Atény - Velké pobouření v německé vládní koalici vzbudil fakt, že mezi těmi, kdo na centrálním aténském náměstí Syntagma v úterý protestovali proti návštěvě kancléřky Angely Merkelové, byl také šéf strany Die Linke (Levice) Bernd Riexinger.
Ten svou účast na mnohatisícové demonstraci odůvodnil tím, že politika, kterou vůči Řecku uplatňuje Merkelová "poškozuje německé daňové poplatníky".
Odsouzení se Riexingerovi dostalo jak z pravé, tak i z levé části politického spektra.
"Je bezprecedentní, že protiněmeckých protestů v Aténách zneužije předseda strany zastoupené v Bundestagu k tomu, aby vystupoval proti zájmům vlastní země," řekla v rozhovoru s deníkem Passauer Neue Presse předsedkyně poslaneckého klubu Křesťansko-sociální unie (CSU) Gerda Hasselfeldtová.
Kritiku si šéf německé levice vyslechl i od sociálnědemokratického předsedy Evropského parlamentu Martina Schulze.
Podle Riexingera ale Merkelová přispívá k tomu, že se dále utlumuje hospodářský potenciál Řecka, což poškozuje daňové poplatníky ve Spolkové republice, která je největším věřitelem těžce zadlužené země.
"Když Řecko nenajde cestu ven z krize, pak jsou peníze (které Atény ve formě půjčky dostaly) pryč," zdůraznil Riexinger.
Řecko šetří, dluh ale roste
Merkelová přicestovala do Atén na svoji vůbec první návštěvu od začátku řecké krize a pravý smysl cesty se stal předmětem řady spekulací včetně těch, že kancléřka sondovala u Samarase, za jakých podmínek by byla jeho země ochotna opustit eurozónu.
To ale Merkelová odmítá s tím, že vláda v Berlíně má velký zájem na tom, aby Řecko zůstalo součástí bloku zemí používajících společnou evropskou měnu.
Situace v zemi stižené pět let trvající recesí ale zůstává prekérní.
Navzdory tomu, že soukromí věřitelé Řecku v březnu odpustili dluh ve výši 107 miliard eur, řecké vlády přijaly v posledních třech letech celou řadu úsporných balíčků, díky nimž se průměrná mzda snížila ve státním sektoru přibližně o jednu třetinu, a celkové zadlužení země stále roste.
Mohou za to v prvé řadě neustále klesající daňové příjmy. Zatímco před pěti lety hrubý domácí produkt země činil 215 miliard eur, letos klesne pod 170 miliard. Daňové výnosy tak jsou v řadě sektorů až o dvacet procent nižší než loni.
Samarasova vláda ve snaze snížit více než šestiprocentní deficit státního rozpočtu připravuje na příští období další škrty, na základě kterých příjmy obyvatelstva ještě více klesnou.
Mezinárodní měnový fond (MMF) proto řeckého premiéra upozornil, že musí přijmout dodatečná opatření, protože pouhé škrty k nastartování hospodářského růstu nevedou.
Řekové převedli do zahraničí 250 miliard
Podle MMF tak tempo snižování řeckého dluhu bude mnohem nižší než to, na jakém se Atény dohodly se svými zahraničními věřiteli. Příští rok má na základě středeční zprávy předložené fondem zadlužení země vzrůst na 182 procent HDP a až za dalších pět let klesne na úroveň 153 procent.
Podle dohod uzavřených s EU, MMF a Evropskou centrální bankou měl přitom dluh v roce 2017 činit 137,3 procenta.
Šéfka fondu, někdejší francouzská ministryně financí Christine Lagardeová, proto opětovně vybídla Samarasovu vládu, ať se snaží zabránit úniku kapitálu do zahraničí a přijme další opatření proti daňovým podvodům.
Řečtí daňoví kontroloři teď zkoumají podezřelé transfery v případě více než padesáti tisíc fyzických i právnických osob, které v letech 2009 až 2011 převedly do zahraničí částky přesahující sto tisíc eur. Jako příklad zjevného daňového podvodu zmínili případ řeckého zahradníka, který udal roční příjem ve výši 2270 eur, do zahraničí ale převedl více než dvanáct milionů eur nejasného původu.
Podle profesora ekonomie z Univerzity v Portsmouthu Konstantinose Vergose mají Řekové v zahraničí uloženo na dvě stě padesát miliard z velké části nezdaněných eur.
