reklama
 
 

Chyběl mu jen Mount Everest. Japonec bez prstů nezdolal horu ani na osmý pokus, zemřel před vrcholem

26. 5. 2018
Japonský horolezec Nobukazu Kuriki zdolal všechny nejvyšší hory světových kontinentů. K prestižnímu ocenění Koruny planety mu chyběl jen Mount Everest.

Káthmándú - Když se v roce 2012 pokoušel zdolat Mount Everest, přišel o všechny prsty na rukou s výjimkou pravého palce. Japonský horolezec Nobukazu Kuriki se ale nevzdal.

Letos na jaře se pokusil zdolat nejvyšší horu světa znovu - už poosmé v řadě. Tentokrát se mu ale jeho sen stal osudným. Zemřel v pondělí ve výšce 7400 metrů nad mořem, když jej překvapilo špatné počasí.

"Kuriki přestal odpovídat na rádiovou komunikaci a ve tmě jsme neviděli ani jeho čelovku," cituje americká stanice CNN členy horolezcova týmu. "Vyšplhali jsme nad tábor číslo 2 v jeho stopách a našli ho ve stanu. Zemřel na podchlazení."

V roce 2012 strávil Kuriki na hoře dva dny jen několik stovek metrů pod vrcholem v záhrabu, do něhož se uchýlil kvůli špatným povětrnostním podmínkám. Ty zmařily jeho sólo pokusy o zlezení 8848 metrů vysokého Everestu také v letech 2016 a 2017.

Před sedmi lety mu zabránily v dalším postupu vrány, které vyhrabaly ze sněhu a roznesly po okolí jeho zásoby a vybavení. O dva roky dříve Japonci zase vystoupit na vrchol z tibetské strany znemožnily čínské úřady, které mu nařídily vrátit se, když už měl vrchol na dohled.

Ze sedmičky nejvyšších odolal jen jeden vrchol

Kuriki úspěšně zdolal jiné osmitisícovky včetně Čo Oju, Manaslu, Dhaulágirí a Mount Broad Peaku. Everest ale zůstal jedinou horou z nejvyšších vrcholů sedmi kontinentů světa, takzvané Koruny planety, kterou nezlezl.

Vylezl postupně na aljašský Mount McKinley, Aconcaguu v Argentině, kavkazský Elbrus, Kilimandžáro v rovníkové Africe, nejvyšší horu Austrálie a Oceánie na Nové Guineji a Mount Vinson v Antarktidě.

Japonec se k útokům na himálajské osmitisícovky několikrát odhodlal i na podzim, kdy je v celé oblasti zpravidla špatné počasí. Když mu v roce 2012 omrzly prsty, Kuriki volal svému otci, aby mu to oznámil, a ten mu blahopřál. Horolezec se zeptal, k čemu, a Kuriki starší odpověděl: "K tomu, žes přežil."

Se svými zážitky se dělil pomocí přenosů přes webkameru, každý rok uspořádal desítky přednášek po celém světě a objevil se i v řadě televizních dokumentů.

"Když lezu na Everest a spustím webcasting, chci lidem ukázat, že můžeme společně sdílet svá dobrodružství a oni mohou nadále snít svůj sen," řekl Kuriki stanici CNN v roce 2015.

Japonec také vždy zdůrazňoval, že když navzdory svému handicapu vystupuje na Everest a další hory, učí se tím, že přemáhá bolest vytrvalosti.

"Hora, kterou jsem nedokázal zdolat, na mě dělá větší dojem nežli ty, na něž jsem vylezl," prohlásil Kuriki při jedné příležitosti.

Krátká sezona

O zdolání nejvyšší hory světa se každý rok pokouší stovky horolezců. Nepálské úřady letos vydaly cizincům k výstupu na Everest celkem 340 povolení.  Horolezecká sezona na Everestu je tradičně velmi krátká a nejlepší podmínky tu bývají právě kolem poloviny května. Počátkem června na hoře začínají řádit sněhové bouře s rychlostí větru převyšující 150 kilometrů v hodině, související s příchodem monzunu.

Nejčastější příčinou úmrtí na Everestu jsou sněhové laviny. Horolezci navíc čelí extrémnímu tělesnému vyčerpání a ti méně zkušení špatné aklimatizaci.

V roce 2015 zahynulo na nejvyšší hoře světa osmnáct horolezců a horských průvodců, když zemětřesení o síle 7,8 magnitudy, které oblast zasáhlo, spustilo laviny, z nichž jedna zasypala jeden ze základních táborů. Kiriki byl toho roku první, který po neštěstí vyrazil na Everest, ani tentokrát však nebyl úspěšný.

O rok dříve zemřelo na hoře v lavině šestnáct šerpů, kteří vynášeli horolezeckou výstroj do vyšších táborů přes proslulý ledopád Khumbu.

Konec sólo výstupů

Vláda v Káthmándú se loni rozhodla zamezit rizikovým výstupům s tím, že napříště nebudou dostávat povolení na Everest nevidomí lezci a ti, kteří přišli o obě nohy. Zamezit chce rovněž sólo výstupům, které v minulosti vedly k řadě úmrtí.

Týká se to kupříkladu Novozélanďana Marka Josepha Inglise, který vylezl na Everest v roce 2002. Tomu musely být nohy pod koleny amputovány poté, co v roce 1982 strávil třináct dní v blizardu na nejvyšší hoře souostroví Aoraki. Stejný osud potkal někdejšího příslušníka gurkhských jednotek Hariho Budhy Magara z britského hrabství Kent, který o nohy přišel, když v roce 2010 stoupl na minu v Afghánistánu.

"Vylezu na Everest, ať už vládní kabinet rozhodl jakkoliv," napsal počátkem tohoto roku Magar na své facebookové stránce.

Kuriki byl znám právě sólo výstupy bez použití kyslíkového přístroje. Krátce před svou smrtí se na své facebookové stránce svěřil, že je silně nachlazený a má horečku. Rozhodl se ale pokračovat na vrchol.

Nakonec se stal třetím horolezcem, který na Everestu v květnu zemřel. O den dříve zahynul na zástavu srdce třiašedesátiletý makedonský horolezec Gjeorgi Petkov.

Video: Jeden z horolezců, kteří byli pod Mount Everestem v okamžiku zemětřesení, natočil blížící se lavinu

Jeden z horolezců, kteří byli pod Mount Everestem v okamžiku zemětřesení, natočil blížící se lavinu. Zahynulo pod ní nejméně 18 lidí a 60 bylo zraněno. | Video: Radan Šprongl |  03:10

autor: Radim Klekner | 26. 5. 2018

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama