Dvě stě dní neviděli déšť, hodiny čekají u cisteren. Obří město v Indii je bez vody

Jana Václavíková Jana Václavíková
21. 6. 2019 19:48
První lidé přicházejí k veřejným kohoutkům ještě v noci, aby se vyhnuli frontám, které se na ulicích jihoindického města Čennaí každý den tvoří. I tak si musí počkat, než se dostanou k jedinému zdroji pitné vody. Šestému největšímu indickému městu s pěti miliony obyvatel totiž vyschly téměř všechny zdroje.
Vyschlé jezero u indického města Čennaí, 11. června.
Vyschlé jezero u indického města Čennaí, 11. června. | Foto: Reuters

Dno přehrady Chembarambakkam, která je hlavním zdrojem pitné vody indického města, pokrývají praskliny a mrtvé ryby. Voda je k vidění jen výjimečně.

Tento nepříznivý stav úplně změnil život obyvatel hlavního města jednoho z indických států, kteří už více než 200 dní neviděli déšť. Zavírají hotely a restaurace, zaměstnanci IT firem přestávají chodit do práce a děti zase do škol. Život všech se začal točit kolem front na vodu.

"Dříve jsme měli vodu doma každý den. Nyní teče každý třetí nebo čtvrtý den," popisuje situaci pro americkou stanici CNN Suresh Subburaman, který v Čennaí provozuje hotel. Jeden z mála, který ještě zůstal otevřený.

"Nemáme dostatek vody ani na to, abychom se umyli," potvrzuje pro indickou televizi NDTV i žena jménem Vijaya, která žije v centru města.

Čennaí běžně v dobách sucha snižuje denní dodávky vody ze 120 na 70 litrů na osobu. Do stavu, v jakém se město ocitlo teď, se však za posledních sedm desítek let dostalo poprvé. Vodu obyvatelům zajišťují cisterny a kohoutky umístěné na veřejně dostupných místech.

Ti bohatší si vodu objednávají u soukromých dodavatelů, kteří ji berou z míst vzdálenějších od města. Vysoká poptávka však až dvojnásobně zvedla cenu pitné vody a prodloužila dobu dodání z pár hodin na dny. "Čennaí panikaří. Dříve jsme po zavolání dovezli vodu ten samý večer, nyní to trvá až čtyři dny," řekl indické televizi Syed Altaf, jeden z dodavatelů. V některých případech se situace dostává až do takových extrémů, že žízniví obyvatelé dodávky s vodou unášejí a dochází k násilnostem.

Padesát stupňů Celsia

Do tohoto stavu se město dostalo z několika důvodů. V oblasti dlouho nepršelo, podle twitterového účtu indického deníku The New Indian Express déšť ve čtvrtek zaznamenali jen v některých částech regionu. I tak to byla pro mnohé úleva.

V Indii se také opozdily monzunové deště a panují tu extrémní a dlouhá vedra. Teploty v metropoli Nové Dillí dosáhly 48 stupňů Celsia a na západě země je až 50 stupňů. Lidé také nedůsledně hospodaří s vodou a ubývají zásoby spodních vod.

"Stává se z toho problém celé Indie. Banglúr, Čennaí, občas Bombaj, Dillí - všechna města jsou ve zprávách ze stejného důvodu. Dochází jim voda," řekla stanici CNN Jyoti Sharmová, zakladatelka neziskové organizace FORCE usilující o lepší hospodaření s vodou.

Letos kvůli vlně veder zemřelo 126 lidí. Jindy byla ale situace horší, například v roce 2015 přímým následkem horka zemřelo až 2400 lidí a jen o dva roky později bylo obětí 250.

Podle CNN za snižování počtu úmrtí může několik změn, ke kterým Indie přistoupila. Změnila například pracovní dobu státních zaměstnanců, aby se vyhnuli pohybu venku v době největšího horka. Zřídila taky útulky pro bezdomovce a kiosky s pitnou vodou a některé střechy nechala přemalovat na bílo, aby se zbytečně nezahřívaly.

Tento čtvrtek asijská země ustanovila nové ministerstvo, které má pomoci vyřešit stávající krizi. Indický prezident Rám Náth Kóvind v parlamentu uvedl, že se nový úřad bude zabývat úsporou a správou vodních zdrojů.

Polsko i JAR bez vody

Problémy s extrémním suchem mají ale i další státy, mezi nimi Jihoafrická republika. Ta loni očekávala, že 12. dubna dojde v Kapském Městě se čtyřmi miliony obyvatel voda. Datum označila jako Den nula a spustila řadu opatření. Tomu nejhoršímu úřady předešly, zdroje pitné vody zcela nevyschly. I tak je město stále v ohrožení.

Proto Kapské Město i letos podniklo podobné kroky. Podle serveru zaměřeného na inovativní řešení City Lab úřady například změnily tlak vodního toku ve vodovodech. Lidem doporučily zkrátit sprchování se na dvě minuty, zakázaly plnit bazény a využívat vodu k jiným než nezbytným účelům a omezily množství vody na osobu na 50 litrů na den. Pro srovnání: průměrná denní spotřeba na obyvatele Prahy je podle Pražských vodovodů a kanalizací 107 litrů na obyvatele.

Nedostatek vody se však netýká jen afrických a asijských zemí. Letošní suché počasí zasáhlo i polské město Skierniewice, které leží 60 kilometrů severozápadně od Varšavy. V padesátitisícovém městě došla vlivem sucha, špatného hospodaření a až dvojnásobné spotřeby počátkem června voda. Do města musel být povolán krizový štáb.

Lidé vodu dostali od městského úřadu v desetilitrových kanystrech a starosta vydal nařízení, aby byla voda využívána pouze na pití a hygienu. Obyvatelům nakazoval, aby příště v podobné situaci vodu nepoužívali na zalévání zahrady, mytí aut nebo plnění bazénů. Polská vláda chce problém do budoucna vyřešit stavbou nové studny, uvedl server Gazeta.pl.

Video: Česku hrozí katastrofální sucho a nedostatek vody, lidé si myslí, že přírodu nepotřebují, říká Fanta

Hlavní příčinou oteplování je lidská činnost, jsme na střeše Evropy, žádná voda nepřiteče. Politiky to nezajímá, chybí vize a koncepce péče o krajinu | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

před 54 minutami

USA omezily víza pro čínské funkcionáře kvůli Tibetu

Americká administrativa omezila a v některých případech dokonce zakázala vydávání víz čínským funkcionářům, kteří se podle ní podílejí na blokování cest cizinců do Tibetu. Oznámil to v úterý ministr zahraničí Mike Pompeo. Šéf diplomacie ale nesdělil, jakých konkrétních osob se americké sankce týkají, ani kolik lidí jimi bude postiženo, uvedla agentura AP.

"Peking bohužel dál systematicky omezuje cesty amerických diplomatů a dalších úředníků, novinářů a turistů do autonomní oblasti Tibetu," uvedl Pompeo. Proto americké úřady recipročně omezí možnost cestování do USA pro ty čínské představitele, kteří se podle nich podíleli či podílejí na formulování a prosazování pravidel, která Tibet cizincům z velké části uzavírají.

Zdroj: ČTK
před 55 minutami

Rusko a Čína vetovaly prodloužení pomoci pro Sýrii

Rusko a Čína vetovaly v Radě bezpečnosti OSN rezoluci o dalším prodloužení přeshraniční humanitární pomoci pro Sýrii. Informovala o tom agentura DPA. Současné povolení platí jen do pátku, na dodávkách potravin a léků jsou přitom závislé miliony syrských civilistů.

Rezoluci navrhly společně Německo a Belgie, zástupci Číny a Ruska se ale během úterního jednání postavili proti. Podle DPA Moskva chce, aby se pro doručování pomoci nadále využíval jen jediný hraniční přechod z Turecka. Dalších 13 členů RB ale trvá na tom, že pro humanitární dodávky musí dál sloužit nejméně dva přechody jako dosud.

Zdroj: ČTK
Další zprávy