reklama
 
 

Největší "kaňka" na předsednictví? Václav Klaus

29. 6. 2009 13:05
Analýza : Brusel je rád, že Čechy střídají švédští profíci

Analýza - Češi končí, Švédové nastupují... a Evropská unie si po půl roce zhluboka oddechla. Tak nějak vyznívá většina zahraničních komentářů, které hodnotí působení Česka coby předsednické země EU.

Českých "předsednických přehmatů" bylo víc než dost. Šéfovat evropskému kolosu v době hospodářské krize by ale nadělalo vrásky i zkušeným unijním matadorům.

Ani pád české vlády - byť uprostřed unijního předsednictví - nebyl takovou katastrofou, jak se zpočátku zdálo.

A tak jediné, co Evropané Čechům opravdu zazlívají, je, že nedokázali přimět svého prezidenta, aby si aspoň po dobu, kdy Česko vládne EU, vybral "oddechový čas" a přestal útočit na Evropskou unii.

Česko? Nestabilní a nespolehlivé

"V Evropské unii je cítit úleva," napsal o konci českého předsednictví německý ekonomický deník Handelsblatt. Po měsících chaosu se v Bruselu těší na švédskou "stabilitu a spolehlivost", která Čechům v čele EU chyběla.

"Konečně se k veslu dostávají profesionálové," napsal o střídání stráží deník Tageszeitung.

Podle listu Financial Times se v Unii hned tak nezapomene třeba na výrok expremiéra Mirka Topolánka, který ohodnotil snahu Baracka Obamy mírnit dopady ekonomické krize jako "cestu do pekel".

Pozor na to, co říká, si nedával ani Topolánkův mluvčí - a tudíž de facto i mluvčí zemí EU - Jiří František Potužník. V době izraelské ofenzívy v Gaze, kdy umírali civilisté, prohlásil, že se Izrael pouze brání.

Jiná média připomínají českou vnitropolitickou zákopovou válku a předčasný konec Topolánkovy vlády. "Je to neobvyklé, ne-li ojedinělé," komentoval dění v Česku coby předsednické zemi Frank-Walter Steinmeier, šéf německé diplomacie a kandidát na kancléře.

Zlobivá Francie

To další zahraniční politici si takové servítky nebrali. Čechy nejvíce rozzlobil francouzský prezident Nicolas Sarkozy.

Sarkozy se netajil názorem, že Unie potřebuje v tak těžké době úplně jiné vedení. Nejlépe to francouzské, které evropské sedmadvacítce šéfovalo těsně před Českem.

Samotné Francouze ale - stejně tak jako ostatní Evropany - spory mezi Topolánkem a Sarkozym nezajímaly.

Podle Jeana-Pierra Tailleura, autora knihy o francouzských médiích, se o politice českého předsednictví během uplynulého půlroku ve Francii téměř nemluvilo a nepsalo. "Více než cokoliv jiného dominovala lhostejnost," řekl Aktuálně.cz.

"Zahraniční komentátor veřejnoprávního rádia France Inter, nejposlouchanější stanice ve Francii, která informuje o mezinárodněpolitickém dění, o českém vedení EU mluvil jen jednou. A to když padl Topolánkův kabinet," uvedl Tailleur.

"Názor Paříže na způsob, jakým její středoevropský následovník řídil operace v Bruselu, teď zdaleka není tak negativní, jak by se mohlo zdát," upozorňuje.

Kritika českého prezidenta

Na to, že se během českého předsednictví vyměnila v Praze vláda, si v Evropě - s výjimkou bruselských úředníků - už teď vzpomene málokdo.

Má tedy pravdu exministr Alexandr Vondra, když tvrdí, že si Evropané Čechy po půl roce šéfování EU spojí leda tak s kontroverzní plastikou Entropa? Ne tak docela.

"Češi a vedení EU? Napadá mě jen, že to moc nejde dohromady," říká Erik Lems, student z Amsterodamu. "Evropský parlament byste nejradši zrušili, protože se prý chová jako za totality," naráží na projev českého prezidenta Václava Klause ve Štrasburku, při němž europoslanci houfně opustili své poslanecké lavice.

"To, co se dělo u vás doma kolem vlády, nedělalo dobrý dojem. Ale takhle prostě funguje demokracie," tvrdí i Rolf Kirchfeld, penzionovaný bankéř z Hamburku. "Mnohem víc mi vadilo, co předváděl prezident Klaus."

Klausovo vystoupení ve Štrasburku Němce podle něj velmi pobouřilo. "Všichni přece víme, jaké má názory. Ale alespoň tenhle půlrok, kdy Česko Unii předsedalo, se mohl držet zpátky," říká.

Mimochodem - v komentářích, které české předsednictví hodnotí, se jméno Klaus objevuje minimálně stejně často jako jméno Topolánek. Kritika Václava Klause je ale ostřejší. Může za to nejen už zmiňované vystoupení v europarlamentu, ale i vytrvalé odmítání podepsat Lisabonskou smlouvu.

autor: Zuzana Kleknerová | 29. 6. 2009 13:05

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama