V klíčový moment, když se nemoc šířila členskými státy, nedokázalo NATO postupovat jednotně, píše Spiegel s odkazem na informace z jednání aliančních špiček minulý týden. Jako příklad uvádí nedostatečnou koordinaci letadel, která po Evropě přepravovala zdravotnický materiál nebo nemocné pacienty.
Do Česka s nákladem několikrát přiletěl velkokapacitní letoun An-124 s označením Ruslan. Jeho využití bylo možné díky aliančnímu programu Severoatlantické aliance s označení SALIS, jehož je Česko členem. Vedení NATO se ale podle německého týdeníku nelíbí, že "teprve po dlouhém období zmatku mohly tyto stroje létat pod jednotným aliančním označením, aniž by musely mít vždy vlastní povolení".
A koronavirus zasáhl i jednotky aliančních vojáků. "Veřejně popsaným případem je rozšíření nákazy na pýše francouzského námořnictva, letadlové lodi Charles de Gaulle. Na ní a jejím doprovodném konvoji byla v jednu chvíli nakažena skoro polovina posádky. Řada vojáků členských států není v řádné službě, ve Spojeném království nebyl v polovině dubna například skoro každý desátý," popisuje Ondřej Ditrych, analytik a ředitel Ústavu mezinárodních vztahů v Praze.
Podle něj tak koronavirus ukázal možnou zranitelnost vojenského paktu, které by se se případný protivník mohl pokusit využít. "Je proto pochopitelné, že NATO chce mít plán na udržení kapacit na odstrašení nebo činnosti expedičních misí, například té v Afghánistánu, kde pořád není moc klid," vysvětluje analytik.
S druhou vlnou šíření nákazy počítá také vrchní americký epidemiolog Anthony Fauci, připravovat se na ni začali i experti v Belgii. "Otázka zní jenom, jak velká bude, nastat může už v létě," řekla médiím v sobotu infektoložka Erika Vliegheová z Univerzity v Antverpách.
NATO by pro podobný případ mělo kromě přepravy zdravotnického materiálu také nakupovat vlastní prostředky. Podle generálního tajemníka Jense Stoltenberga by se tak mělo dít prostřednictvím Agentury pro podporu a nákupy (NSPA), která má na starosti logistiku a zásobování.
Podpůrná síť
Pakt by se v budoucnu mohl znovu postarat o zmíněnou přepravu pacientů a zboží nebo i výstavbu polních nemocnic pro osoby nakažené koronavirem.
Po Evropské unii a Světové zdravotnické organizaci (WHO) je aliance již třetí institucí mezinárodní spolupráce, která čelí v souvislosti s koronavirem kritice. Server Politico již dříve popsal, jak členské státy EU dlouho odmítaly vyslyšet varování, která vydávala Evropská komise. Ta navíc sama nedostatečně zdůrazňovala možná rizika.
"Byl to moment, kdy bylo jasné, že Evropa má problém se schopností výzvě čelit," popisuje zpětně slovinský komisař pro krizový management Jenez Lenarčič situaci, kdy členské státy na konci února odmítly pomoc nejhůře zasažené Itálii. Nyní unii rozděluje zatím nevyřešený spor o způsob, jakým by měla probíhat obnova pandemií zasažených ekonomik.
Jak vyplývá z prohlášení německé vlády, amerického ministra obrany Marka Espera i diplomatů Evropské unie a NATO, panují obavy, že kvůli váhání mezinárodních organizací vzroste vliv států jako Rusko nebo Čína. "Potenciální soupeři se téměř určitě pokusí využít své účasti, aby prosadili svoje zájmy a vytvořili rozepře uvnitř NATO a Evropy," řekl v pondělí Esper. Moskva i Peking vyslaly lékaře, lékařské vybavení a ochranné pomůcky například právě do Itálie.
"Jde o zátěžovou zkoušku už tak zpochybňovaných a oslabujících norem spolupráce," hodnotí analytik Ditrych s tím, že je potřeba brát ohled na odlišnosti jednotlivých případů.
Světovou zdravotnickou organizaci, která spadá pod OSN, obvinila řada politiků i vědců z přílišné důvěry k čínským statistikám a pomalé reakce na šíření nákazy.
NATO se v minulých letech potýkalo zejména se spory kvůli penězům. Kvůli navýšení plateb do společného rozpočtu tlačil na své evropské spojence - zejména Německo - americký prezident Donald Trump.
