Ropu mají, vodu ne. Bohatá města se řítí ke Dni nula, případ z Indie je varuje

Simona Fendrychová Simona Fendrychová
7. 8. 2019 6:18
V továrně na balenou vodu Berain v Rijádu to vypadá, že v bohaté Saúdské Arábii jen těžko někdo může pocítit žízeň. Na pásu jezdí naplněné plastové lahve, kterými se brzy zaplní regály v obchodech, a nádrže se plní podzemní vodou, přestože kolem se rozprostírá suchá a nehostinná krajina. "V Saúdské Arábii máme hodně zásob a v této oblasti nemáme žádný problém," tvrdí reportérům britského deníku The Guardian manažer fabriky Ahmed Safar Al Asmari. Pravdu ale nemá. Zásoby naopak dramaticky rychle ubývají.
Nedostatek vody v Indii.
Nedostatek vody v Indii. | Foto: Reuters

V Saúdské Arábii prší zřídka a odhadem 98 procent veškeré sladké vody tvoří podzemní voda. Ta, kterou odvádí například továrna Berain. Už před třemi roky varovali odborníci z Univerzity krále Faisala, že zásoby vody budou stačit saúdskému království jen na třináct let.

Jenže stát dál prosperuje, rozšiřuje nová města, staví mrakodrapy. A pozornost soustředí raději na jinou tekutinou, které má pořád dost. Saúdská Arábie je největším světovým producentem a exportérem ropy. Díky černému zlatu, jak se na počátku 20. století této surovině přezdívalo, se od objevení prvního vrtu v roce 1938 dostala mezi nejbohatší a nejmodernější velmoci světa.

V Rijádu rostou nové luxusní budovy, život obyvatelům v rozpálených městech zpříjemňují fontány a rozprašovače na terasách restaurací.

Saúdská Arábie je ale hlavně poušť. V celé zemi není jediný stálý vodní tok. Přesto si rozkvět království a jeho populace žádal i rozvoj zemědělství. Zavlažovací kanály začaly měnit poušť v pole obilovin, jejichž pěstování je náročné na vodu.

Její průměrná spotřeba na jednu osobu je v Saúdské Arábii dvojnásobně vyšší než celosvětový průměr. Každý den jeden obyvatel spotřebuje 263 litrů vody.

Špatné hospodaření se zdroji spodní vody vede k jejímu vyčerpávání. Voda, respektive její nedostatek, může podle deníku Guardian zničit to, co pomohla vybudovat ropa.

"Den nula"

Není to ovšem jen problém Saúdské Arábie. Vody ubývá po celém světě, zatímco poptávka po ní roste. Více než miliardě lidí hrozí, že voda jim jednou dojde.

Tomuto stavu se říká Den nula a nejblíž se k němu dostalo loni v létě Kapské Město. Přísnými vyhláškami a drastickým šetřením vody se den, kdy se obyvatelé města ocitnou na suchu, podařilo oddálit. 

Čtvrtina světové populace žije v zemích, kterým takovéto vyčerpání vodních zásob hrozí. Znamená to, že jejich poptávka po vodě převyšuje možnosti, jaké nabízejí jejich zásoby.

Institut světových zdrojů (WRI) sestavil žebříček zemí trpících největším nedostatkem vody. Na prvních 17 příčkách se umístily státy, ve kterých zemědělství, průmysl a města vyčerpají každoročně přes 80 procent svých sladkovodních zásob na rok. V dalších je to 40 procent.

Většina z těchto zemí se nachází na Blízkém východě a v severní Africe. Indie se umístila na 13. místě, ale jde o druhou nejlidnatější zemi světa. Letos v červnu vyschlo 65 procent veškerých vodních zásobáren. Ve městě Čennaí na jihu země se kvůli nedostatku vody úplně zastavil život. Zavíraly hotely a restaurace, lidé nechodili do práce a děti do školy. Přes 200 dní nepršelo a přehrada Chembarambakkam, která je hlavním zdrojem pitné vody pro sedm milionů obyvatel, úplně vyschla. Rok předtím navíc byla slabá monzunová sezona. Lidé dostávali příděly vody z cisteren, které se do města dovážely z jiných oblastí.

"Čelíme globální vodní krizi," vysvětlila zprávu WRI jeho globální ředitelka Betsy Ottová. "Naše populace i ekonomiky rostou a vyžadují více vody. Naše zdroje jsou však ohroženy změnou klimatu, plýtváním vody a znečišťováním," varovala. 

Video: Také z Česka mizí voda

V Česku se projevuje víc než sto let snahy napřímit toky řek a potoků a odvodnit krajinu. Voda nyní v době sucha odteče rychle pryč a nepomáhá. | Video: Martin Biben, Blahoslav Baťa
 

Právě se děje

Aktualizováno před 3 minutami

Podmínky pro získání českého občanství se možná zpřísní. Žadatelé mají prokazovat i přestupkovou bezúhonnost

Podmínky pro získání českého občanství se možná zpřísní. Žadatelé budou muset nově prokázat například to, že se nedopustili některých přestupků. Předpokládá to vládní novela o státním občanství, kterou v dnešním prvním čtení podpořila Sněmovna. Posoudí ji nyní výbory. Předloha také zařadí Slováky, kteří měli po rozpadu Československa při rozhodování o nabytí občanství zvláštní postavení, na úroveň občanů ostatních zemí Evropské unie.

Žadatel by měl podle novely nově prokázat například přestupkovou bezúhonnost, veškeré peníze, které slouží k zajištění jeho životních potřeb v Česku, ale i délku a průběh studia v českém jazyce, jehož absolvování umožňuje výjimku z požadavku na zkoušku z českého jazyka a českých reálií.

Zdroj: ČTK
před 24 minutami

Policisté a celníci možná získají právo nasadit botičku řidičům s dluhy za přestupky

Policisté a celníci možná získají právo odebrat na místě registrační značku vozu nebo nasadit takzvanou botičku autům řidičů s nesplaceným dluhem za dřívější dopravní přestupek. Předpokládá to vládní novela, která v dnešním úvodním kole podpořila sněmovna. Změna má pomoci vymáhat pokuty především od cizinců. Nyní ji posoudí bezpečnostní výbor.

Proces vymáhání postihů je složitý a motoristé páchají přestupky opakovaně. Podle důvodové zprávy zůstává neuhrazeno zhruba 60 procent pokut, které policie nevybere na místě. Obecní úřady pak od zahraničních provozovatelů aut vymůžou mezi 28 a 57 procenty pokut.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Senát chce zvýšit kompenzační bonus na 667 korun denně

Příspěvek podnikatelům, kteří byli omezeni opatřeními kvůli epidemii koronaviru, by se měl podle Senátu zvýšit z 500 na 667 korun denně. Důvodem je snaha nahradit živnostníkům odvody na sociální a zdravotní pojištění. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) se zvýšením nesouhlasila. Podle ní by Sněmovna, která návrh dostane k projednání, měla dnešní senátní úpravu odmítnout.

Senát přes nesouhlas ministryně rozhodl také o tom, že nárok na takzvaný kompenzační bonus by měli mít i podnikatelé bez provozoven, jejichž činnost byla opatřeními omezena z alespoň 80 procent. Patří mezi ně podle lidovců někteří kadeřníci, kosmetičky, maséři nebo fotografové.

Horní komora rovněž schválila návrh, podle něhož by vláda měla doplatit obcím a krajům výpadek příjmů, o který byly připraveny v důsledku výplaty kompenzačních bonusů. Schillerová to odmítla, návrh je podle ní "nesplnitelný", neboť ve státním rozpočtu na to nejsou peníze.

Zdroj: ČTK
Další zprávy