také boj proti klimatickým změnám. Zatímco Evropská komise považuje klimatickou šetrnost za zásadní kritérium pro čerpání peněz ze zmíněného záchranného fondu, vlády některých, zvláště východoevropských zemí včetně české mají k této věci rezervovanější přístup. Berlín však dal najevo, že hodlá aktivně prosazovat rychlý přechod k ekologicky odpovědnému hospodářství i za pomoci unijních peněz.

"Pokud jste Německo a máte jako spojence Francii, určitě můžete posunout věci kupředu," míní analytička bruselského institutu European Policy Centre Sophie Pornschlegelová, podle níž může Berlín právě prostřednictvím rozpočtu na období 2021 až 2027 a fondu obnovy prosazovat ekologická témata. Cíle německého předsednictví jsou v této oblasti dva: zprostředkovat do konce roku shodu členských zemí na zpřísnění emisních cílů pro rok 2030 a na normě, která stanoví podmínky, jak do poloviny století dosáhnout takzvané uhlíkové neutrality, tedy rovnováhy mezi emisemi uhlíku a jejich pohlcováním z atmosféry.

Video: Němci posílají do karantény statisíce lidí. Koronavir se šíří z obřích jatek

Statisíce obyvatel okresu Gütersloh v nejlidnatější spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko čekají nejméně týden přísná karanténní opatření. | Video: Reuters
 

Právě se děje

před 18 minutami

Odveta za francouzskou digitální daň, USA mohou uvalit 25procentní clo

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa dnes oznámila dodatečná 25procentní cla na zboží dovážené z Francie v hodnotě 1,3 miliardy dolarů (přes 30 miliard Kč) jako odvetu za francouzskou digitální daň. Zavedení těchto cel však odkládá o 180 dnů, aby tak poskytla čas na vyřešení sporu.

Americký obchodní zmocněnec Robert Lighthizer uvedl, že francouzská digitální daň se nespravedlivě soustředí na americké podniky působící v oblasti digitálních technologií. Ohlášená cla se podle něj týkají například francouzské kosmetiky a kabelek.

Francouzský parlament schválil tříprocentní digitální daň loni v červenci. Letos v lednu se však Francie dohodla s USA na příměří, podle kterého Paříž odloží výběr digitální daně na konec roku a Washington na oplátku prozatím nezavede odvetná cla.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Klub z Amiens neuspěl se žalobou proti sestupu z ligy

Francouzský fotbalový klub SC Amiens neuspěl u nejvyššího správního soudu se žalobou proti sestupu z první ligy. Jeho prezident Bernard Joannin nevyloučil, že podnikne další právní kroky, klub se ale zároveň začal připravovat na start v druhé nejvyšší soutěži. Elitní ligu musel tým z Amiens opustit poté, co v době předčasného ukončení sezony deset kol před koncem kvůli pandemii koronaviru figuroval v tabulce na sestupové pozici.

Podle odborného posudku bude sestup pro klub znamenat ztráty ve výši 44 až 55 milionů eur. Joannin prohlásil, že soudce ignoroval jeho argumenty, a zvažuje další odvolání s cílem vybojovat náhradu škody.

Společně s Amiens sestoupilo i Toulouse. Oba kluby proti tomu neúspěšně protestovaly. Sestup mezitím zpečetilo i valné shromáždění ligy LFP, na němž se většina klubů vyslovila pro to, aby i v příští sezoně hrálo Ligue 1 jen dvacet týmů a ne dvaadvacet.

Další zprávy