V pondělí se scházejí v Paříži lídři několika členských zemí Evropské unie, kde mají o podobě mírové mise jednat. Američané dali minulý týden jasně najevo, že své vojáky na Ukrajinou nepošlou, musí se o to postarat Evropané.
Zatím sice žádná dohoda neexistuje, ale Trump tvrdí, že by se válka měla zastavit na existující frontové linii na východě Ukrajiny. Ministr obrany Pete Hegseth vyloučil přímé americké zapojení do jednotek, které mají na více než tisíc kilometrů dlouhé linii hlídat klid zbraní.
"Jsme v rané fázi rozhovorů o tom, jak by mírová mise na Ukrajině mohla vypadat," potvrdil agentuře AP estonský ministr obrany Hanno Pevkur. První zemí, která vyjádřila ochotu své vojáky poslat, je Velká Británie. Uvedl to v pondělí její premiér Keir Starmer.
"Jsme připravení hrát vedoucí roli v bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu, včetně vyslání vojáků. Konec války se nesmí stát jen přestávkou před další ruskou agresí," napsal Starmer v komentáři pro deník Daily Telegraph.
Druhou zemí, o které se v uplynulých měsících diskutovalo v souvislosti s vysláním vojáků, je Polsko. Premiér Donald Tusk i ministr zahraničí Radek Sikorski to zatím odmítají. V Česku se zatím nikdo nevyjádřil k možné české účasti na mírové misi na Ukrajině.
Německý ministr obrany Boris Pistorius 18. ledna řekl, že Berlín zváží svůj příspěvek do takové mise, ale v Německu na tom rozhodně nepanuje shoda. "Ruská propaganda by zneužívala historie druhé světové války a dělala by haló z toho, že němečtí vojáci jsou znovu na Ukrajině. Musí tam být síly ze zemí, jež nestály v minulosti proti Rusku," řekl Aktuálně.cz Arnold Vaatz, politik Křesťansko-demokratické strany (CDU).
"Dovedu si představit Brity, dovedu si představit, co já vím, Indonésany nebo Jihoafričany; nechci moc spekulovat… Ale Moskva by určitě hlásala do světa nějaké paralely mezi německou přítomností na Ukrajině a Hitlerem, o tom nepochybuji," dodal bývalý ministr saské vlády Vaatz.
Není jasné, kolik vojáků by měly účastnické země na Ukrajinu poslat. Frontová linie je dlouhá přes tisíc kilometrů, takže někteří analytici a vojenští experti hovoří o potřebě sta tisíc či dokonce 200 tisíc vojáků. Estonský ministr obrany Hanno Pevkur ale uvedl, že misi by muselo předcházet stažení velkého množství jak ruských, tak ukrajinských vojáků od frontové linie.
Někteří další evropští politici po mnichovské konferenci naznačují ochotu udělat pro obranu Ukrajiny a Evropy více než dosud. "Pokud nastane příměří na Ukrajině, zvýší se možnost napadení Litvy, Lotyšska a Estonska Ruskem. Pokud se tak stane, nizozemští vojáci budou v první obranné linii," řekl o víkendu deníku Telegraaf nizozemský ministr obrany Ruben Brekelmans. "Chceme zabránit tomu, aby bylo Rusko odměněno za svoji agresi vůči Ukrajině. Putin bude dál útočit na Ukrajinu a bombardovat ji. Nemyslím si, že mír je blízko," uvedl v rozhlasovém interview také španělský ministr zahraničí Jose Manuel Albares.
O myšlence evropských mírových jednotek poprvé jednali na konci prosince ve Varšavě francouzský prezident Emmanuel Macron a polský premiér Donald Tusk. Tehdy ale ještě čekali, s čím přijde Donald Trump.
"Nárazníkovou demilitarizovanou zónu hlídanou evropskými vojáky si umím představit jen tehdy, pokud by USA daly explicitně partnerům z Evropy záruky vojenské podpory v případě, že Rusko válku obnoví," řekl tehdy Aktuálně.cz politolog a expert na východoevropské země Emil Aslan z katedry bezpečnostních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
