Čin šokoval veřejnost i politické představitele a vyvolal otázky, do jaké míry hrozí radikalizace společnosti kvůli nesouhlasu s karanténními předpisy.
Nyní 50letý útočník Mario N. vypověděl, že střílel ze vzteku, neboť mu pokladník kvůli nenasazené roušce odmítal prodat pivo. Muž řekl, že odjel domů, kde si vzal zbraň, vrátil se zpět na čerpací stanici a obsluhu zastřelil. Pokladníkem byl 20letý student, který na benzince pracoval jako brigádník. Zbraň vlastnil střelec nelegálně.
Státní zastupitelství požadovalo za vraždu doživotní trest vezení. Poukazovalo totiž na to, že muž jednal z nízkých pohnutek a se zákeřností, takže se jednalo o zvlášť závažný zločin. Soud střelbu označil jako vraždu, mimořádnou závažnost viny ale odmítl. Její uznání by značně zkomplikovalo možné propuštění odsouzeného na svobodu.
Doživotí totiž v Německu znamená, že odsouzený může po 15 letech požádat o podmínečné propuštění. V případě, že soud uzná vinu jako mimořádně závažnou, je cesta k podmínečnému propuštění sice právně možná, ale velice komplikovaná a podle médií takřka vyloučená.
Obhajoba obvinění z vraždy odmítala a snažila se dosáhnout překvalifikování činu na zabití se sníženou mírou příčetnosti. Mario R. měl totiž v krvi asi dvě promile alkoholu.