"Mám dva hlavní úkoly," říká o svém zařazení v armádě. "Jsem střelec pěchoty, mojí základní výbavou je kalašnikov. Pracuji také v leteckém průzkumu a obsluhuji drony," popisuje. Od začátku války sloužil na několika místech. Nejprve bojoval v Záporožské oblasti, na podzim se účastnil protiofenzivy u Charkova, teď je na severu v Luhanské oblasti.

Nejtěžší chvíle prožíval v lednu. "Na pozici padlo několik kluků z naší jednotky. Byla to velká ztráta. Je těžké jít na místa, kde padli kamarádi. Přijít tam a vidět je mrtvé. Na to si nejde zvyknout," říká.

Související

Ruští okupanti v Melitopolu jsou nervózní z partyzánů. Podle svědků hlídají i kanály

A jak zvládá strach? "Nejde ho úplně ovládnout. Je potřeba se soustředit na splnění úkolu. Na to, co člověk má udělat," nabízí řešení, o kterém mluví vojáci už léta - za druhé světové války, ve Vietnamu či Afghánistánu. "Strach nejde necítit, je potřeba s ním pracovat," uvádí.

Nejtěžší boje se nyní vedou o Bachmut a Marjinku na východě Ukrajiny, kde obránci odrážejí ruské útoky. Rusko od začátku války přišlo o více než 188 tisíc zabitých a zraněných vojáků, tvrdí ukrajinské velení. Číslo však nelze bezprostředně ověřit z nezávislých zdrojů. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj navíc po ruském ostřelování civilních objektů požaduje přitvrzení mezinárodních sankcí proti Moskvě.

Jeho armádě a jednotkám teritoriální obrany pomáhají v zázemí i v zahraničí dobrovolníci. Sbírají peníze na auta, zbraně, potraviny nebo lékařské vybavení. Se všemi základními věcmi je v současné fázi války podle Ihora situace dobrá.

Zásobování v bojové linii se však u různých jednotek liší. "My problém nemáme, na pozicích je ale někdy jídla méně, kvůli ostřelování bývá složité tam zásoby přivézt. Je to nebezpečné," říká Ihor a připomíná, že s léky se situace ve srovnání se začátkem války zlepšila.

Autor fotografie: Twitter Serhije Fiščuka (foto použito s jeho souhlasem)

Rozhovory Aktuálně.cz s ukrajinskými vojáky v zákopech

• Vyrůstal v Praze, teď bojuje na frontě. Skoro jsem přestal slyšet, říká Bohdan Patel.
• Vadim Adamov přímo z Bachmutu: Rusy kosíme palbou. Vrhají na nás další lidi
• Kulometčík Serhij Fiščuk o životě na frontě: Nepřítele sleduji v zaměřovači
• Vladislav Tovtin: V rukách střídáme lopaty a zbraně. Pomáhá mi káva

Optimisticky vidí i vyzbrojení ukrajinského vojska. Evropské země, Spojené státy a Kanada posílají zbraně, Kyjev se tak může připravovat na protiofenzivu s cílem vytlačit okupanty ze svého území. "S ručními zbraněmi problém není, díky Bohu jich je docela dost. Potřebovali bychom více granátometů a minometů. A dělostřelecké munice," popisuje voják. "Dost kluků už má výzbroj od zemí NATO. Alespoň co jsem měl možnost vidět," dodává.

Předchozí rozhovory s ukrajinskými vojáky ukázaly, že někteří bojují kromě nepřítele také s únavou a nedostatkem spánku. "Pro mě to není takový problém. Za normálních okolností máme rotaci, střídáme se. Ale na pozicích, samozřejmě, žádný spánek a odpočinek není. Hlavně tam, kde nepřítel pořád útočí, v Bachmutu nebo Vuhledaru," dává příklad.

Situaci v donbaském městě Bachmut popisují experti z amerického Institutu pro studium války jako složitou. Žoldnéři z ruské Wagnerovy skupiny pronikli za železnici, která jej přetíná od severu k jihu. Ukrajinští obránci ovládají už jen západní část města a podnikají protiútoky, aby zatlačili Rusy od zásobovacích cest.

Ihor poskytl rozhovor v den, kdy mu končilo volno v Charkově a vracel se na frontovou linii. I tam si někdy najde čas publikovat ironické příspěvky na Twitteru, kde má účet nazvaný Žlutá skvrna v pixelu (жовта пляма в пікселі). "Pokud si na nějaké akci se mnou chcete popovídat, neberte s sebou psy," píše nad fotografií s velkým psem v náručí.