Na Němce se valí žaloby. Mýto nemusí být jen za dálnice

Zuzana Kleknerová Zuzana Kleknerová
29. 11. 2013 14:26
Už dvě země Berlínu pohrozily žalobou kvůli diskriminaci svých řidičů.
Dálnice A8 u rakousko-německých hranic.
Dálnice A8 u rakousko-německých hranic. | Foto: Reuters

Berlín - Zatímco čeští motoristé - slovy prezidenta ÚAMK Oldřicha Vaníčka - plánované zavedení mýta v Německu chápou, protože "toto řešení je ve prospěch infrastruktury", z jiných států se na Němce valí ostrá kritika.

Nejhlasitěji zní z Nizozemska a Rakouska.

Rakušanům i Nizozemcům vadí totéž - že se má v koaliční smlouvě popsané mýto týkat jen cizinců. Dálniční známku by si sice povinně kupovali také Němci, těm by ji ale úřady kompenzovaly na daních.

Poplatkům v Německu se navíc zřejmě nepůjde vyhnout.

Jak zjistil deník Die Welt, noví koaliční partneři CDU/CSU a SPD už jednají o tom, že mýto nebudou řidiči osobních vozů platit jen na dálnicích, ale i na takzvaných spolkových silnicích (německy "Bundesstrassen). Ty vedou i k hranicím s Českem; k cestování do zahraničí je denně využívají čeští pendleři.

Jen do Bavorska dojíždí denně za prací kolem 5000 Čechů.

Křik z Rakouska

Jako první se proti mýtu pro cizince ozvalo Rakousko, země Německu nejbližší.

"Bylo by to porušení práva EU, proti němuž by Rakušané vehementně bojovali," uvedla rakouská ministryně dopravy Doris Buresová.

Rakousko má sice dálniční známky už od roku 1997, tamní obyvatelé za ně však platí stejně jako cizinci.

Ukáže-li se, že německý zákon o mýtném, o němž je řeč v koaliční smlouvě, Rakušany jakkoliv diskriminuje, Vídeň podnikne právní kroky.

Mýto se vybírá i v Rakousku. Ale od všech.
Mýto se vybírá i v Rakousku. Ale od všech. | Foto: Reuters

K žalobě u Evropského soudního dvora v Lucemburku by se následně připojil i další německý soused, Nizozemsko.

Ministryně pro infrastrukturu Melanie Schultzová ve čtvrtek v parlamentu uvedla, že Haag už možnosti podání žaloby na Německo zkoumá. V nejbližší době prý vyzve Evropskou komisi, aby německé mýtné pro cizince posoudila co nejdříve a Nizozemsko mohlo jednat. 

Pomoc z Bruselu

Pravdou je, že Lisabonská smlouva diskriminaci na základě státní příslušnosti v Evropské unii zakazuje. Bavorsko, hlavní zastánce vybírání mýta, si ale z Bruselu nechalo poslat dobrozdání, podle nějž kompenzace pro řidiče z Německa nejsou v rozporu s unijním právem.

"V zásadě nepředstavuje snížení daně pro územně příslušné uživatele (...) při současném zvýšení příslušných poplatků za užívání (dálnic) pro všechny uživatele žádnou diskriminaci na základě státní příslušnosti," napsal - typickým bruselským eurospeakem - evropský komisař pro dopravu Siim Kallas.

Právě Kallasův dopis pomohl bavorské CSU prosadit mýtné pro zahraniční řidiče osobních aut do německé koaliční smlouvy.

Definováno v ní je zatím takto: mýtné nesmí znamenat větší zátěž pro žádného německého motoristu. A Brusel k němu nemá mít výhrady.

Nejen dálnice

Že by se měly známky vyžadovat i na jiných tazích než na dálnicích, je nicméně nová informace.

Podle německých expertů je rozšíření nutné. V koaliční smlouvě se totiž kromě dálničního mýtného pro osobní automobily zmiňuje i mýto pro nákladní vozy nad 12 tun s tím, že se má zavést právě na takzvaných spolkových silnicích.

Hranice mezi Rakouskem a Německem. Místo, kde se prodávají rakouské dálniční známky.
Hranice mezi Rakouskem a Německem. Místo, kde se prodávají rakouské dálniční známky. | Foto: Reuters

"Stávající mýtné pro nákladní automobily se rozšíří na všechny spolkové silnice," stojí v koaličním dokumentu schváleném ve středu.

Pokud tam mají platit vozidla nad 12 tun, musí platit i ty pod 12 tun, tvrdí teď podle deníku Die Welt dopravní experti SPD a CDU.

Kde zaplatíme víc

Kromě Německa si ale Češi příští rok připlatí i v dalších zemích. Rakousko ohlásilo zdražení dálničních známek o 2,6 % (desetidenní přijde na 8,50 eur).

Nová pravidla zavádí i Slovinsko, kde budou platit víc hlavně auta nad 3,5 tuny.

Ve Švýcarsku přijde roční dálniční známka zatím stále na 40 švýcarských franků. Po schválení zákona o mýtu v Německu se to však může změnit.

"Vrací švýcarská politika úder?" ptá se v palcovém titulku švýcarský bulvární deník Blick. "Pokud tahle věc projde, musíme zvážit totéž," cituje švýcarského poslance Martina Candinase, který se pozastavuje nad tím, zda má být zrovna tohle ten společný evropský duch, o němž se v EU tolik mluví.

Na oplátku navrhuje, aby se zvedla cena švýcarských dálničních známek pro turisty, kteří zemí pouze projíždějí.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 2 minutami

Vytlačili jsme americký torpédoborec z ruských vod, hlásí Moskva

Ruská vojenská loď vytlačila americký torpédoborec z ruských teritoriálních vod v Japonském moři na Dálném východě, uvedlo v úterý ruské ministerstvo obrany. Torpédoborec USS John S. McCain třídy Arleigh Burke podle Moskvy pronikl dva kilometry za hranici mezinárodních vod do zálivu Petra Velkého, u kterého se nachází i město Vladivostok, kde je velitelství ruského Tichooceánského loďstva.

Americký torpédoborec se podle vyjádření ministerstva, ze kterého citovala agentura Interfax, několik dní plavil v Japonském moři. Ráno narušil ruské teritoriální vody, přestože jej ruský torpédoborec Admirál Vinogradov, označovaný Rusy za velkou protiponorkovou loď, varoval před nepřípustností takového počínání i před možností taranu, tedy úmyslného nárazu ruské lodi do amerického plavidla.

"Po výstraze a změně kurzu Admirála Vinogradova americký torpédoborec okamžitě vplul do neutrálních vod. Opakované pokusy znovu vplout do ruských vod nepodnikl," konstatovalo ministerstvo.

Americké námořnictvo reagovalo prohlášením, že torpédoborec John S. McCain "uplatnil právo na plavbu" v dané oblasti, na kterou Rusko vznáší "přehnané nároky". Námořnictvo nezveřejnilo podrobnosti o incidentu. Uvedlo nicméně, že americká loď se plavila v oblasti, kterou USA za ruské teritoriální vody neuznávají. Oblast je sporná od roku 1984, kdy ji za součást svých vod označil Sovětský svaz. Rusko na nároku trvá.

Zdroj: ČTK
před 35 minutami

Slavia si v Lize mistryň zahraje s Fiorentinou, Spartu vyzve Glasgow

Fotbalistky Sparty se v 1. kole Ligy mistryň utkají s Glasgow City, další pražský celek Slavii čeká italská Fiorentina. Rozhodl o tom dnešní los ve švýcarském Nyonu. První zápasy se odehrají 8. a 9. prosince, odvety o týden později.

Sparťanky jsou v Lize mistryň pojedenácté z 12 sezon. V posledních dvou ročnících ale pokaždé vypadly v úvodním kole. "Glasgow se pro nás může jevit jako nejschůdnější los, ale minulý rok byly ve čtvrtfinále. Takže určitě kvalitu mají. Věřím, že se dobře připravíme a přes Glasgow postoupíme," citoval klubový Twitter záložnici Kateřinu Bužkovou.

Slávistky se v soutěži představí posedmé za sebou. V 1. kole vypadly pouze v ročníku 2014/15 s Barcelonou. V minulé sezoně nestačily v osmifinále na Arsenal. Zatímco sparťanky začnou doma, slávistky odehrají první zápas v Itálii.

Hráčky Lyonu, které ovládly Ligu mistryň pětkrát za sebou a celkově sedmkrát v historii, což je v obou případech rekord, čeká Juventus Turín s českou útočnicí Andreou Staškovou.

V aktuální sezoně bude hrát 32 týmů naposledy vyřazovacím způsobem. Od příštího ročníku se formát soutěže změní, 16 mužstev bude hrát ve čtyřech čtyřčlenných skupinách.

Další zprávy