Redakce se spojila přes sociální síť Telegram s ukrajinským vojákem Vadimem Adamovem, který bojuje na bachmutské frontě. Vzhledem k jeho nasazení a povinnostem bylo těžké najít termín, ve kterém by měl čas na rozhovor, ale nakonec se to podařilo.
"Jmenuji se Vadim Adamov. Jsem příslušníkem jednotky Seneca, která patří k 93. mechanizované brigádě ukrajinské armády. Mým úkolem je letecký průzkum, radiové odposlouchávání nepřítele a obsluha dronů a sebevražedných dronů. Velím pětičlennému týmu," říká voják.
Jeho obvyklý "pracovní" den je podle něj vzhledem k jeho zařazení jiný než den vojáků pozemních sil.
"Jelikož provádíme průzkum, netrávíme tolik času přímo v zákopech a na frontové linii. Většinou provádíme akce od šesti ráno do šesti večer. Je to rutina, ale každý prostě dělá to, na co je trénovaný a na co má kvalifikaci. Někdy střílíme na Rusy, někdy se naopak zakopáváme co nejhlouběji," vypráví.
A dodává, co je pro něj ve městě, o které se vede těžká bitva, nejhorší. "Nedostatek spánku a odpočinku. To pociťuji nejvíc. A také špínu a bahno, často jsme velmi dlouhou dobu bez sprchy a možnosti se umýt. Někdy spím v nedalekém Slavjansku a je to zvláštní pocit - najednou přijít z města, o které se bojuje, do jiného, kde je klid."
"Vrhají na nás další a další lidi"
V posledních dnech Rusové pronikli do východní části Bachmutu a snaží se ohrožovat zásobovací trasu vedoucí z města, kterou ukrajinská armáda využívá ve směru na západ.
Vadim Adamov připouští, že situace je těžká, ale Ukrajinci pozice drží. "Rusové do Bachmutu koncentrovali obrovskou sílu. Chtějí ho dostat za každou cenu. Musí něco ukázat. Nejdřív chtěli dobýt celou Ukrajinu za několik dní, pak celý Donbas do konce roku a dnes už mluví jenom o Bachmutu," vysvětluje voják.
"Mají několikanásobně víc lidí než my. Ale mají starou techniku a starou strategii z druhé světové války. K našim pozicím posílají dvacet třicet lidí s cílem dobýt je, většinou je ale zničíme palbou. Pořád se to opakuje znovu a znovu. Vrhají na nás další a další lidi. Nějakých územních zisků dosáhli, ale stále centrum Bachmutu držíme a budeme, dokud to půjde," říká Adamov.
Pochvaluje si, jak funguje systém dobrovolných darů pro ukrajinskou armádu a jak lidé ve sbírkách přispívají například na auta. "Spoustu věcí máme od dobrovolníků a dárců. Generátory, drony, auta… velmi pomáhá nadace Vrať se živý. S jídlem ani léky žádné problémy nemáme," dodává.
Троє біля гранатомету, якщо не рахувати собаки pic.twitter.com/reaZwp9ynC
— Вадим Адамов (@adamovvd) November 2, 2022
A vzpomíná, jak před rokem pro něj válka začala. "Před válkou jsem pracoval jako režisér ve firmě, která vyráběla videoklipy a reklamu. Jel jsem ze Lvova do Kyjeva, zatímco mnoho lidí prchalo v opačném směru. V Kyjevě jsem nafasoval uniformu a zbraň a tím pro mě začala válka."
Aby za deset let už nebyla válka
Adamov doufá, že tato válka bude poslední a zároveň vítězná pro Ukrajinu. "Musíme osvobodit celou Ukrajinu, včetně Krymu. Mně je teď devatenáct let, a když začala válka na Donbase v roce 2014, bylo mi deset. Tehdy se narodila moje sestra, které je teď devět. Nechci, aby byla další válka nebo aby se pořád válčilo, až jí bude devatenáct. Máme dostatek sil, abychom vyhráli a osvobodili celou Ukrajinu, musíme to udělat hned."
Na dotaz, nakolik jsou on a jeho kolegové z armády spokojeni s pomocí, kterou Ukrajině poskytuje Evropa, nechce odpovídat. "To není v mé kompetenci hodnotit, jsem prostý voják. Přál bych si však, aby nás Evropa podporovala a aby na nás lidé v Evropě nezapomínali."
