reklama
 
 

Madrid brání referendu v Katalánsku. Policie zavřela hlasovací místnosti a dala Kataláncům ultimátum

Aktualizováno 30. 9. 2017 16:44
Katalánsko má v neděli hlasovat v referendu o odtržení od Španělska. Madrid ale plebiscit ostře kritizuje a považuje jej za nelegitimní. Španělská vláda proto poslala do Katalánska na 10 000 policistů a příslušníků civilní gardy. Policie také provedla razii v telekomunikačním a technologickém středisku a uzavřela systémy pro elektronické sčítání hlasů. Zavřela také většinu ze škol, kde se má referendum konat. Katalánci, kteří brání vyklízení místností, dostali od policie ultimátum k opuštění těchto míst do nedělních šesti hodin ráno.

Barcelona - Už jen den chybí do katalánského referenda o nezávislosti. V Barceloně i v okolí tak mezitím panuje napětí. Centrální španělská vláda hlasování dál tvrdě odmítá, a tak například nechala uzavřít většinu škol, kde má referendum proběhnout.

Podle agentury AFP poslala španělská vláda do Katalánska na 10 000 policistů a příslušníků civilní gardy.

Katalánská regionální policie vydala prohlášení, podle kterého jsou lidé shromáždění ve volebních místnostech povinni opustit je do nedělního rána, avšak to nerespektují stovky Katalánců, jež odmítají opustit místnosti. Jak bude 17 000 regionálních policistů postupovat v případě neuposlechnutí tohoto příkazu, bude podle agentury AP pro osud referenda klíčové.

Španělská policie v sobotu taky provedla razii v centru pro telekomunikace a informační technologie katalánské vlády.

Cílem překvapivé akce bylo vynutit rozhodnutí katalánského nejvyššího soudu odstavit informační služby, které by mohly být použity při pořádání nedělního referenda o katalánské nezávislosti.

"Výsměch demokracii"

Policie údajně uzavřela 29 aplikací a systémů, které byly určeny pro digitální hlasování a sčítání hlasů. Španělské polovojenské policejní civilní stráži (Guardia Civil) se tak zjevně podařilo překazit "plán B" katalánské vlády, totiž umožnit hlasování v nelegálním referendu elektronickou cestou, poznamenala agentura APA.

Policie rovněž zavřela většinu z 2315 škol, které měly v neděli posloužit jako hlasovací místnosti při referendu o nezávislosti Katalánska.

Celkem policie znemožnila přístup do 1300 volebních místností. Podle vládního zdroje, na který se odvolává agentura Reuters, dalších 163 škol obsadili občané. Ti se svou přítomností snaží policii znemožnit vyklizení a uzavření školních budov do nedělního rána, jak to nařídil šéf katalánské regionální policie. Mnozí podporovatelé referenda dokonce ve školách přenocovali.

Katalánská policie dala lidem, kteří okupují školní budovy, ultimátum pro vyklizení do nedělních šesti hodin ráno. Pak je údajně připravena je k tomu přinutit. Podle agentury AP se ale teprve v tu chvíli ukáže, jak se jednotliví policisté zachovají. Navzdory ujišťování ze všech stran, že veškeré akce budou nenásilné, panují obavy z toho, aby se situace nevymkla kontrole.

Úřady hodlají budovy v neděli každopádně zablokovat, aby do nich nikdo nemohl za účelem hlasování vejít. Opustit je ale bude možné kdykoli, vzkázaly.

Plán katalánské regionální vlády uspořádat hlasování, které zakázal španělský ústavní soud, španělský ministr zahraničí Alfonso Dastis označil za "výsměch demokracii".

Na stranu centrální vlády se postavili také někteří Katalánci. V Barceloně proti referendu vyšlo demonstrovat tisíce lidí. 

"Autoritářská vláda v Madridu"

Katalánský premiér Carles Puigdemont v noci na sobotu ukončil kampaň před referendem provoláním, že hlasování dá občanům regionu právo na celosvětové uznání. Referendem Katalánci potvrdí své odhodlání "kráčet vpřed se svrchovaností a důstojností, které jim měly být upřeny".

Katalánci podle Puigdemonta už nyní porazili "autoritářskou vládu, která nechtěla dopustit, aby se přiblížil tento okamžik".

List El País napsal, že katalánská vláda se všemožně snaží vyvolat zdání normálnosti. V pátek oznámila, že oprávnění hlasovat má téměř pět a půl milionů Katalánců a že v neděli plánuje otevřít 2315 volebních místností, z toho 207 v Barceloně.

Na zajištění hladkého průběhu hlasování se má podílet 7235 dobrovolníků.

Katalánská vládnoucí separatistická koalice se zavázala, že pokud se většina v referendu vysloví pro odtržení, vyhlásí nezávislost na Španělsku do 48 hodin. Zatím ale vzhledem k nepřehledné situaci není jasné, zda obyvatelé Katalánska vůbec budou mít možnost vhodit hlasovací lístky do připravených uren.

Vzhledem k opatřením španělských úřadů by však i účast jednoho milionu, tedy méně než pětiny z celkového počtu katalánských voličů, byla úspěchem. Organizátoři občanské akce, při níž voliči obsadili desítky škol, si uvědomují, že je to málo. Pokud se tento počet nezvýší, bude pro mnoho lidí obtížné hlasovat, upozornili.

Lehce vyhrocenou situaci okolo referenda se snaží uklidnit katalánský premiér Puigdemont, který vyzval španělskou vládu k dialogu, přesto však trvá na referendu a odmítá ustoupit. 

Hlasování by mohlo podpořit další separatisty

Situaci pozorně sleduje prakticky celá Evropa, neboť pokud by referendum mělo vysokou účast a vyznělo ve prospěch nezávislosti, mohlo by to povzbudit další regiony s odštěpeneckými myšlenkami, poznamenala agentura AP.

Hnutí usilující o nezávislost existují například ve Skotsku, Vlámsku nebo na Faerských ostrovech, které jsou autonomní součástí Dánska, připomíná agentura.

Většina evropských lídrů dosud odmítala veřejně zaujmout stanovisko ke katalánské otázce a nechce podpořit ani separatisty, ani španělského premiéra Mariana Rajoye a jeho tvrdý postup s cílem referendum znemožnit, podotkla AP.

Například předseda Evropského parlamentu Antonio Tajani ale tento týden poměrně jednoznačně podpořil španělskou vládu, když uvedl, že "na právní úrovni má Madrid pravdu".

Španělskému premiérovi vyjádřil podporu i francouzský prezident Emmanuel Macron. "Mám důvěru v odhodlání Mariana Rajoye chránit zájmy celého Španělska," řekl na okraj tallinnského summitu EU.

Dokonce i skotská premiérka Nicola Sturgeonová prohlásila, že je "zcela legitimní, že se Španělsko staví proti nezávislosti Katalánska". Na druhou stranu ale zdůraznila, že právo na sebeurčení je důležitá mezinárodní zásada, která by měla být respektována v Katalánsku i kdekoli jinde.

autor: ČTK | 30. 9. 2017 8:55

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama