Bejrút - Libanon čelí nejvážnější krizi od sektářských nepokojů z roku 2008, při nichž zahynuly desítky osob.
Prezident Michel Sulajmán byl po středečním odchodu jedenácti ministrů z koalice vedené šíitským hnutím Hizballáh nucen pověřit řízením kabinetu dosavadního premiéra, sunnitu Saada Harírího.
Hizballáh opustil Harírího vládu na protest proti snahám mezinárodního tribunálu zřízeného OSN a vyšetřujícího vraždu Harírího otce Rafíka obvinit z atentátu právě radikální šííty.
Rafík Harírí byl při explozi na dálku řízené bomby zabit na předměstí Bejrútu společně s dalšími 22 osobami v roce 2005. Post předsedy vlády opustil rok předtím.
Atentát je přisuzován agentům Sýrie a Íránu, jež mají k Hizballáhu velmi vřelý vztah.
Tři libanonské frakce
Saad Harírí se vrací do země po rozhovorech s francouzským prezidentem Nicolasem Sarkozym a předchozí schůzkou s americkou ministryní zahraničí Hillary Clintonovou.
Ta se nijak netají tím, jaký postoj zaujímá Washington vůči šíitským radikálům z hnutí Hizballáh.
"Práce zvláštního tribunálu OSN musí pokračovat tak, aby bylo spravedlnosti učiněno zadost," citovala šéfku americké diplomacie agentura Reuters. Na Hizballáh nazírají Spojené státy jako na teroristickou organizaci.
Harírího zatím ještě neopustili jeho spojenci z řad křesťanských maronitů a drúzů. S Hizballáhem zato odešli z vlády zástupci šíitského hnutí Amál a ministři z formace zastupující křesťanské milice a vedené generálem Michelem Aúnem.
Libanon nyní čeká dlouhé období nejistoty a podle všeho také předčasné parlamentní volby.
Libanonská ústava zaručuje, že vládu nad zemí si mezi sebou rozdělí rovným dílem křesťané, šíité i sunnité tím, že každá z frakcí obsadí jednu z hlavních funkcí ve státě: post prezidenta, premiéra a předsedy parlamentu.
