Kyjev - Na Ukrajině v poslední době výrazně přibývá případů rasově motivovaných útoků. Úřady však problém ignorují a pachatelé ve vězení nekončí. Ve své čtvrteční zprávě na to upozornila mezinárodní organizace Amnesty International, která monitoruje dodržování lidských práv.
Od počátku roku zahynuli podle informací této organizace kvůli barvě své kůže jen v ulicích Kyjeva nejméně čtyři lidé.
„Ukrajinské úřady nemohou dál ignorovat rasismus ve všech jeho projevech. Takový postoj vede jen k většímu počtu útoků a zvyšuje sebevědomí pachatelů, kteří jsou fakticky beztrestní," řekla Nicola Duckworthová z Amnesty International.
Ukrajinské neziskové organizace podle AI zaznamenaly v průběhu loňského roku na 60 rasově motivovaných útoků, šest lidí je nepřežilo.
Za prvních šest měsíců letošního roku došlo k více než 30 incidentům, čtyři lidé zemřeli. Většina obětí pochází z Afriky a Asie, útoky jsou však mířeny i na ukrajinské Romy, Židy a další příslušníky menšin.
Lidé exotického vzhledu jsou také podle AI bezdůvodně kontrolováni policií.
Úřady existenci rasové nenávisti a diskriminace odmítají, neexistuje tak žádná preventivní ochrana možných obětí. Policie neumí a v některých případech nechce chránit ani ty, kteří jsou rasově motivovaným násilím přímo ohroženi, uvádí zpráva.
Jedna z loňských obětí - Jeon Kwon Kang z Jižní Koreje - byl v dubnu napaden skupinou čtyř mladíků, když vycházel ze supermarketu poblíž svého bytu v Kyjevě. Útočníci jej kopali, až upadl na zem. Svědek incidentu vypověděl, že brutální násilí pokračovalo, i když Jeon Kwon Kang už ležel na zemi.
Muž následkům zranění o několik dní později podlehl. Mladíci byli sice uvězněni a obviněni z vážného ublížení na zdraví a výtržnictví, rasová motivace činu však součástí žaloby nebyla.
Podle prohlášení státního zástupce přitom jeden ze skupiny útočníků potvrdil, že Jeona chtěli zabít právě kvůli jeho národnosti.
Problémy s rasismem narůstají také v sousedním Rusku. Podle neziskové organizace SOVA jim za oběť loni padlo nejméně 61 lidí a dalších 369 bylo zraněno.
Podle Amnesty International i ruské úřady před problémem zavírají oči.
